Ranní okénko - Poslední hike Fedu a pokračující stabilita ČNB

Dnes odpoledne rozhodne o nastavení úrokových sazeb ČNB, ve večerních hodinách pak Fed. Od ČNB se téměř výhradně očekává, že ponechá sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tím setrvá na 7 %. S ohledem na nedávné jestřábější výroky některých členů bankovní rady ČNB ale zazněly i názory upozorňující na možnost hiku o 25bb. Tento scénář nám ale přijde nepravděpodobný. Jádrová inflace, i když nadále zvýšená, je na ústupu a poptávka oslabená. Obavu ohledně vyšší persistence inflace ale mohou v bankovní radě vytvářet mzdy, respektive indikace o jejich svižnějším růstu, než prognóza ČNB očekávala. Další obavou, jež někteří členové bankovní rady zmínili, je deficit státní kasy. Kromě samotného rozhodnutí o sazbách bude tradičně následovat tisková konference a tentokrát centrální banka vydá aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta nastíní očekávánou trajektorii úrokových sazeb.

Situace pro Fed je v porovnání s ČNB méně komfortní. Centrální bankéři teprve dokončují cyklus zvedání sazeb v rozbouřeném bankovním trhu. Očekávání trhu je obecně nastaveno na to, že Fed dnes naposledy zvýší úrokové sazby, a to o 25bb. Úrokové sazby se tím dostanou do rozpětí 5,00-5,25 %. Přicházející data z trhu práce či o vývoji cen v sobě nesou informaci o ochlazení. Nicméně boj s inflací nelze ještě vyhlásit za vyhraný, když meziměsíční tempo jádrové inflace v prvních třech měsících roku převyšuje průměrné tempo z nekrizových měsíců, například 2018 a 2019. Další nepříjemné téma, kterému se J. Powell na tiskové konferenci pravděpodobně nevyhne, je další vlna ztráty investorské důvěry ve stabilitu bankovního trhu. Index S&P 500 ztratil 1,2 % během včerejšího obchodování. Do potíží se dostaly především tituly dvou regionálních amerických bank – PacWest Bancorp a Western Alliance Bancorp – které ztratily obě okolo 15 % během včerejšího obchodování. Zajímavý vývoj se odehrál také na trhu s americkými vládními dluhopisy, kde investoři poslali výnosy napříč splatností dolů. To může odrážet pesimismus na akciovém trhu, kdy investoři přelévají kapitál do dluhopisů, čímž vyšší poptávka tlačí jejich ceny vzhůru a výnosy dolů. Současně to ale může indikovat opatrnější výhled na sazby Fedu. Pokles výnosů se dostavil také u evropského benchmarku – německého bundu.

Česká ekonomika si v 1Q23 dle předběžného odhadu vedla dobře. HDP vzrostl mezikvartálně o 0,1 %. To je v souladu s naší prognózou, která již nějakou dobu poukazovala na to, že recese se odehraje v posledních 6 měsících roku 2022. Důvodem mírného růstu je dle komentáře ČSÚ pozitivní vliv zahraniční poptávky, zatímco domácí poptávka ekonomickou aktivitu tlumila. Ve druhé polovině 2023 očekáváme zvýšení mezikvartálního tempa růstu HDP díky oživení investic a spotřeby. Ovšem přicházející data, například PMI upozorňující na zhoršení situace v poptávce, a globální vývoj, jsou riziky směrem dolů. V tomto kontextu lze vnímat náš odhad meziočního růstu HDP letos o 0,9 % jako optimistický.

PMI pro český zpracovatelský sektor v dubnu překonal i náš pesimistický odhad, když spadl z 44,3 na 42,8 bodů. Snížení hodnoty indexu je způsobeno zejména prudkým poklesem nových zakázek a rapidním propadem výroby.

Státní rozpočet uzavřel první třetinu letošního roku s deficitem ve výši 200 mld. Kč. Nutno ale podotknout, že v rozpočtu ještě chybí některé zásadní příjmové položky jako je dividenda ze společnosti ČEZ nebo výnos z daně z neočekávaných zisků.

David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář