Obavy z recese v Evropě na ústupu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

I v tomto týdnu bychom se měli dočkat povzbudivých dat. Ta tvrdá přijdou z Číny v podobě silného HDP za první čtvrtletí. Následovat by měla série vpředhledících sentiment indikátorů z jednotlivých evropských zemí i eurozóny jako celku. Tuzemský ekonomický kalendář přinese výrazně nižší inflaci na straně průmyslových vstupů. Oproti trhu se ale obáváme výrazně pomalejší dezinflace.

Další zlepšení evropských sentiment indikátorů na obzoru

Čínská ekonomika rychle oživuje. Loňský rok poznamenaný válkou Ruska na Ukrajině a s tím související energetikou krizí poněkud zatemnilo fakt, že čínská ekonomika se v podstatě nacházela v recesi. Z tohoto pohledu bude podle nás důležitý výsledek HDP za první čtvrtletí, který bude publikovaný během úterní asijské seance. Očekáváme výrazně nadkonsensuální vzestup, který povede k vzestupné revizi výhledu pro letošní růst čínské ekonomiky. I naše celoroční prognóza ve výši 5,8 % se pak může ukázat jako podhodnocená.

Na silná čínská data by měly v průběhu tohoto týdne navázat i evropské sentiment indikátory. Německý ZEW index očekávání finančních analytiků za duben potvrdí zlepšující se hodnocení současné situace, zejména ale subindexu očekávání. Další zlepšení spotřebitelského sentimentu by měl přinést dubnový ukazatel spotřebitelské důvěry v eurozóně. Závěr týdne pak bude ve znamení předběžných PMI indikátorů za duben za velké evropské země i eurozónu jako celek. Situace v průmyslu zůstává vážná. Nicméně začíná se zlepšovat. Ve službách je expanze neoddiskutovatelná. Euro proti dolaru tak má potenciál pro své další zhodnocování.

Tuzemský ekonomický kalendář je v tomto týdnu nezajímavý. Jedinou statistiku přinese středa, a to v podobě březnového vývoje cen v primárních okruzích. I když je náš odhad nejvyšší na trhu, vzhledem ke statistické základně bude meziroční růst cen výrazně zpomalovat. Stále však ne dostatečně rychle, na což mohou opětovně upozorňovat jestřábími komentáři centrální bankéři před pomalu se blížící mediální karanténou. Vzhledem k jejich neochotě zvyšovat sazby, a naopak jejich preferenci využívat kurzový kanál se tak můžeme dočkat další podpory ve prospěch tuzemské měny. Ta se tak může dále posunovat směrem k hladině 23 CZK/EUR. Tím ale podle nás fundamentálně poroste její nadhodnocenost. V průběhu roku předpokládaný pokles meziroční inflace do jednociferného teritoria umožní koruně část svých zisků zkorigovat. Ke konci roku kurz vidíme na 23,80 CZK/EUR.

Euro i koruna atakovaly v tomto týdnu maxima

Velikonoční týden byl ve znamení posilujícího eura na úkor dolaru. V celotýdenním hodnocení si společná evropská měna polepšila o více než procento a postupně se přiblížila na dohled hladiny 1,108 USD/EUR. Takto silné bylo euro naposledy před rokem. Euro profitovalo z relativně optimistické nálady na trzích, což podporovalo i například akciové trhy či středoevropské měny. Zveřejněná data potvrdila současnou divergenci ekonomik na obou stranách Atlantického oceánu. Euro podpořilo další zlepšení indikátorů důvěry investorů v eurozóně. Silná pak byla i únorová průmyslová výroba potvrzující, že recese se v eurozóně opravdu nekoná. Naopak ze Spojených států jsme se v průběhu týdne dočkali slabých dat z reálné ekonomiky (v podobě březnových maloobchodních tržeb), a pod očekáváním skočila vesměs i inflační data (spotřebitelských i produkčních cen). Nicméně v rámci spotřebitelské inflace byla i v USA patrná neochota jádrové složky výrazněji klesat. Korekci dosavadních zisků v samotném závěru týdne podpořila lepší data americké průmyslové výroby za březen a spotřebitelské důvěry University of Michigan.

Z globálně silného eura profitovaly v minulém týdnu i středoevropské měny. Regionálním vítězem byl z pohledu celotýdenní výkonnosti polský zlotý, nejméně si naopak připsal maďarský forint. Česká koruna byla uprostřed. I tak stojí ale její pohyb za pozornost. Postupně se totiž kurz dostal dokonce pod 23,25 CZK/EUR, což znamenalo nejsilnější hodnotu české měny od léta 2008. Samotná páteční seance byla převážně ve znamení korekce dosavadních zisků lehce zpět nad 23,30 CZK/EUR. Tuzemský ekonomický kalendář měl přinést klíčové číslo březnové inflace. Přinesl, ale žádnou větší odezvu to nevyvolalo. Výsledek byl v naprostém souladu s tržním očekáváním. Vzhledem k předpokladům ČNB byla celková inflace ale mírně vyšší; meziměsíční dynamika po sezónním očištění v celkové i jádrové složce nadále zůstává významná. Podrobněji jsme březnovou inflaci komentovali zde https://bit.ly/CPI_2304_CZ. Zejména v tomto kontextu vyznělo jestřábím tónem první větší mediální vystoupení nových členů bankovní rady ČNB. J. Kubíček i J. Procházka akcentovali proinflační rizika spojená zejména s napjatým trhem práce generujícím rychlý růst mezd a uvolněnou fiskální politiku, respektive hluboké schodky státního rozpočtu jako významný zdroj emise peněz.