Globální ekonomický výhled - duben 2023

Mezinárodní společenství opětovně a drtivou většinou hlasů vyzvalo Rusko k okamžitému ukončení války na Ukrajině. Tentokráte šlo o hlasy reprezentující finanční svět, které u příležitosti jarních zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky rezonovaly ve všech jednacích místnostech. Lidské a materiální ztráty z tohoto zbytečného konfliktu šplhají do astronomických rozměrů, na což ve své zprávě o výhledech světové ekonomiky právě MMF upozorňuje.

Ve své dubnové prognóze MMF lehce zhoršil výhled růstu světové ekonomiky na letošní (2,8 %) i příští rok (3,0 %). Pokles je patrný jak u rozvinutých, tak i rozvíjejících se a rozvojových zemí. Ani střednědobé růstové perspektivy pro světovou ekonomiku nejsou růžové, neboť její výhledy počítají jen s průměrným 3% růstem HDP, což je jedna z nejslabších globálních prognóz za posledních několik dekád. Dobrou zprávou je, že jak Spojené státy, tak eurozóna by měly letos vykázat lehce vyšší dynamiku HDP, než se předpokládalo ještě letos v lednu.

Napětí vládne i ve fiskální oblasti, kde se rozpočty stále nějak nemohou odrazit směrem k udržitelné deficitní hladině.

Vývoj míry úspor domácností za poslední dvě dekády, %

Graf aktuálního čísla ukazuje vývoj míry úspor

Světovou ekonomiku však stále bude zatěžovat vysoká, byť již postupně odeznívající inflační vlna. Inflační vlna je dle MMF již ve fázi odlivu, protože centrální banky zvýšily viditelně úrokové sazby (ty klíčové v kombinaci s kvantitativním zpřísňováním) a došlo rovněž k poklesu cen energií a potravinářských komodit. Nicméně základní inflační tlaky dle MMF přetrvávají, čemuž v řadě ekonomik napomáhá i napjatá situace na trhu práce. Zvyšující se úrokové sazby centrálních bank však působí nejen na poptávkovou stranu ekonomiky, ale také ve svých vedlejších účincích mohou přispět k napětí, potažmo zranitelnosti v bankovním, potažmo finančním sektoru. Její skokový nárůst v roce 2020 byl způsoben omezenými možnostmi spotřebovávat, čímž byly narušeny do té doby zaběhlé vzorce chování. V Evropě se míra úspor postupně navrátila na předchozí úroveň, naproti tomu v USA došlo k jejímu poklesu zejména v loňském roce. Rozdílná míra úspor domácností se projevuje především v odlišném vývoji reálné spotřeby, která se v USA zatím drží, zatímco v Evropě poklesla. Nižší ochota domácností utrácet se projevila zejména ve slabém ekonomickém růstu eurozóny v loňském roce.Inverzní výnosová křivka: ekonomická recese na obzoru. Článek upozorňuje na to, že výnosová křivka pevně úročených instrumentů americké vlády má již několik měsíců negativní sklon a tento jev v minulých 50 letech většinou spolehlivě předpověděl nástup hospodářské recese v USA.