Obyvatelé Zlína mohou připomínkovat revitalizaci sadu Svobody

Zlínský sad Svobody je jedním z nevýznamnějších veřejných prostranství centra města Zlína. Je neodmyslitelně spjat s budovou zámku, kterou obklopuje a s budovou bývalého soudu. Obě stavby patří k nejstarším budovám ve městě. Park se nachází na rozhraní historického centra a modernistického baťovského města. Díky své poloze mezi náměstím Míru, náměstím práce, továrním areálem a nádražím prochází po stezkách zámeckého parku každodenně množství obyvatel a návštěvníků Zlína, kteří ale v současné době nemají mnoho důvodů k tomu, aby v parku setrvali. V obklopení kapacitními komunikacemi a celkovým charakterem je od okolí izolován a obývají ho spíše lidé na okraji společnosti.

„Mám velkou radost, že v rámci rozvoje města Zlína můžeme připravovat s odborem zeleně a KAM tento nový projekt. Věřím, že sad Svobody bude mít znovu významné místo v srdci města a bude sloužit jako místo setkávání, odpočinku a relaxace pro všechny obyvatele a návštěvníky města. Vítáme všechny kreativní a inovativní nápady na vytvoření tohoto krásného a užitečného veřejného prostoru. Těšíme se na to, jak tato nová významná atrakce přispěje k rozvoji města a zlepšení života jeho obyvatel,“ sdělil náměstek primátora města Zlína Michal Čížek.

V rámci přípravy zadání krajinářské a architektonické soutěže probíhá participační proces, jehož součástí je sběr a vyhodnocení podnětů obyvatel města. Dotazník je přístupný přes QR kód a na webové adrese ZDE.

„Pro občany Zlína jsme připravili dotazník, do kterého mohou k revitalizaci sadu Svobody vepsat připomínky. Chceme Zlíňany touto formou vyzvat ke spolupráci na přípravě významného zásahu do veřejného prostoru města.“ uvedl architekt Karel Humpola z Kanceláře architekta města Zlína.

Historie sadu Svobody je úzce spjata s historií zámku. V roce 1804 získal zámek a okolní park o rozloze 3 ha hrabě Breton, který park (dnešní sad Svobody) upravil v anglickém stylu. V roce 1860 zámek kupuje brněnský továrník Leopold Haupt, který park poprvé otevírá také veřejnosti, zatím však pouze při významných událostech. K zámku patřil také panský dvůr (dnešní park Komenského), pivovar (později přestavěn na soudní budovu) a další hospodářské stavby, jako např. od roku 1905 první zlínská (dieselová) elektrárna, zásobující zámek a hospodářský dvůr. Ve 20. letech 20. století dochází k prudkému rozmachu firmy Baťa a města Zlína. Jeho rozvoj je inspirován principy zahradního města. V roce 1929 Tomáš Baťa odkupuje od barona Haupta zámek i s přilehlými budovami. Tím se otevírá cesta k zásadním urbanistickým změnám. Ruší se ohradní zdi, park se zpřístupňuje veřejnosti a má sloužit k osvěžení a oddechu všech pracujících. Park i zámek přebírá Baťův podpůrný fond, který se zavazuje obojí vzorně udržovat. Foto: Josef Řezníček