Slabší růst HDP i spotřebitelských cen (Komentář)

Předběžné výsledky ekonomik za první čtvrtletí letošního roku převážně zklamaly. HDP eurozóny mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 % oproti trhem predikovanému růstu o 0,2 % q/q. Směrem dolů byl navíc revidován údaj za poslední čtvrtletí loňského roku, kdy ekonomika eurozóny mezičtvrtletně klesla o 0,1 %, zatímco původně data ukazovala na její stagnaci. Z velkých evropských ekonomik za odhady zaostalo Německo, jehož HDP v Q1 23 mezičtvrtletně stagnoval, když byl očekáván růst o 0,2 % q/q. I v případě Německa byl údaj za Q4 22 revidován směrem dolů (z -0,4 % na -0,5 % q/q). K tomu, že ekonomika eurozóny mírně zaostala za odhady přispěla rovněž slabá data z Irska, kde HDP klesl o 2,7 % q/q. Irské statistiky standardně vykazují vyšší míru volatility. Po vyloučení irských dat by růst HDP eurozóny činil 0,2 % q/q. Ekonomika Francie se naproti tomu vyvíjela v souladu s očekáváními (růst o 0,2 % q/q), zatímco výsledky Itálie a Španělska pozitivně překvapily (v obou případech došlo k nárůstu HDP o 0,5 % q/q). Struktura vývoje jednotlivých ekonomik v Q1 23 prozatím známa není. Očekáváme však, že k mírnému mezičtvrtletnímu růstu HDP eurozóny přispěl vyšší čistý vývoz. Spotřeba domácností se naopak pod tlakem vyšších cen pravděpodobně snížila. Velkou nejistotou je pak vývoj zásob. Ty stály za zklamáním, které přišlo z USA. Tamní ekonomika totiž v Q1 23 podle předběžného odhadu vzrostla v mezičtvrtletním anualizovaném vyjádření jen o 1,1 % (konsensus činil 1,9 %). Čtvrtletí předtím přitom rostla o 2,6 %. Za zpomalením růstu amerického HDP stál právě pokles zásob. Růst americké spotřeby domácností naopak výrazně zrychlil z 1,0 % na 3,7 % mezičtvrtletně anualizovaně, což bylo jen nepatrně pod tržním konsensem (+4,0 % q/q). Až struktura vývoje evropské ekonomiky tak napoví, zdali výsledky za Q1 23 by měly vzbuzovat obavy, či zdali šlo jako v případě USA spíše o zakolísání způsobené vývojem běžně volatilní položky zásob. Zatímco americké předstihové indikátory na jisté zpomalení růstu ekonomiky USA ukazují, v případě Evropy tomu tak není a spíše je naopak indikován potenciál zrychlujícího růstu.

Inflace v eurozóně byla v dubnu pravděpodobně nižší, než se původně čekalo. Ukazují na to předběžné odhady z jednotlivých členských zemí. V Německu harmonizovaná inflace v meziročním vyjádření zpomalila z březnových 7,8 % na dubnových 7,6 %, oproti očekávané stagnaci na 7,8 % y/y. Ještě více pak růst spotřebitelských cen za odhady zaostal ve Španělsku (3,8 % y/y oproti konsensu ve výši 4,1 %). Vyšší cenový růst naproti tomu vykázala Francie (6,9 % y/y vs 6,7 %). První odhad inflace za celou eurozónu bude zveřejněn příští úterý. Zejména v důsledku nižší inflace v Německu jsme revidovali náš odhad na 6,6 % y/y (z původních 6,8 %).

Kurz eura k americkému dolaru nakonec skončil v mezitýdenním srovnání zhruba beze změny (poblíž 1,10 USD/EUR), po většinu týdne se ale společná evropská měna pohybovala na silnějších úrovních. Předstihové měsíční indikátory z Evropy totiž i v tomto týdnu měly tendenci pozitivně překvapovat (německý IFO index podnikatelské důvěry a spotřebitelský sentiment od společnosti GfK), v USA naopak spíše za odhady zaostávaly (tento týden hlavně spotřebitelská důvěra podle Conference Boardu). Zpět ke slabším úrovním tak nakonec společnou evropskou měnu pravděpodobně stáhla nižší německá inflace. Stejně tak i koruna uzavírala týden tam, kde v pondělí začínala (poblíž 23,50 CZK/EUR).