Tento týden přinese solidní růsty HDP z USA, Německa i eurozóny jako celku (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Ekonomika Spojených států v prvním čtvrtletí letošního roku zřejmě rostla o slušná 2,2 % mezikvartálně anualizovaně. Podle výsledků průmyslové výroby, stavebnictví, spotřeby energie i předstihových indikátorů by měl relativně vysoké dynamiky dosáhnout i HDP v Německu a eurozóně. Tento týden zveřejněný vývoj spotřebitelské důvěry v eurozóně a IFO index v Německu by měly být navíc příslibem pro výkonnost ekonomik i ve druhém kvartále. Zlepšení čeká i americkou spotřebitelskou důvěru. Centrální banky v USA a eurozóně tak dostanou zelenou, aby na zasedání počátkem května dále zpřísnily měnovou politiku. Naopak maďarská centrální banka ponechá tento týden sazby beze změny. V Česku bude zveřejněn konjunkturální průzkum, který by mohl ukázat na další zlepšování tuzemské nálady.

Předstihové indikátory příslibem pro výkon ekonomik v Q2

Hrubý domácí produkt ve Spojených státech podle našeho odhadu v prvním čtvrtletí vzrostl o 2,2 % mezikvartálně anualizovaně. Hlavním motorem by měla být osobní spotřeba Američanů, jejíž reálný mezikvártální anualizovaný růst odhadujeme na 4,4 %. Toto tempo ale v následujících čtvrtletích zřejmě neudrží a dynamika HDP bude zvolňovat. Recesi nicméně očekáváme až v první polovině příštího roku. Dále bude zveřejněna spotřebitelská důvěra za duben. Ta by měla stoupnout, stále se však drží poblíž historických minim. Její další zhoršení by už bylo důvodem k obavám z časnějšího nástupu recese.

Výsledky průmyslové výroby, stavebnictví, registrace nových automobilů i PMI ze služeb překvapovaly v eurozóně v prvním čtvrtletí ve směru nahoru. Domníváme se tak, že HDP eurozóny v Q1 rostl o solidních 0,5 % q/q. Zatímco ve druhém pololetí loňského roku byla domácí poptávka negativně ovlivňována výrazným poklesem spotřeby energie, za Q1 předpokládáme naopak nárůst odběru energií o 0,4 % q/q. Tento trend by měl díky jejich nižším cenám pokračovat i nadále a přispívat k dalšímu oživení v energeticky náročných odvětvích. Kladně by k výsledku HDP za Q1 měl pomoci i vývoj zásob a investic.

Pozitivní překvapení by mohl přinést i německý HDP za Q1. Zde očekáváme dynamiku 0,4 %. Nasvědčuje tomu alespoň vývoj průmyslové a stavební produkce, přičemž kladně by podle našeho odhadu měly přispívat investice i čistý export.

Předstihové indikátory přicházející tento týden z eurozóny (německý IFO index i spotřebitelská důvěra v ekonomiku eurozóny jako celek) by měly být příslibem pro další solidní růst HDP v nadcházejících čtvrtletích.

Maďarská centrální banka ponechá tento týden sazby beze změny. Možnost uvolňování měnové politiky však již centrální bankéři začali naznačovat. První snížení 0/N depozitní sazby (nyní na 18 %) očekáváme koncem května. Na domácí půdě bude zveřejněn konjunkturální průzkum. Klesající ceny energií by mohly zvednout náladu jak českým spotřebitelům, tak i podnikatelům.

Koruna zpět nad 23,50 CZK/EUR

Z pohledu dat byl minulý týden poměrně nezajímavý. Zkraje týdne zvedl náladu investorům vyšší růst čínského HDP za první čtvrtletí. Německý ZEW index přinesl smíšený obrázek, když ve složce očekávání zklamal, zatímco v hodnocení současné situace očekávání předčil. Předběžné indikátory PMI za duben se jak v Německu, tak i v eurozóně výrazně zlepšily v oblasti služeb. V průmyslu sice zaostaly za tržními očekáváními, za tímto vývojem nicméně zřejmě stále stojí lepšící se situace v subdodavatelských řetězcích, která výsledek opticky snižuje. Výkon průmyslu, minimálně v Německu, byl v Q1 velmi dobrý, což by se mělo odrazit i v růstu indikátorů PMI. Absenci zajímavějších údajů odpovídalo i obchodování se společnou evropskou měnou. Ta se držela v poměrně úzkém pásmu 1,092-1,096 USD/EUR.

Kurz koruny v průběhu minulého týdne ztrácel. Zatímco v pondělí domácí měna zahajovala obchodování na úrovni 23,30 CZK/EUR, v pátek se již nacházela nad hladinou 23,50 CZK/EUR. Zároveň docházelo k poklesu výnosů u tuzemských vládních dluhopisů, dolů se posouvaly i forwardové sazby. Trh nyní ve svých očekáváních v devítiměsíčním horizontu zahrnuje 75bodové snížení úrokových sazeb. Maďarský forint se z úrovní okolo 372 HUF/EUR posunul až na 379 HUF/EUR. Za pohybem stály výroky viceguvernéra maďarské centrální banky Viraga. Ten začal mluvit o zahájení postupného uvolňování měnové politiky. Jednat by se ale pravděpodobně mělo v prvním kroku o snížení jednodenní sazby z kolateralizovaných úvěrů komerčním bankám, která aktuálně dosahuje 25 %, a je tak vůbec nejvyšší z referenčních sazeb MNB. V závěru týdne nicméně forint ztráty částečně zkorigoval (na 376 HUF/EUR). Vítězem minulého týdne tak byl polský zlotý, který jako jediný z regionálních měn alespoň mírně posiloval. Z pondělních úrovní okolo 4,64 PLN/EUR se posunula na 4,60 PLN/EUR.