Evropská rada jednala o podpoře Ukrajiny, konkurenceschopnosti a energetice
V Bruselu se ve čtvrtek a v pátek 23. a 24. března uskutečnilo zasedání Evropské rady. Lídři EU diskutovali o ruské agresi vůči Ukrajině, konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a energetice. Jednání předcházela diskuze s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem k Ukrajině, klimatu a cílům udržitelného rozvoje. V pátek pak na okraj Evropské rady proběhl eurosummit.
Reakce EU na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a trvající podpora Ukrajiny
K debatě se na úvod opět připojil na dálku prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Lídři EU znovu důrazně odsoudili válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině a podpořili rezoluci Valného shromáždění OSN o míru na Ukrajině, která byla přijata s širokou podporou mezinárodního společenství. Opětovně také vyjádřili podporu mírovému programu prezidenta Zelenského, na kterém bude Evropská unie nadále spolupracovat.
Prezidenti a premiéři zemí EU také zdůraznili, že je Unie pevně odhodlána zajistit plnou odpovědnost za válečné zločiny a ostatní nejzávažnější trestné činy spáchané v souvislosti s válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině, a to mimo jiné ustavením vhodného mechanismu pro stíhání zločinu agrese. V této souvislosti pak Evropská rada přivítala dohodu o zřízení nového mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině (ICPA) v Haagu, které bude napojeno na stávající společný vyšetřovací tým podporovaný agenturou Eurojust.
Evropská rada také znovu zdůraznila, že podporuje vyšetřování vedené žalobcem Mezinárodního trestního soudu a vzala na vědomí vydání zatykače na Vladimíra Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska
Vedoucí představitelé EU se také shodli na tom, že je třeba, aby Unie i nadále udržovala a zvyšovala kolektivní tlak na Rusko. Poukázali na naléhavost zintenzivnění úsilí o zajištění účinného provádění sankcí na evropské i vnitrostátní úrovni a na nutnost účinně předcházet obcházení sankcí ve třetích zemích a ze strany třetích zemí. V souvislosti s tím Evropská rada vyzvala Radu a Evropskou komisi, aby se na tuto oblast společně zaměřily.
Lídři EU dále potvrdili, že bude Evropská unie Ukrajině a jejímu lidu i nadále poskytovat významnou politickou, hospodářskou, vojenskou, finanční a humanitární podporu, a to tak dlouho, jak bude třeba. Přivítali také dohodu, která zajistí Ukrajině urychlené dodávky pozemní a dělostřelecké munice, přijatou 20. března 2023 v rámci Rady pro zahraniční věci.
V návaznosti na oběd s generálním tajemníkem OSN pak také znovu potvrdili důležitost spolupráce v oblasti potravinového zabezpečení.
Konkurenceschopnost evropské ekonomiky
Velkou pozornost věnovali lídři EU otázce konkurenceschopnosti. Shodli se na nutnosti integrovaného přístupu ve všech oblastech politiky, kombinujícího prohloubený vnitřní trh a posílení průmyslové, zemědělské a obchodní politiky.
Za klíčové předpoklady k zajištění konkurenceschopné ekonomiky lídři EU označili posílení její odolnosti a produktivity, usnadnění financování, zaměření úsilí na cenově dostupnou energii, snížení strategických závislostí EU, investice do dovedností a přizpůsobení hospodářské, průmyslové a technologické základny Unie ekologické a digitální transformaci. Evropská rada vyzvala Radu a Evropskou komisi, aby pokročily v práci na všech těchto aspektech a aby ji před jejím zasedáním v červnu 2023 informovaly o pokroku.
Evropská rada také podpořila obnovený důraz na prosazování stávajících pravidel vnitřního trhu a na odstraňování dalších překážek, zejména v oblasti služeb a digitálního trhu.
Co se týče průmyslové politiky, Evropská rada vyzvala k pokračování práce na návrzích Aktu o klimaticky neutrálním průmyslu a Aktu o kritických surovinách.
Evropská rada zhodnotila přijaté kroky ke snížení vysokých cen energií a poptávky po plynu, zajištění dodávek energie a snížení závislosti na ruských fosilních palivech. Lídři se shodli na potřebě pokračování činnosti v těchto oblastech, a to zejména s ohledem na další plnící a topnou sezónu. Evropská rada tedy vyzvala Evropskou komisi a členské státy k přípravě pohotovostních plánů. Zároveň vyzvala k využívání mechanismu společného nákupu AggregateEU prostřednictvím energetické platformy EU v zájmu dalšího zlepšení bezpečnosti dodávek plynu za dostupné ceny.
Lídři EU také vyzvali Evropskou komisi, aby dokončila vyhodnocení loňských nouzových opatření a případně navrhla jejich prodloužení. Zároveň vyzvala k další práci na reformě vnitřního trhu EU s elektřinou s cílem jejího přijetí do konce roku 2023.
Eurosummit
Páteční eurosummit i tentokrát proběhl v tzv. rozšířeném formátu, tedy za přítomnosti všech 27 členských států, včetně nečlenů eurozóny. Jako výstup z jednání bylo vydáno společné prohlášení o hospodářské a finanční situaci v EU, které se týkalo i bankovního sektoru a ujistilo všechny strany, že tento sektor je odolný a má silnou kapitálovou a likvidní pozici.
Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz
Ilustrační foto: Pixabay
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz