Nálada českých spotřebitelů se v březnu přestala zlepšovat. Bojí se vleklé vysoké inflace

Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách.

Výrazně se nálada zlepšuje hlavně podnikatelům a firmám v průmyslu. To souvisí s příznivějším než očekávaným průběhem letošní topné sezóny a s prudkým poklesem burzovních cen energií. Vždyť referenční cena plynu v EU klesla od konce loňského srpna o takřka 90 procent.

Pokles cen plynu i elektřiny samozřejmě výrazně zlepšuje – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávným očekáváním – vyhlídky výroby celého průmyslu i jeho odbytových možností. Vzhledem k vysoce nadprůměrné míře naplněnosti zásobníků s plynem v EU sílí důvěra průmyslníků i v to, že se podaří poměrně dobře zvládnout také příští topnou sezónu, kdy už se evropská energetika opravdu ve velké míře bude muset obejít bez ruského plynu. Zásobníky s plynem jsou v EU nyní naplněny zhruba z 55 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku odpovídá přibližně 35 procentům.

Samozřejmě, i důvěra v průmyslu stále zůstává pod průměrem let 2003 až 2022, když nyní v březnu vykazuje úroveň 95,4 procenta onoho průměru. Důvodem je to, že průmysl musí absorbovat vysoké ceny energií a horší odbytové možnosti, dané poklesem kupní síly obyvatelstva u nás i v zahraničí v důsledku rapidní inflace a dané také poměrně vysokými úrokovými sazbami ekonomik naší i zahraničních, které tlumí investice. I tak jde o nejvyšší důvěru průmyslu od loňského srpna.

Naopak, nálada spotřebitelů v porovnání s únorem v březnu klesla, byť mírně. Zvrátil se tak trend ze začátku roku, kdy došlo k jednomu z nejvyšších „skoků“ směrem vzhůru ve spotřebitelské náladě v celé historii měření od roku 2003. Spotřebitelé totiž vnímají, že i když vysoké ceny energií se nakonec budou „dát zvládnout“ a že situace nebude tak závažná, jak se báli loni, inflace přesto zůstane vysoká po delší dobu. Skličující je pro ně například drahota potravin, která se aktuálně stala zásadním mediálním tématem. Podle některých expertních prognóz letošní celoroční inflace klesne z loňských přibližně patnácti na zhruba třináct procent, což věru není výrazný pokles. Spotřebitelé se tak sžívají s tím, že i letos budou čelit citelnému zdražování, což brání dalšímu zlepšování jejich nálady.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank