Investiční pozice ČR ke konci r. 2022. Zahraniční dluh klesl meziročně o 65 mld. Kč na celkových 4,453 bilionu Kč = 65,7% HDP

Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) prohloubil o 7 mld. Kč na 1340,2 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 457,2 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 19,8 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4453,6 mld. Kč (tj. 65,7 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 65 mld. Kč nižší.

Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv snížil o 1347,9 mld. Kč na 8290,7 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 445,3 mld. Kč nižší.

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 45,5 %. Stav rezervních a ostatních aktiv ČNB poklesl ve čtvrtém čtvrtletí o 172,6 mld. Kč a tvoří 38,3 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo sektoru vládních institucí a bankovního sektoru a bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí snížil především v důsledku poklesu půjček poskytnutých zahraničním firmám v rámci přímých investic. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 31,9 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory se zvýšila v důsledku nákupů zahraničních akcií a dluhopisů a tvoří 10,8 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů poklesla ve čtvrtém čtvrtletí o 1164,7 mld. Kč a zaujímá 11,1 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv sektoru vládních institucí se ve čtvrtém čtvrtletí téměř nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,7 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se snížil ve čtvrtém čtvrtletí o 1340,8 mld. Kč na 9630,8 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání jsou pasiva o 11,9 mld. Kč vyšší.

Stav závazků z přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 54 %. Hlavním faktorem bylo navyšování základního kapitálu v tuzemských firmách formou reinvestování zisku zahraničními vlastníky a čerpání úvěrů od přidružených podniků.

Nárůst stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí ovlivnilo především zvýšení držby dluhopisů zahraničními investory. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 12,4 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů ve čtvrtém čtvrtletí poklesl o 1428,8 mld. Kč a činí 9,8 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 47,9 mld. Kč a činí 4453,6 mld. Kč ke konci roku. V meziročním srovnání je jeho stav o 65 mld. Kč nižší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 % z celkových dluhových pasiv.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný nárůst stavu zadluženosti sektoru vládních institucí a podnikového sektoru.

Zahraniční dluh sektoru vládních institucí se zvýšil v souvislosti s čerpáním dlouhodobých půjček ze zahraničí. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 14,6 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo sektoru vládních institucí a bankovního sektoru) se rovněž zvýšil na 45,8 % celkového zahraničního dluhu v důsledku čerpání úvěrů podniky v rámci přímých investic a nákupů podnikových dluhopisů zahraničními investory.

U bankovního sektoru (vč. ČNB) došlo ke snížení stavu přijatých krátkodobých půjček a vkladů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 39,6 %.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků (v souhrnu 48,3 % zahraničního dluhu).

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,7 %. Zbývající část (24,3 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2022 činí na letošní rok 291,7 mld. Kč (z toho jistina 259,8 mld. Kč a úroky 31,9 mld. Kč).