26. dubna 2023

Analýza sektorových účtů – 4. čtvrtletí 2022

V závěru roku 2022 reálný meziroční růst hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků zpomalil, ale mezičtvrtletně došlo k jeho oživení. K tomu přispěl zejména průmysl, protože služby byly nadále negativně ovlivněny klesajícími reálnými příjmy domácností a propadem jejich spotřeby. Hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v deficitu, který se meziročně prohloubil.

Nefinanční podniky

V závěru roku 2022 na českou ekonomiku působily dva protichůdné faktory. Oživení zahraničního obchodu podporovalo růst výkonů v průmyslu, především ve výrobě motorových vozidel a v příbuzných oborech. Po celý rok ale trvalo působení prudkého zdražení energií a surovin, které negativně ovlivnilo zejména energeticky náročná průmyslová odvětví a promítlo se do konečných cen řady výrobků. Prudký růst cen a s ním spojený propad reálných příjmů způsobil pokles spotřeby domácností, který se projevil zpomalením v některých odvětvích služeb a v obchodě. Hrubá přidaná hodnota (HPH) nefinančních podniků (NP) se ve 4. čtvrtletí nominálně meziročně zvýšila o 116,5 mld. korun[1]. Tento nárůst ale podpořilo hlavně zvýšení cenové hladiny, protože reálný meziroční přírůstek očištěný o vliv cen již pošesté v řadě oslabil (1,5 %[2]). Podle sezónně očištěných dat se HPH NP ve 4. kvartálu nominálně mezičtvrtletně zvýšila o 19,9 mld. korun, což po očištění o cenové vlivy představovalo reálný nárůst o 2,3 %. Za celý rok 2022 se HPH NP nominálně zvýšila o 388,4 mld. korun. Reálný nárůst dosáhl 3,6 %.         

V sektoru NP dál meziročně rostla celková zaměstnanost. Meziroční přírůstek ve 4. čtvrtletí dosáhl 1,6 %, takže setrval na podobné úrovni jako v předchozím kvartálu. Zaměstnanost v sektoru byla na vysoké úrovni a ve 4. čtvrtletí 2022 překonala stejné období let 2018 i 2019, tedy období předkrizového vrcholu zaměstnanosti. Objem náhrad zaměstnancům vyplacených NP se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšil o 45,3 mld. korun (8,8 %). Z toho se mzdy a platy zvýšily o 42,0 mld. (10,8 %), zatímco dynamika sociálních příspěvků zůstávala slabší (+3,3 mld., 2,6 %). Mezičtvrtletní přírůstek sezónně očištěných náhrad zaměstnancům po slabším 3. kvartálu ve 4. čtvrtletí opět posílil a dosáhl 11,8 mld. korun (2,4 %). Za celý loňský rok se náhrady zaměstnancům vyplacené NP zvýšily o 185,5 mld. korun (9,7 %). Ve 4. čtvrtletí obdržely nefinanční podniky dotace ve výši 25,0 mld. korun. To bylo meziročně o 2,2 mld. více a objem dotací výrazně převyšoval také úroveň 4. kvartálu předkrizového roku 2019. Za celý rok 2022 objem dotací NP dosáhl 65,8 mld. korun a byl meziročně nižší o 37,8 mld. Po letech 2020 a 2021 ovlivněných pandemickými opatřeními se tak objem dotací NP řádově vrátil k předkrizové úrovni.

Hrubý provozní přebytek NP se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšil o 75,1 mld. korun na 460,8 mld. Přírůstek tak dál sílil. Podle sezónně očištěných dat naopak nominální mezičtvrtletní nárůst hrubého provozního přebytku zpomalil na 9,1 mld. korun. Za celý rok 2022 hrubý provozní přebytek NP dosáhl 1 759,4 mld. korun a narostl o 170,1 mld. Výsledná míra zisku NP[3] ve 4. čtvrtletí zůstala na úrovni 46,9 % (sezónně očištěno). Meziročně byla míra zisku vyšší o 2,5 p. b. (sezónně neočištěno). V roce 2022 míra zisku NP dosáhla 46,1 %, což bylo o 0,2 p. b. méně než v předchozím roce.

Graf 1: Meziroční nominální přírůstek HPH a náhrad zaměstnancům (v mld. korun), míra zisku (sezónně očištěno, v %)

 

    

Zdroj: ČSÚ, národní účty

Deficit salda důchodů z vlastnictví NP ve 4. čtvrtletí dosáhl 120,3 mld. korun a meziročně tak byl hlubší o 35,7 mld. Přijaté důchody z vlastnictví ve 4. kvartálu meziročně vzrostly o 42,5 mld. korun a nadále k tomu nejvíce přispívaly úroky (+27,3 mld.) a dále rozdělované důchody společností (+10,2 mld.) a reinvestované zisky (+4,9 mld.). Meziročně o 78,2 mld. korun více musely NP ve formě důchodů z vlastnictví vyplatit. Z toho byly rozdělované důchody společností vyšší o 47,8 mld. korun, úroky o 22,5 mld. a reinvestované zisky o 7,8 mld. Za celý rok 2022 deficit důchodů z vlastnictví NP dosáhl 490,1 mld. korun a meziročně se prohloubil o 53,8 mld. Na výši důchodů z vlastnictví, které NP obdržely (+118,0 mld. korun), se projevilo hlavně navýšení úrokových sazeb (obdržené úroky vzrostly o 76,8 mld.). Naopak NP vyplatily loni o 171,8 mld. korun více, zejména prostřednictvím rozdělovaných důchodů společností (+117,3 mld.).

Saldo druhotných důchodů ve 4. čtvrtletí skončilo v deficitu 58,2 mld. korun. To je meziročně o 5,3 mld. korun hlubší schodek. Nefinanční podniky zaplatily meziročně o 4,9 mld. korun více ve formě běžných daní z důchodů a jmění. Zaplacené ostatní běžné transfery narostly o 26,4 mld. korun. Podniky na druhé straně obdržely ve formě ostatních běžných transferů meziročně o 25,9 mld. korun více. Hrubé úspory NP ve 4. čtvrtletí dosáhly 282,4 mld. korun a meziročně byly vyšší o 34,1 mld. Míra úspor NP[4] dosáhla 28,2 % a meziročně tak vzrostla o 0,2 p. b.

Nefinanční podniky obdržely ve 4. čtvrtletí 14,2 mld. korun (+2,8 mld.) ve formě kapitálových transferů. Z toho 12,2 mld. korun tvořily investiční dotace, meziročně o 3,3 mld. více. Ostatní kapitálové transfery dosáhly 2,0 mld. korun (−0,5 mld.), což je výše obvyklá pro dané období roku. Za celý rok 2022 nefinanční podniky obdržely kapitálové transfery v objemu 43,9 mld. korun (+4,9 mld.). Investiční dotace z toho tvořily 32,1 mld. korun (+4,2 mld.). Ostatní kapitálové transfery dosáhly loni 11,8 mld. korun, což bylo o 0,7 mld. více než v roce 2021 a značně to převyšovalo úroveň let 2016 až 2019[5].

Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu NP ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostly o 45,1 mld. korun (16,8 %) a dosáhly 313,0 mld. Mezičtvrtletně investice rostly opět jen mírně (+1,8 mld. korun, 0,6 %, sezónně očištěno). Za celý rok 2022 se investiční aktivita NP zvýšila o 172,3 mld. korun (18,1 %). Na nominální přírůstky mělo výrazný vliv zvýšení cenové hladiny[6]. Míra investic[7] nefinančních podniků ve 4. čtvrtletí dosáhla 28,9 % (sezónně očištěno) a mezičtvrtletně klesla o 0,4 p. b. Meziročně byla míra investic NP (neočištěná) vyšší o 1,0 p. b. Za celý rok 2022 míra investic dosáhla 29,4 %, což bylo nejvíce od roku 2019. Ukazatel se meziročně zvýšil o 1,7 p. b.

Graf 2: Meziroční nominální přírůstek tvorby hrubého fixního kapitálu (v mld. korun) a míra investic (sezónně očištěno, v %)

 

  

Zdroj: ČSÚ, národní účty

Vládní instituce

Sektor vládních institucí (VI) ve 4. čtvrtletí 2022 hospodařil s deficitem 103,8 mld. korun. Meziročně se schodek prohloubil o 7,0 mld. a v rámci 4. kvartálu bylo horšího výsledku hospodaření dosaženo jen v roce 2020. Výdaje i příjmy vládního sektoru narůstaly podobným tempem. Cenovým růstem podpořené navýšení příjmů ale nestačilo kompenzovat nárůst výdajů spojený s řešením energetické krize i dalšími závazky VI. Podle sezónně očištěných údajů se ale deficit hospodaření VI mezičtvrtletně zmírňoval. Za celý rok 2022 deficit hospodaření sektoru VI dosáhl 247,5 mld. korun (3,6 % HDP.) a meziročně se tak zmírnil o 63,1 mld. Ke zlepšení přispěl výhradně vývoj v první polovině roku.

Příjmy sektoru vládních institucí ve 4. čtvrtletí vystoupaly na 724,6 mld. korun a byly tak meziročně vyšší o 60,8 mld. (9,2 %). Nejvíce k jejich růstu přispěly přijaté čisté sociální příspěvky (+16,0 mld. korun), zvýšenými úroky podpořené důchody z vlastnictví (+15,3 mld.) a běžné daně z důchodů a jmění (+12,3 mld.). Prudce zmírnil přírůstek obdržených daní z výroby a dovozu (+4,8 mld. korun), které jsou obvykle tahounem růstu příjmů VI. Projevilo se na nich oslabení výběru spotřebních daní, zejména u pohonných hmot. Vyšší byly přijaté kapitálové transfery (+7,7 mld. korun). Obdržené ostatní běžné transfery meziročně vzrostly o 2,4 mld. korun a hodnota tržní produkce pro vlastní užití a platby za ostatní netržní produkci o 2,2 mld. Za celý rok 2022 příjmy VI vzrostly o 252,3 mld. korun (10,0 %) na 2 782,7 mld. Všechny zdroje příjmů se zvyšovaly a patrný byl vliv posilující cenové hladiny. Nejvíce rostly přijaté čisté sociální příspěvky (+71,1 mld. korun), daně z výroby a dovozu (+65,5 mld.), důchody z vlastnictví (+36,8 mld.), běžné daně z důchodů a jmění (+36,3 mld.) a hodnota tržní produkce pro vlastní užití a platby za ostatní netržní produkci (+26,3 mld.).

Výdaje VI ve 4. čtvrtletí 2022 meziročně vzrostly o 67,8 mld. korun (8,9 %) na 828,4 mld. Nejvíce na meziroční zvýšení výdajové strany hospodaření tlačily vyplacené sociální dávky a naturální sociální transfery (+25,0 mld. korun). O poznání méně výrazný byl přírůstek výdajů na tvorbu hrubého kapitálu a čistého pořízení nevyráběných aktiv (+10,7 mld. korun), náhrad zaměstnancům (10,5 mld.), placených důchodů z vlastnictví (+10,0 mld., z naprosté většiny pod vlivem zvýšených úroků) a mezispotřeby (+8,9 mld. korun). Po sérii meziročních poklesů souvisejících s útlumem protipandemických výdajů opět meziročně rostly vyplacené dotace (+3,9 mld. korun). Meziročně nižší byly ve 4. čtvrtletí jen placené ostatní běžné transfery (−2,4 mld. korun).

V celém roce 2022 výdaje sektoru vládních institucí vzrostly o 189,2 mld. korun (6,7 %) na 3 030,2 mld. Hlavní těžiště nárůstu přitom bylo ve druhé polovině roku[8]. Nejvíce se zvýšily vyplacené sociální dávky a naturální sociální transfery (+88,8 mld. korun), na kterých se projevil zejména vyšší objem placených starobních důchodů a v menší míře pak další sociální dávky včetně pomoci domácnostem či humanitárních dávek ukrajinským uprchlíkům. Výrazně narostly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a čisté pořízení nevyráběných aktiv (+47,3 mld. korun). Kromě nárůstu investic (+27,3 mld.) se vyššími zásobami (+13,8 mld.) projevila snaha o plnění plynových zásobníků před zimou. Mezispotřeba loni vzrostla o 37,5 mld. korun, placené důchody z vlastnictví o 32,5 mld. a ostatní běžné transfery o 18,9 mld.[9]. Náhrady zaměstnancům se loni zvýšily o 13,6 mld. korun, což bylo nejméně od roku 2014. Prudce se snížily vyplacené dotace (−45,7 mld. korun).

Ústřední vládní instituce se jako obvykle podílely z většiny na celkovém deficitu hospodaření VI. Ve 4. čtvrtletí schodek jejich hospodaření dosáhl 67,2 mld. korun a meziročně se tedy o 6,1 mld. zmírnil. Důvodem byl hlavně výraznější meziroční růst příjmů subsektoru (+46,8 mld. korun, 10,3 %) nad výdaji (+40,7 mld., 7,7 %). Meziroční zvýšení příjmů ústředních VI bylo ve 4. čtvrtletí podpořeno hlavně vyššími přijatými čistými sociálními příspěvky (+14,0 mld. korun), důchody z vlastnictví (+12,4 mld., z toho úroky +8,1 mld.), kapitálovými transfery (+8,9 mld.) a běžnými daněmi z důchodů a jmění (+7,8 mld.). Naopak poprvé od 1. kvartálu 2021 ovlivněného pandemickou krizí mírně meziročně klesly přijaté daně z výroby a dovozu (−0,9 mld. korun). Výdaje ústředních VI rostly zejména prostřednictvím sociálních dávek a naturálních sociálních transferů (+21,5 mld. korun) a placených důchodů z vlastnictví (+9,3 mld., z naprosté většiny úroky).

Graf 3: Saldo hospodaření vládních institucí (v mld. korun)

 

  

Zdroj: ČSÚ, národní účty

Za celý rok 2022 ústřední vládní instituce skončily v deficitu 298,0 mld. korun. Schodek se meziročně zmírnil o 59,1 mld. korun, hlavně díky výraznému přírůstku příjmů (+168,3 mld., 9,6 %). Výdaje byly loni vyšší o 109,1 mld. korun (5,2 %). Nejvíce se na růstu příjmů loni projevilo navýšení přijatých čistých sociálních příspěvků (+45,0 mld. korun) a dále daní z výroby a dovozu (+36,0 mld.), důchodů z vlastnictví (+30,3 mld.) a běžných daní z důchodů a jmění (+22,9 mld.). Na straně výdajů ústřední vládní instituce zodpovídaly za naprostou většinu přírůstku vyplacených sociálních dávek a naturálních sociálních transferů (+79,4 mld. korun) a placených důchodů z vlastnictví (+30,5 mld.). Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a čisté pořízení nevyráběných aktiv se zvýšily o 28,2 mld. korun. Loňské navýšení zásob šlo na vrub zejména ústředním vládním institucím. Tlak na růst výdajů v sociální oblasti v hospodaření ústředních VI byl do jisté míry kompenzován poklesem objemu vyplacených dotací (−51,4 mld. korun). Dotace se tak vrátily blíže předpandemické úrovni.   

Místní vládní instituce ve 4. čtvrtletí hospodařily s deficitem 19,2 mld. korun. Schodek je pro dané období roku obvyklý, meziročně se ale prohloubil o 6,0 mld. korun. Výdaje subsektoru totiž rostly meziročně rychleji (+26,5 mld. korun, 12,1 %) než příjmy (+20,5 mld., 9,9 %). Nejvíce meziročně rostly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a čisté pořízení nevyráběných aktiv (+7,6 mld. korun), mezispotřeba (+6,9 mld.) a náhrady zaměstnancům (+5,4 mld.). Na straně příjmů se ve 4. čtvrtletí zvyšovaly zejména přijaté ostatní běžné transfery (+6,9 mld. korun), daně z výroby a dovozu (+5,7 mld.) a běžné daně z důchodů a jmění (+4,5 mld.). Za celý rok 2022 místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 52,8 mld. korun, což bylo meziročně o 3,1 mld. méně. Výdaje subsektoru loni vzrostly o 67,7 mld. korun (8,6 %), zatímco příjmy byly vyšší o 64,7 mld. (7,7 %). Na příjmové straně rostly hlavně přijaté daně z výroby a dovozu (+29,6 mld. korun), hodnota tržní produkce pro vlastní užití a platby za ostatní netržní produkci (+13,9 mld.) a přijaté běžné daně z důchodů a jmění (+13,5 mld.). Nejvýrazněji rostoucím výdajem místních vládních institucí byla loni mezispotřeba (+28,5 mld. korun) a dále výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a čisté pořízení nevyráběných aktiv (+18,9 mld.). Mírnější bylo navýšení placených náhrad zaměstnancům (+8,5 mld. korun).

Fondy sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny) ve 4. čtvrtletí také hospodařily s deficitem obvyklým pro dané období roku (výjimkou byl v posledních letech pouze rok 2018). Schodek se meziročně prohloubil o 7,1 mld. korun na 17,3 mld. Ve 4. čtvrtletí silně meziročně rostly výdaje zdravotních pojišťoven (+9,3 mld. korun, 7,9 %), zatímco příjmy se zvyšovaly mírně (+2,2 mld., 2,1 %). Na straně výdajů se hodnota ostatních běžných transferů zvýšila o 5,4 mld. korun a naturálních sociálních transferů o 3,6 mld. Hlavní zdroj jejich příjmů, kterým jsou přijaté čisté sociální příspěvky, vzrostl o 2,1 mld. korun. V roce 2022 fondy sociálního zabezpečení hospodařily celkově s deficitem 2,2 mld. korun, což byl meziročně o 7,1 mld. lepší výsledek. Příjmy zdravotních pojišťoven celkem vzrostly o 25,1 mld. korun (6,2 %). Naopak výdaje byly vyšší o 18,1 mld. korun (4,3 %). Z toho zaplacené naturální sociální transfery vzrostly o 8,5 mld. korun (nejméně od roku 2018) a ostatní běžné transfery o 7,8 mld. (nejméně od roku 2016).      

Dluh sektoru vládních institucí ve 4. čtvrtletí 2022 dosáhl 2 997,1 mld. korun[10] a meziročně vzrostl o 430,4 mld. Míra zadlužení vládních institucí se zvýšila meziročně o 2,1 p. b. na 44,1 % HDP. K růstu relativního zadlužení přispělo 6,3 p. b. navýšení nominálního dluhu, a naopak růst HDP přispěl k poklesu 4,2 p. b. Nárůst dluhu i ve 4. čtvrtletí výrazně překonával potřebu financování. Dluh se meziročně zvyšoval především prostřednictvím nárůstu objemu dluhových cenných papírů o 239,3 mld. korun. Z toho objem dlouhodobých dluhopisů vzrostl o 272,6 mld. korun a u těch krátkodobých naopak v závěru roku o 33,3 mld. klesl. Krátkodobé půjčky se zvýšily meziročně o 131,4 mld. korun a dlouhodobé o 53,4 mld. Objem oběživa a vkladů byl meziročně vyšší o 6,1 mld. korun.

Graf 4: Dluh sektoru vládních institucí a jeho struktura (meziroční změna v mld. korun)

Zdroj: ČSÚ, národní účty

Domácnosti

Hrubý disponibilní důchod (HDD) domácností ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 126,4 mld. korun (14,3 %) na 1011,1 mld. Nominální růst HDD oproti předchozímu kvartálu oslabil, ale stále zůstal mimořádně vysoký. Prudký růst cenové hladiny ale ve výsledku znamenal, že se příjmy domácností reálně meziročně propadly o 3,2 %[11]. Podle sezónně očištěných údajů se HDD domácností mezičtvrtletně zvýšil o 27,7 mld. korun (2,9 %). Reálné navýšení dosáhlo 4,0 %. Za celý rok 2022 HDD domácností vystoupal o 423,2 mld. korun (12,7 %) na 3 754,3 mld. Po očištění o cenové vlivy se ale příjmy domácností propadly o 3,1 %.

Mzdy a platy, které domácnosti ve 4. čtvrtletí obdržely, dosáhly 624,9 mld. korun a meziročně se navýšily o 51,0 mld. (8,9 %). Nominální přírůstek zrychlil, ale ani to nestačilo na pokrytí růstu cenové hladiny a reálný pokles mezd a platů tak dosáhl 7,7 %. Za celý rok 2022 se mzdy a platy domácností zvýšily o 184,9 mld. korun (8,7 %) na 2 304,2 mld. Jejich reálný pokles ale dosáhl 6,5 %. Hrubý smíšený důchod[12] podnikatelů zařazených do sektoru domácností ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostl o 37,2 mld. korun na 186,4 mld. Pokračovala tak série velmi silných nárůstů ovlivněná zvýšením cenové hladiny. Mezičtvrtletně byl hrubý smíšený důchod vyšší o 6,3 mld. korun (sezónně očištěno). Hrubý provozní přebytek[13] dosáhl 84,4 mld. korun a jeho meziroční nárůst posílil na 2,7 mld. Mezičtvrtletně (sezónně očištěný) hrubý provozní přebytek vzrostl o 1,2 mld. korun, což bylo nejvíce od konce roku 2019. Za celý rok 2022 se hrubý smíšený důchod domácností zvýšil o 156,7 mld. korun na 691,1 mld. a hrubý provozní přebytek dosáhl 326,9 mld. (+5,8 mld.).

Saldo důchodů z vlastnictví domácností se ve 4. čtvrtletí meziročně zlepšilo o 23,2 mld. korun a dosáhlo přebytku 57,9 mld. Zvýšení přebytku šlo hlavně za rostoucími úroky. Na straně zdrojů se domácnostem zvýšily přijaté úroky meziročně o 17,9 mld. korun, reinvestované zisky z přímých zahraničních investic byly vyšší o 4,9 mld. a rozdělované důchody společností o 4,2 mld. Ostatní důchody z investic meziročně vzrostly o 3,9 mld. korun. Domácnosti naopak ve formě úroků vyplatily o 7,6 mld. korun více. Za celý rok 2022 kladné saldo důchodů z vlastnictví domácností dosáhlo 144,3 mld. korun a zlepšilo se tak o 42,5 mld. Domácnosti přijaly o 50,0 mld. korun více ve formě úroků, rozdělované důchody společností vzrostly o 15,5 mld. a ostatní důchody z investic o 9,0 mld. Reinvestované zisky z přímých zahraničních investic naopak klesly o 9,8 mld. korun. Zvýšení úrokových sazeb se loni projevilo na straně užití nárůstem úroků zaplacených domácnostmi o 23,1 mld. korun.

Saldo sociálních důchodů se ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 14,6 mld. korun a dosáhlo přebytku 124,9 mld. To je vysoko nad úrovní stejného období předcovidových let[14]. Domácnosti obdržely sociální dávky a příspěvky ve výši 244,0 mld. korun, což bylo meziročně o 16,2 mld. více. Oproti tomu domácnosti odvedly 119,1 mld. korun jako sociální příspěvky (+2,2 mld.). Saldo ostatních transferů bylo ve 4. čtvrtletí meziročně vyšší o 4,2 mld. korun a činilo 5,7 mld. Ačkoli bylo saldo stále vyšší než je obvyklé, oproti 3. čtvrtletí, kdy se do něj promítaly kompenzace domácnostem v rámci úsporného energetického tarifu, se výrazně snížilo. Běžné daně z důchodů a jmění, které domácnosti odvedly, byly meziročně vyšší o 6,5 mld. korun a dosáhly 73,0 mld. Úroveň odvedených daní ale hluboce zaostávala za úrovní stejného období roku 2020 a byla nižší také oproti 4. kvartálu let 2018 a 2019. Za celý rok 2022 saldo sociálních důchodů domácností dosáhlo 502,5 mld. korun a bylo tak meziročně vyšší o 24,7 mld. Domácnosti obdržely sociální dávky a příspěvky ve výši 978,7 mld. korun (+54,8 mld.) a naopak odvedly celkem 476,2 mld. (+30,1 mld.) jako sociální příspěvky. Zaplacené běžné daně z důchodů a jmění loni vyšplhaly o 18,6 mld. korun na 285,0 mld. Celková odvedená částka zaostávala za úrovní let 2018–2020. Saldo ostatních transferů dosáhlo díky kompenzacím vyplaceným domácnostem 29,0 mld. korun a bylo tak meziročně vyšší o 26,3 mld.

Spotřeba domácností ve 4. čtvrtletí meziročně nominálně vzrostla o 82,9 mld. korun (11,5 %) na 804,5 mld. Nominální přírůstek byl stále výrazný, ale počtvrté v řadě oslabil. Reálně došlo k meziročnímu propadu spotřeby domácností o 5,5 %, což souviselo s výrazně rostoucí cenovou hladinou a reálně se snižující kupní silou spotřebitelů. Útlum poptávky domácností byl patrný také na mezičtvrtletní dynamice spotřeby. Nominálně se totiž spotřeba domácností snížila o 30,8 mld. korun (−3,8 %). To byl největší mezikvartální propad od konce roku 2020. Reálně spotřeba domácností mezičtvrtletně klesla o 2,8 %. Celkem loni výdaje na konečnou spotřebu domácností stouply o 413,8 mld. korun (15,2 %) na 3 129,7 mld. Reálně ale spotřeba poklesla o 0,9 %.

Přibrždění výdajů domácností vyústilo v opětovný nárůst hrubých úspor[15]. Ty se ve 4. čtvrtletí 2022 meziročně zvýšily o 39,1 mld. korun na 214,8 mld., což byla nejvyšší zaznamenaná hodnota pro dané období roku. Mezičtvrtletně se sezónně očištěné úspory zvýšily o 59,1 mld. korun. Za celý loňský rok hrubé úspory domácností dosáhly 652,9 mld. korun a meziročně tak stagnovaly (−0,2 mld.). Míra úspor[16] se ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšila o 5,5 p. b. na 21,7 % (sezónně očištěno). Meziročně byla míra úspor vyšší o 1,5 p. b. (sezónně neočištěno). Za celý rok 2022 míra úspor domácností dosáhla 17,3 % a snížila se tak oproti roku 2021 o 2,1 p. b. 

Kapitálové transfery domácnostem se ve 4. čtvrtletí meziročně navýšily o 1,4 mld. korun na 5,4 mld. Většinu z toho tvořily investiční dotace (4,5 mld. korun), které byly meziročně vyšší o 2,5 mld. Ostatní kapitálové transfery dosáhly 0,9 mld. korun a klesly o 1,1 mld. Za celý rok 2022 domácnosti obdržely ve formě kapitálových transferů 23,5 mld. korun, což bylo meziročně o 11,9 mld. méně. Projevilo se na tom hlavně ukončení podpůrných programů, které v roce 2021 tlumily dopady nucených uzavírek podniků. To je patrné na poklesu ostatních kapitálových transferů o 15,7 mld. korun na 7,9 mld. Investiční dotace domácnostem loni dosáhly 15,5 mld. korun a byly vyšší o 3,8 mld.

Výdaje domácností na tvorbu hrubého fixního kapitálu byly ve 4. čtvrtletí meziročně vyšší o 10,2 mld. korun a dosáhly 108,6 mld. Přírůstek 10,7 % jen těsně překonal celkový růst cen kapitálových statků. Mezičtvrtletně investice domácností vzrostly o 2,6 mld. korun (sezónně očištěno). Celkově loni výdaje domácností na tvorbu hrubého fixního kapitálu dosáhly 358,3 mld. korun, což bylo o 46,6 mld. více. Výsledná míra investic[17] (sezónně očištěná) setrvala ve 4. čtvrtletí na úrovni 9,4 %. Meziročně se (neočištěná) míra investic snížila o 0,3 p. b. V roce 2022 míra investic domácností dosáhla 9,5 %, což představovalo nárůst o 0,3 p. b.

Graf 5: Meziroční změna výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu (mld. korun) a míra úspor a míra investic sektoru domácností (v %, sezónně očištěno)

Zdroj: ČSÚ, národní účty

Finanční vztahy s nerezidenty

Ve 4. čtvrtletí se vývoz zboží a služeb meziročně zvýšil o 187,2 mld. korun na 1 346,5 mld. Nominální přírůstek ve srovnání s předchozím čtvrtletím oslabil, ale dál se zejména v souvislosti s růstem cenové hladiny držel na vysoké úrovni. Na druhé straně hodnota dovozu zboží a služeb dosáhla 1 356,8 mld. korun a meziročně byla vyšší o 193,9 mld. Bilance zahraničního obchodu tak setrvala v deficitu 10,2 mld. korun, což byl meziročně o 6,7 mld. horší výsledek. Loni se do výsledků zahraničního obchodu promítal prudký nárůst cen surovin a paliv a situace okolo zásobení ropou a zemním plynem. To ovlivnilo zejména prudký růst hodnoty dovozu a také zhoršení bilance. Za celý rok 2022 export zboží a služeb vzrostl o 642,6 mld. korun na 5 085,4 mld. a import byl vyšší o 830,6 mld. a dosáhl 5 092,5 mld. Celkově tak zahraniční obchod se zbožím a službami skončil v deficitu 7,0 mld. korun (−188,0 mld.), což byl první schodek od roku 2003.

Ve formě důchodů z vlastnictví nerezidentům[18] náleželo ve 4. čtvrtletí 148,1 mld. korun, což bylo meziročně o 36,5 mld. více. Nejvíce se zvýšily rozdělované důchody společností (+16,4 mld. korun) a dále úroky (+10,2 mld.). Reinvestované zisky z přímých zahraničních investic byly meziročně vyšší o 9,8 mld. korun. Za celý rok 2022 důchody z vlastnictví nerezidentů vzrostly o 74,5 mld. korun na 546,4 mld. Rozdělované důchody společností byly vyšší o 98,6 mld. korun a úroky o 40,8 mld., ale reinvestované zisky z přímých zahraničních investic klesly o 65,1 mld. korun. Pro domácí investory v zahraničí se důchody z vlastnictví ve 4. čtvrtletí meziročně zvýšily o 25,2 mld. korun na 67,8 mld. Nárůst z většiny proběhl prostřednictvím úroků (+17,2 mld. korun) a reinvestované zisky byly vyšší o 8,3 mld., ale rozdělované důchody společností se meziročně snížily o 1,4 mld. Celkově loni domácím investorům v zahraničí náleželo 221,0 mld. korun (+39,9 mld.). Z naprosté většiny k nárůstu přispěly úroky (+37,5 mld. korun). Reinvestované zisky ze zahraničních investic byly vyšší o 6,6 mld. korun, ale rozdělované důchody společností klesly o 5,7 mld. Čistý odliv důchodů z vlastnictví do zahraničí ve 4. čtvrtletí 2022 dosáhl 80,4 mld. korun a meziročně zesílil o 11,4 mld. Za celý rok 2022 tak čistý odliv důchodů z vlastnictví vzrostl o 34,6 mld. korun na 325,4 mld. Přes meziroční navýšení loni čistý odliv zaostával za úrovní let 2014–2020. Zisky zahraničních vlastníků korporací[19] loni dosáhly 424,6 mld. korun, což představovalo 6,2 % HDP. Šlo o nejnižší úroveň tohoto ukazatele od roku 2005.

Ve 4. čtvrtletí 2022 zaměstnancům v domácí ekonomice náležely náhrady ve výší 20,3 mld. korun, což byla shodná částka jako ve stejném období předcházejícího roku. Naopak náhrady do zahraničí meziročně vzrostly o 1,8 mld. korun na 17,5 mld. Saldo náhrad tak zůstalo kladné, ale kleslo meziročně o 1,9 mld. korun na 2,7 mld. Za celý rok 2022 se náhrady ze zahraničí zvýšily o 2,0 mld. korun na 75,5 mld., zatímco náhrady, které směřovaly do zahraničí, vzrostly o 10,5 mld. na 70,6 mld. Saldo náhrad tak dosáhlo přebytku 4,9 mld. korun, ale bylo meziročně nižší o 8,6 mld. Přebytek byl nejnižší od roku 2012. Daně z výroby a dovozu zaplacené do zahraničí ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostly o 0,8 mld. korun na 3,6 mld. Dotace ze zahraničí byly nižší o 1,1 mld. korun a dosáhly 16,6 mld. Celkem bylo loni do zahraničí vyplaceno jako daně z výroby a dovozu 12,5 mld. korun, což bylo o 2,7 mld. více. Ve formě dotací domácí ekonomika získala 38,0 mld. korun (+0,7 mld.). Saldo prvotních důchodů ve 4. čtvrtletí dosáhlo deficitu 64,6 mld. korun a zhoršilo se tak meziročně o 15,1 mld. Za celý rok 2022 se deficit salda prvotních důchodů prohloubil o 45,2 mld. korun na 295,0 mld.

Deficit salda druhotného rozdělení se ve 4. čtvrtletí meziročně zmírnil o 9,6 mld. korun na 10,2 mld. Hlavním důvodem bylo meziroční snížení ostatních běžných transferů vyplacených do zahraničí (−8,5 mld. korun). Zčásti za tím stál pokles odvedených vlastních zdrojů EU odvozených z DPH a HND o 4,9 mld. korun a také nižší objem jiných běžných transferů o 3,1 mld. Úroveň sociálních dávek vyplacených nerezidentům byla meziročně vyšší jen o 0,3 mld. korun a po zřetelném nárůstu souvisejícím s výplatou pomoci ukrajinským uprchlíkům ve 2. a 3. čtvrtletí se vrátila zpět k obvyklým hodnotám. Za celý rok 2022 dosáhlo saldo druhotného rozdělení deficitu 65,1 mld. korun, což bylo meziročně o 6,0 mld. méně. Sociální příspěvky a dávky vyplacené do zahraničí narostly o 8,1 mld. korun (z toho sociální dávky o 7,6 mld.) a naopak ostatní běžné transfery byly nižší o 4,9 mld. Domácí ekonomika si naopak připsala o 2,2 mld. korun více ve formě sociálních příspěvků a dávek. Přijaté ostatní transfery se zvýšily o 6,6 mld. Saldo běžných transakcí domácí ekonomiky se zahraničím ve 4. čtvrtletí skončilo v deficitu 85,1 mld. korun a meziročně se zhoršilo o 12,2 mld. Podobně jako v předchozích čtvrtletích šlo zhoršení na vrub zejména deficitu zahraničního obchodu a prohloubení schodku důchodů z vlastnictví. Za celý rok 2022 se deficit běžných transakcí prohloubil o 227,1 mld. korun na 367,3 mld.

Ve formě kapitálových transferů přiteklo ve 4. čtvrtletí do domácí ekonomiky 33,0 mld. korun, meziročně o 11,2 mld. více. Z toho investiční dotace vzrostly o 11,7 mld. korun na 32,2 mld. Do zahraničí bylo takto vyplaceno 1,8 mld. korun (+1,2 mld.). Kladné saldo kapitálových transferů mezi domácí ekonomikou a zahraničím se meziročně zlepšilo o 12,5 mld. korun na 31,2 mld. Za celý rok si domácí ekonomika připsala 91,3 mld. korun (−8,0 mld.) jako kapitálové transfery, z toho investiční dotace klesly o 16,2 mld. na 85,7 mld. Do zahraničí bylo vyplaceno 8,8 mld. korun (−3,9 mld.) a saldo kapitálových transferů dosáhlo přebytku 82,5 mld. korun (+11,9 mld.). Domácí ekonomika si ve 4. čtvrtletí držela čistou zápornou pozici vůči zahraničí a čisté výpůjčky činily 93,7 mld. korun (meziročně o 54,7 mld. horší výsledek). Za celý rok čisté výpůjčky dosáhly úrovně 333,0 mld. korun a došlo tak ke zhoršení čisté pozice vůči zahraničí o 277,5 mld.

 

Tabulka 1: Vybrané hlavní ukazatele vývoje ekonomiky

   

Autor/Kontakt/Zpracovala

Karolína Zábojníková

Odbor Kancelář předsedy

Tel.: 542 528 112

E-mail: karolina.zabojnikova@czso.cz