MMF varuje před nárůstem finančního napětí. A má pravdu - Rozbřesk

Šéfka mezinárodního měnového fondu o víkendu varovala před dalším nárůstem finančního napětí a zopakovala, že jak rok 2023, tak rok 2024 budou pro globální ekonomiku velmi náročné. Má pravdu. I když v našem základním scénáři nepočítáme se nástupem finanční krize (připomínající roky 2008 a 2009), zvýšené napětí ve finančním sektoru (zejména v USA) může mít ve finále své “reálné dopady” do hospodářského růstu na obou březích Atlantiku.

Výraznější finanční napětí historicky negativně dopadalo jak na ochotu, tak i na schopnost bankovního sektoru poskytovat nové úvěry. Hlavní potíže budou mít pravděpodobně v USA menší a středně velké banky, které mají v aktivech velké “nerealizované” ztráty plynoucí z držby dlouhodobějších dluhopisů. Potenciální ztráty a tlak na kapitál těchto bank navíc zhoršují méně stabilní a “dražší” depozita. Část trhu se proto obává, že i přes poskytnutou likviditní pomoc, může řada těchto institucí čelit kontinuálnímu tlaku na kapitál a časem se z nich stanou vyprázdněné “zombie” banky zastavující tradiční úvěrování (např. v sektoru komerčních nemovitostí). Něco podobného ostatně postihlo část amerického finančního sektoru v osmdesátých letech po prudkém nárůstu úrokových sazeb v reakci na tehdejší inflační vlnu.

V Evropě nesoulad mezi aktivy a pasivy bank podle dostupných dat není zdaleka tak velký problém - navíc vybavenost kapitálem i likviditou je z hlediska historických standardů velice dobrá. I tak však padající tržní cena akcií (a vyšší CDS) mohou vést podobně jako v minulosti k opatrnějšímu a dražšímu úvěrování.

V obecné rovině napětí ve finančním sektoru podobně jako vyšší úrokové sazby bude tlumit ekonomickou aktivitu a mělo by tedy centrálním bankám pomoci se zkrocením inflačních tlaků. Problém je v tom, že finanční napětí nemají centrální bankéři zdaleka tak dobře pod kontrolou, jako výši úrokových sazeb. I proto se na trhu v tuto chvíli výrazně liší odhady toho, jak výrazně finanční napětí může dodatečně utlumit ekonomickou aktivitu - odhady v USA se pohybují od ekvivalentu růstu sazeb o 25-150 bps. Nejistota ohledně toho, jak intenzivně finanční napětí na ekonomiku bude působit, je tedy vysoké a s tím roste i pravděpodobnost, že Fed nebo ECB udělají chybu a neukormidlují “měkké přistání”.

*** TRHY ***

Koruna
České koruně se začínají zamlouvat nižší americké tržní sazby a globálně slabší americký dolar. Česká měna se tak drží v pásmu 24,60-24,70 EUR/CZK. V tomto týdnu bude kromě globálního finančního napětí důležité sledovat na koruně také zasedání ČNB - předpokládáme, že centrální bankéři (podobně jako například Eva Zamrazilová) budou spíše varovat trhy před sázkami na “předčasný” pokles sazeb, a to by se koruně mohlo líbit.

Eurodolar
Dolar postupně maže ztráty, které utržil v souvislosti s bankovní mini-krizí v USA. Situace však není zcela vyřešena a akcie bankovních titulů zůstávají velmi volatilní na obou stranách Atlantiku.
Pozornost by se tento týden nicméně mohla přece jenom více přesunout k makro-datům. Dnes je na pořadu dne německé Ifo, ale v průběhu týdne to budou především inflační data (z eurozóny i z USA - index PCE).

Akcie
Poslední den v minulém týdnu přinesl poměrně volatilní seanci i na zámořských trzích. Indexu S&P 500 se nakonec podařilo otočit se ze ztrátového pole do mírného zisku. Finanční sektor se v pátek propadl pouze o 0,1 % a největšími tahouny tohoto poklesu byly akcie Raymond James Financial (-2,4 %) a Morgan Stanley (-2,2 %). V USA obchodované ADR na akcie Deutsche Bank ztratilo 3,1 %, což je velmi dobrý výsledek s ohledem na více než 8% ztrátu akcie Deutsche Bank na domácím trhu. Pokud odhlédneme od bank, tak byla zprávou dne akvizice společnosti Activision Blizzard společností Microsoft. Akcie Activision narostly o 5,9 %, ovšem i Microsoftu se dařilo a přidal 1,1 %.