Generálni tajemník OECD Mathias Cormann v Praze předsatvil nový Hospodářský přehled ČR

Podle Hospodářského přehledu OECD 2023 Česká republika úspěšně doháněla průměrný HDP zemí OECD v předchozích dvou desetiletích. Prudký nárůst cen energií i komodit a zároveň omezení dovozu plynu z Ruska však vyvolaly krizi životních nákladů. Inflace a inflační očekávání enormně vzrostly, k čemuž přispěla i uvolněná makroekonomická politika v letech 2020 a 2021. Míra nezaměstnanosti i přes to všechno zůstává i nadále velmi nízká. Obnovení hospodářského růstu se očekává již v roce 2024. Mělo by postupně dojít k poklesu inflace, avšak ke 2% cíli se ČR přiblíží až ke konci roku 2024. Dosažení inflačního cíle bude záviset na makroekonomické politice, která by dle OECD měla být přísná.

K zajištění dlouhodobé fiskální udržitelnosti je třeba zvážit opatření na příjmové i výdajové straně. Vládní výdaje pomohly zachovat pracovní místa, na druhou stranu však vedly k vysokému deficitu a zvýšení veřejného dluhu. Stárnutí populace povede v budoucnu k prudkému nárůstu veřejných výdajů. Pokud nebude uskutečněna penzijní reforma, bude nutné výrazně zvýšit fiskální příjmy. OECD vidí také prostor pro revizi daňového systému. Daně z příjmu fyzických osob považuje za slabě progresivní a nízké, zatímco zatížení práce, v důsledku značných odvodů na sociální zabezpečení, zůstává vysoké.

Hlavní překážkou růstu je nedostatek pracovních sil, což souvisí nejen se začleněním matek po porodu na trh práce (dlouhá rodičovská dovolená, štědré rodinné dávky, nedostatečná kapacita předškolních zařízení atd.), ale také s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Přehled zmiňuje také špatně nastavenou migrační politiku. Současný vzdělávací systém dle OECD nereflektuje budoucí poptávku po klíčových technických dovednostech. OECD proto doporučuje modernizovat odborné vzdělávání (a adaptovat systém pro celoživotní vzdělávání), čímž se zvýší schopnost ekonomiky přizpůsobit se strukturálním změnám. Zpráva rovněž upozorňuje, že socioekonomický status rodičů silně ovlivňuje školní výsledky dětí. Míra předčasného ukončování školní docházky se v jednotlivých regionech značně liší a kvalita učitelů ve znevýhodněných školách je nízká. OECD proto navrhuje: zrušení předčasného rozřazování žáků, snížení rozdílů v kvalitě škol včetně uzavření malých místních škol a přilákání lepších učitelů do znevýhodněných škol.

Zpráva se věnuje i naplňování klimatické agendy. V posledních třech desetiletích bylo dosaženo významného pokroku ve snižování emisí skleníkových plynů. Jejich intenzita však i nadále zůstává vysoká, jelikož spotřeba energie na m² patří k nejvyšším v EU. Jedním z důvodu jsou nedostatečné zateplená obydlí. Velký počet domácností je nadále závislý na vytápění uhlím. Efektivní sazby uhlíkové daně patří k nejnižším v OECD, přičemž na různá paliva vztahují daňové výjimky. To má za následek snižování cen pro konečné spotřebitele a omezení pobídky k úsporám energie nebo k přechodu na čistší paliva. OECD proto doporučuje změnit stávající systém regulací a dotací tak, aby vzrostla motivace investovat do zvýšení energetické účinnosti.

Zpracovali: Daniel Hošek, Norbert Hoferica