Brno znovu podpořilo mladé vědce. Z MU je 18 Ph.D. talentů

Vytváříte něco mimořádného, co zásadním způsobem přispívá k úspěchu České republiky, řekla při slavnostním večeru ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Program Brno Ph.D. talent funguje od roku 2009 s cílem podpořit mladé vědce působící v Brně, celkem jich bylo na 250 a letos přibylo dalších 25 (18 z Masarykovy univerzity a 7 z Vysokého učení technického). Na tři roky doktorského studia postupně dostanou 330 tisíc korun. Program ze svého rozpočtu financuje město Brno, na průběh stipendijní soutěže dohlíží sdružení Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM). Jste výjimečným ostrovem, poznamenala k tomu ministryně. Letos se vyplácí celkem 8,25 milionů korun. Město Brno tak dává jasně najevo, že chce budovat pozici města, které svou budoucnost vidí ve vývoji a aplikaci rozvinutých technologií v oblasti life-sciences a technických oborů, uvedla brněnská zastupitelka Anna Putnová, bývalá děkanka Fakulty podnikatelské VUT v Brně, která na slavnostním večeru zastupovala nepřítomnou brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou. Předání stipendií se zúčastnil také rektor MU Martin Bareš se svými kolegy z VUT Ladislavem Janíčkem a Janem Marešem z Mendelovy univerzity.

i

Bylo možné se soustředit jen na vědu, popsal svou zkušenost přírodovědec Martin Toul, jeden z PhD. talentů roku 2018. Nyní hledá doktorskou pozici na některé z evropských univerzit. Jeho výzkum zaměřený na možnosti proteinu stafylokinázy v kardiovaskulární medicíně má pokračovatele i mezi nynějšími Ph.D. talenty z Přírodovědecké fakulty Lindou Kašiarovou a Alanem Strungou. Přál bych jim, aby se dokázali nedívat na vědu jen jako na práci, nebáli se experimentovat a mohli působit v motivujícím prostředí, vzkázal svým nástupcům Martin Toul.

i

Je nutné vždycky myslet na to, že musíme skloubit povinnosti zaměstnance univerzity, vědeckého pracovníka a povinnosti studenta. Důležité je dobře vybalancovat čas a pravdou je, že čas na nějaké brigády už moc nezbývá. A i kdyby zbýval, už nezbývá příliš energie, kterou chci věnovat svému výzkumu, říká Barbora Hrnčířová z PřF, která obdržela stipendium na svůj výzkumný projekt věnovaný zužitkování lignocelulózy, nestravitelné části biomasy. Získané stipendium mě uvolňuje od toho, abych musela myslet na jiné způsoby získávání finančních prostředků. Jsou to i takové maličkosti, že když mám týden náročných experimentů a nestíhám si doma uvařit, stipendium mi umožní zajít si na oběd do restaurace, samozřejmě ne pořád, popisuje doktorandka.

i

Brno považuje za studentské město se skvělým zázemím pro přírodní vědy. Podobné hodnocení zaznívá i od dalších doktorandů: Myslím si, že Brno nabízí velice dobré vědecké zázemí, které umožňuje provádět srovnatelně kvalitní výzkum s mezinárodním dosahem, soudí Petr Nejedlý z lékařské fakulty. Ve svém projektu zkoumá možnosti umělé inteligence pro diagnostiku epileptických ložisek a predikci záchvatů. Věda je to nejvíc fascinující zaměstnání, vyjádřila se Anna Sobotková z PřF, která zkoumá možnosti terapeutického využití takzvaných bakteriofágů jako možné alternativy antibiotické léčby. Právě na této fakultě působí nejvíc stipendistů z MU: třináct, čtyři jsou z LF a jedna, Lucia Hradecká, z fakulty informatiky. Ta obdržela stipendium na svůj projekt automatického zpracování dat v biomedicínském výzkumu. Uspěli mezi téměř stopadesátkou uchazečů. Je obtížné definovat talent a poznat ho sám v sobě. Nás 25 hodnotila odborná komise, poznamenala k tomu Barbora Hrnčířová.

Ph.D. talent 2023 z Masarykovy univerzity

i

Thomas Contini (PřF)

Rozluštění lidského prenatálního chemického exposomu pomocí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením.

Anna Dorotíková (LF)

Projekt se zabývá studiem interakcí buněčného metabolismu s růstovými drahami melanomu, které by mohly vést k identifikaci nových terapeutických cílů.

Lucia Hradecká (FI)

Automatické zpracování dat v biomedicínském výzkumu pracuje na vývoji spolehlivé a robustní metody pro segmentaci buněk ve velkoobjemových vícedimenzionálních obrazových datech.

Barbora Hrnčířová (PřF)

Rozklad a zužitkování nestravitelné rostlinné biomasy lignocelulózy. Pomocí přístupů genového inženýrství a syntetické biologie upravuje bakterii Pseudomonas putida tak, aby dokázala tento odolný materiál štěpit na monomerní cukry.

Soňa Kadáková (LF)

Projekt má za cíl odhalit mechanismy, které vedou k rozvoji Alzheimerovy choroby, a to pomoci modelů na bázi indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC).

Linda Kašiarová (PřF)

Projekt je zaměřený na inženýrství stafylokinázy, které připraví cestu k získání nové generace účinných, vysoce selektivních a méně toxických trombolytik v kardiovaskulární medicíně.

Klára Klinkovská (PřF)

Hlavním cílem projektu je zjistit, jak se rostlinná společenstva v České republice mění v průběhu posledních desetiletí, a odhalit možné příčiny těchto změn. Zjištěním dlouhodobých trendů se snaží přispět k efektivní ochraně přírody.

Pavel Kohout (PřF)

Strojové učení bez učitele umožňuje využívat velké množství neanotovaných biologických dat. Modely založené na latentním prostoru mohou mapovat vstupní proteiny do vnitřního souřadnicového prostoru a odhalit jejich smysluplnou reprezentaci. Tyto informace lze využít k racionálnímu návrhu proteinů tím, že navrhnou nové proteinové sekvence nebo identifikují důležitá mutační rezidua.

Petra Kulíšková (LF)

Cílem projektu je definice vlastností sestřihových forem proteinu uPAR a zjištění jejich zastoupení v imunitních buňkách pacientů s revmatoidní artritidou a bronchiálním astmatem. Výsledky projektu by v budoucnosti mohly přispět k pochopení této problematiky a zlepšení terapeutických přístupů.

Alice Laníková (PřF)

Cílem projektu je popsat dynamiku proteinu MAP2c pomocí pokročilých technik nukleární magnetické rezonance. Získané informace o pohybech MAP2c přispějí k lepšímu pochopení jeho biologické role.

i

Jan Mičan (PřF)

Výpočetní návrh nové generace trombolytik.

Kryštof Mrózek (PřF)

Projekt vyhodnocuje možnosti nového plazmového zdroje pro technologii elektrického pohonu, který využívá zbytkové atmosféry jako paliva, což by umožnilo provozování satelitů na velmi nízké oběžné dráze.

Petr Nejedlý (LF)

Projekt se zabývá využitím umělé inteligence pro automatickou lokalizaci epileptických ložisek a predikci epileptických záchvatů v intrakraniálním EEG. Finálním cílem je vytvoření metody, která by usnadnila diagnostiku farmakorezistentní epilepsie.

Klára Plačková (PřF)

Holocentrické chromozomy jsou méně časté než ty monocentrické. Přesto mají pro organismy několik evolučních důsledků spojených především s tolerancí chromozomových zlomů. Pomocí molekulárních a mikroskopických technik kombinovaných s databázemi velikostí genomů, rozšířením a ekologií monocentrických a holocentrických druhů poodhalí smysl jejich existence.

Anna Sobotková (PřF)

Jako alternativa antibiotické léčby se nabízí fágová terapie, která využívá přirozené bakteriální viry (bakteriofágy). Projekt se zaměřuje na charakterizaci fágové infekce. Cílem je připravit geneticky modifikovaného fága pro sledování infekce pomocí fluorescenční mikroskopie, a také využití kryoelektronové mikroskopie pro strukturní studie fága.

Alan Strunga (PřF)

Levným terapeutikem budoucnosti by v případě cévní mozkové příhody mohl být protein stafylokináza. Úkolem je pochopit, jak tento protein funguje, a hledat takové rekombinantní varianty, které by byly bezpečné a účinné pro použití v humánní medicíně.

Ján Šmeringai (PřF)

Zaměřuje se na biosyntetické dráhy vedoucí k tvorbě rostlinných hormonů cytokininů zodpovědných za regeneraci nadzemní části rostlinného těla z protoplastů (jednotlivých buněk bez buněčné stěny) v in vitro podmínkách.

František Zelenák (PřF)

Projekt se zaobírá grafénem s cílem přinést inovaci v jeho výrobě a funkcionalizaci tak, aby ho bylo možné uplatnit v průmyslu, primárně v zelených technologiích, jako jsou např. solární články nebo baterie.