Americký růst HDP za první čtvrtletí zklamal

Navzdory původním očekáváním nestojí za slabší růstovou dynamikou primárně nižší spotřeba domácností, ale především změna zásob.

Americká ekonomika šlape prudce na brzdu. V prvních třech měsících tohoto roku zaostal růst HDP výrazně za očekáváním a zpomalil na 1,1 % (mezikvartálně anualizovaně) z 2,6 % na konci minulého roku. Navzdory původním očekáváním nestojí za slabší růstovou dynamikou primárně nižší spotřeba domácností, ale především změna zásob, což je extrémně volatilní složka HDP, u které stále doznívá efekt narušených dodavatelských řetězců. Podobným směrem brzdily růst slabší investice, zatímco svižně rostoucí vládní výdaje tentokrát dodaly americké ekonomice růstový impuls.

Dnes přijde na řadu předběžný odhad HDP za eurozónu i její tři největší ekonomiky (Německo, Francie a Itálie). Připomeňme, že na rozdíl od Česka se ekonomika eurozóny dokázala ve druhém pololetí minulého roku vyhnout technické recesi. A ani na začátku roku 2023 nečekáme růst v červených číslech. Náš nowcast naopak indikuje možné pozitivní překvapení s tím, že by mezikvartální růst mohl dosáhnout 0,3 % (vs. tržní koncensus 0,2 %). Tento výsledek by byl v souladu jak s viditelně lepším sentimentem v evropské ekonomice, tak vývojem dostupných tvrdých dat z průmyslu a maloobchodu.

Vedle HDP budou dnes statistické úřady reportovat i výsledky dubnové inflace v Německu, Francii a Španělsku. A to budou z pohledu finančních trhů ještě důležitější čísla – oproti HDP nejsou totiž tak dramaticky vzad-hledící a hlavně půjde o klíčový vstup do reakční funkce ECB. Tržní koncensus je nastaven na stagnaci meziročních hodnot harmonizované inflace v Německu (7,8 %) a Francii (6,7 %), v případě Španělska se pak očekává zrychlení z 3,1 % na 4,1 %. Finální číslo za celou eurozónu bude publikováno v úterý, přičemž také zde se počítá s drobným zrychlením meziroční inflace.

Je proto logické, že v rámci ECB se bude rozhodnutí o nastavení měnové politiky tvořit až v posledních dnech před čtvrtečním měnově-politickým zasedáním. Na stole je jak varianta 25bps zvýšení sazeb (tržní koncensus), tak pokračování agresivnějšího zpřísňování měnové politiky v rozsahu +50bps. Pokud by měly zvláště jádrové inflační tlaky překvapit směrem nahoru, pak bychom se klonili k variantě zvýšení depozitní sazby o půl procentního bodu na 3,5 %.