Přes nedávné globální krize se Česku podařilo stáhnout riziko nedočerpání prostředků z EU fondů na zlomek původního odhadu

I přes zásadní komplikace, které s sebou přinesla v nedávné minulosti pandemie onemocnění COVID-19, globální energetická krize spojená s růstem cen či trvající válečný stav na Ukrajině, se České republice podařilo snížit riziko možného nedočerpání finančních prostředků z fondů EU za programové období 2014–2020 z 32 miliard Kč na 5 miliard Kč. Vyplývá to z Výroční zprávy o implementaci Dohody o partnerství v programovém období 2014–2020 a v programovém období 2021–2027 za rok 2022, kterou vládě předložil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Výrazné snížení rizika nedočerpání nabízených prostředků z minulého programového období je zásluhou každodenní práce zaměstnanců ministerstev, která spravují jednotlivé operační programy. Zároveň děkuji i kolegům z Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj, kteří odvedli velmi dobrou práci při přípravě návrhů změn legislativy pro čerpání evropských fondů EU. Zásadní vliv na výrazné snížení odhadovaného nedočerpání mělo rychlé přijetí legislativního balíčku FAST-CARE. Návrh připravilo MMR pouhé dva měsíce před započetím českého předsednictví v Radě EU. Získali jsme pro něj širokou podporu mezi členskými státy EU a ještě v průběhu CZ PRES se ho podařilo schválit,“ řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Čerpání evropských fondů v období 2014-2020 se blíží k závěru. Všechny výdaje na projektech projekty musí být proplaceny do 31. 12. 2023, a proto se resorty soustředí na dočerpání všech dostupných prostředků z celkové obálky 650 miliard Kč. V roce 2022 se ČR dostala mezi členskými státy EU i na přední příčky v čerpání, na nejlepší, 4. místo, se probojovala v červenci 2022. K plynulému čerpání přispělo rovněž každoroční stanovování reálných predikcí čerpání a kvalitní plánování činností.

Uzavírání programů bylo nicméně ovlivňováno souběhem probíhajících krizí, na které i EK reagovala úpravami legislativy, a to nejen v reakci na COVID-19, ale i na ruskou agresi na Ukrajině a na ni navázanou uprchlickou krizi.

Ruská agrese na Ukrajině významně vstoupila i do prostředí EU fondů pro programové období 2021–2027. V souvislosti se změnami socioekonomické situace během roku 2022, zejména s přílivem ukrajinských uprchlíků a energetickou krizí, byl ze strany Národního orgánu pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj (MMR-NOK) v roce 2022 navržen přesun 120 milionů EUR vyčleněných pro ČR z Integrovaného regionálního operačního programu do Operačního programu Životní prostředí na podporu energetické účinnosti a adaptace na změnu klimatu. Tento návrh byl schválen vládou dne 2. listopadu 2022 a zaslán ke schválení Evropské komisi.