Bankovní rada ponechala úrokové sazby opět beze změny, což ovšem není překvapivý výsledek

Bankovní rada ponechala úrokové sazby opět beze změny, což ovšem není překvapivý výsledek.

ČNB takto své úroky podržela beze změny již na šestém měnově-politickém zasedání v řadě.

ČNB zvýšila své úroky naposledy koncem loňského června a po celé loňské druhé pololetí a ani letos v únoru s nimi již nehýbala.

Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby na stávajících úrovních dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice.

Coby riziko ve směru delšího setrvání inflace na vysokých úrovních je vnímán vývoj mezd a veřejných rozpočtů.

Za nejvíce pravděpodobný scénář považuji stabilitu úroků ČNB po celé první pololetí 2023 a zahájení jejich snižování ve druhé polovině letošního roku.

Ponechání repo sazby ČNB na nezměněné úrovni 7,00 % není pro finanční trh překvapením: bankovní rada takto rozhodla na všech zasedáních od počátku loňského druhého pololetí a za poslední týdny nepřišly zprávy, jež by hovořily pro přehodnocení úrovně úrokových sazeb.

Růst spotřebitelských cen je letos zatím blízko odhadů centrální banky: celková inflace byla v únoru nepatrně nad prognózou ČNB, jádrová inflace vyšla přesně na úrovni prognózy.

Průměrný kurz koruny vůči euru je od počátku roku silnější o více než 1,3 %, než ČNB pro první čtvrtletí roku 2023 předpokládala ve své únorové prognóze, a silnější kurz koruny sám o sobě zpřísňuje měnové podmínky v české ekonomice.

Většina členů bankovní rady již nechce úrokové sazby dále zvyšovat.

Zároveň ale v situaci, kdy ČNB vyčkává, k jak silnému růstu budou v letošním roce směřovat mzdy v české ekonomice a jak vysoko zůstanou inflační očekávání, není na stole ani debata o snižování úroků ČNB.

Stabilitu úroků finanční trh pro březnové zasedání ČNB všeobecně předpokládal, pozornost se bude nicméně soustředit na odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, kde budou prezentovány aktuální názory ČNB na výhled inflace a na dění v ekonomice.

Klesající ceny energií a dalších komodit, slabší spotřeba domácností, silnější koruna: tyto faktory vesměs vedou k poklesu inflace.

Nedávné otřesy v bankovních sektorech v USA a Švýcarsku velmi pravděpodobně povedou ke zpřísnění úvěrových standardů bank jak v USA, tak v západní Evropě, což povede k slabšímu růstu ekonomiky.

Slabší růst globální ekonomiky bude sám o sobě faktor působící ve směru nižší inflace, se slabším hospodářským růstem může být navíc spojen další pokles cen komodit, což opět hovoří pro slabší inflační tlaky.

Zároveň se zdá, že nedávné otřesy na globálních trzích měly jen přechodný rušivý vliv na středoevropské měny včetně koruny: koruna znovu posiluje a silnější kurz povede ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice.

Kombinace klesající inflace, která zřejmě již v červnu spadne pod 10 %, a silnější koruny dle mého názoru vytvoří v letošním druhém pololetí prostor pro pokles úroků ČNB.

Z nedávných výroků z bankovní rady je ale patrné, že ČNB bude chtít vyčkat na údaje o vývoji mezd a spotřeby domácností v letošním druhém čtvrtletí, jež bude mít k dispozici až na zasedání koncem září.

Velké centrální banky jako ECB či americký FED již možná úroky dále zvyšovat nebudou anebo cyklus zvyšování svých úroků ukončí v průběhu letošního druhého čtvrtletí a v případě USA může být v závěru roku 2023 na stole otázka snížení úrokových sazeb.

K zpřísnění měnových podmínek v USA a západní Evropě ale dojde skrze zpřísnění úvěrových podmínek ze strany bank a ČNB by se proto nemusela obávat scénáře, v němž by české ekonomice mohl hrozit dovoz vyšší inflace ze zahraničí.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.

Okomentovat na facebooku