Jak řešit spory o oprávněnost registrace doménového jména v národní doméně .cz

Obdrželi jste výzvu k ukončení užívání domény, kterou jste si v doméně .cz zaregistrovali v dobré víře? Nebo jste naopak narazili na doménu, která zneužívá Vaši ochrannou známku, chráněné označení či jiný právem chráněný oprávněný zájem? Pak je potřeba si nejdříve ujasnit svoje práva a povinnosti a následně zvolit efektivní právní prostředek, který Vás dovede k cíli. Abychom si ujasnili jak na to, začneme nejdříve s trochou teorie, obecného představení systému registrace domén, a pak si objasníme možnou či doporučenou aplikaci jednotlivých procesních právních možností.

Tento článek se zabývá přehledem řízení ve sporech ohledně doménových jmen v ccTLD.cz (country code Top Level Domain), tj. národních domén České republiky první úrovně.

Systém správy doménových jmen

Doménové jméno odkazuje na konkrétní umístění IP adresy v síti a jako takové je (a musí být) jedinečné. Slouží jako jedinečný identifikátor. Převod mezi doménovým jménem a IP adresou je zajišťován systémem DNS (neboli Domain Name System). Prohlížeč se na základě doménového jména automaticky se připojí na jeho IP adresu a stránku uživateli zobrazí.[1] Doménové jméno proto slouží nejen jako název webu, ale také jako identifikátor konkrétní IP adresy, ke které je doménové jméno přiřazeno.

Doménová jména jsou spravována organizací Internet Corporation for Assigned Names and Numbers („ICANN“). Je to nekomerčně provozovaná nevládní organizace, která koordinuje a dohlíží nad procesem přidělování doménových jmen, IP adres a systémem DNS. Správu jednotlivých domén provádí správci, kteří spolupracují s ICANN na základě jejího pověření, jak to ilustruje následující schéma:[2]

ICANN přijalo 24.10.1999 Jednotné zásady řešení sporů ohledně doménových jmen - Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy („Zásady UDRP“). Zásady UDRP musí být uplatňovány a dodržovány registrátory všech generických doménových jmen (.com, .info apod) a některých národních doménových jmen, které na jejich aplikaci přistoupily. Uplatní se rovněž na doménu .eu, je-li ve sporu aplikováno WIPO řízení.

Řízení ohledně oprávněnosti používání doménového jména, na které se uplatní Zásady UDRP je vedeno v souladu s Pravidly pro jednotné řešení sporů ohledně doménových jmen (dále jen „Pravidla UDRP“)[3] ICANN tak prostřednictvím Zásad a Pravidel UDRP zajišťuje stejný nebo odpovídající přístup řešení příslušných doménových sporů po celém světě.

K Zásadám UDRP existuje autorizovaný odborný výklad, jakož i rozsáhlá sbírka tisíců rozhodnutí publikovaných na webu ICANN, které mají pro nespornou autoritu opírající se o odbornost a rozsáhlé zkušenosti z celosvětově uplatňovaných práv z doménových jmen, velký neformální vliv i na výklad v případě sporů národních domén, včetně sporů v České republice.[4] Nicméně, přímo se v ČR (možná bohužel) neuplatní. Máme totiž svůj vlastní systém. Jaký?

Pro doménu .cz je ze strany ICANN akreditovaným registrátorem společnost CZ.NIC.

Podobně jako ICANN je CZ.NIC nekomerčně provozovanou soukromou organizací, zájmovým sdružením právnických osob. Členská základna je rozdělena do 3 zájmových komor – komora držitelů jmen domén, ISP (Internet Service Provider) a registrátorů. Jeho řídící kolegium se skládá ze zástupců těchto komor a zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a zástupce Hospodářské komory České republiky (HK ČR). Hlavním zdrojem příjmů sdružení jsou platby za registrace domén. Do kontaktu se sdružením se běžný uživatel internetu ani držitel domény ve velké většině případů vůbec nedostane, samotnou registraci doménových jmen totiž zajišťuje akreditovaný registrátor.[5]

Pravidla registrace a prověřování dome´novy´ch jmen .cz

Registrací národní domény .cz žadatel automaticky přistupuje na „Pravidla registrace dome´novy´ch jmen v ccTLD .cz“ („Pravidla registrace“) vydaná sdružením CZ.NIC, s účinností od 25.5.2018.[6] Bez jejich přijetí žadatelem není registrace vůbec umožněna.

S ohledem na monopol sdružení CZ.NIC daný akreditací od ICANN, není ani možné registrovat doménové jméno ccTLD.cz prostřednictvím jiného subjektu (s odlišnými pravidly). Jméno domény se registruje vždy na celé roky, nejvýše na 10 let. Lze jej neomezeně opakovaně prodlužovat, za podmínky opětovného přistoupení k aktuálním Pravidlům registrace a úhrady poplatků.

Jak probíhá prověřování doménového jména při registraci? Podle článku 4.5[7] Pravidel registrace sdružení CZ.NIC kontroluje, zda je k registraci přihlášení doménové jméno jedinečné, zda se neshoduje s jiným již registrovaným doménovým jménem a zda splňuje technické normy registrace dle článku 4.6[8]. S ohledem na výše zmíněnou technickou povahu doménového jména a jeho provázanost s jedinečnou IP adresou je nutné zajistit, aby jedno doménové jméno neodkazovalo na různé IP adresy umístění v internetové síti.

Prověřování je však víceméně formální. Pokud doména projde tímto základním testem jedinečnosti, odpovídá technickým normám a žadatel o registraci splnil další administrativní podmínky, včetně úhrady poplatku, registrátor doménu zaregistruje bez dalšího.

Registrátor totiž výslovně podle čl. 21.3 – 21.5 Pravidel registrace nezjisˇťuje opra´vneˇnost zˇa´dosti o registraci dome´nove´ho jme´na ani zpu°sob, jaky´m je dome´nove´ jme´no uzˇi´va´no z hlediska pra´v nebo opra´vneˇny´ch za´jmu° trˇeti´ch osob. Registrace jména domény neznamená automaticky ochranu proti námitkám třetích osob. Podle Pravidel registrace proto také CZ.NIC nenese odpovědnost za porušení práv k ochranným známkám, obchodním značkám, jménům nebo obchodním firmám třetích osob vzniklé registrací nebo užíváním Jména domény.

To, že je doménové jméno zaregistrováno, nemusí být tak samo o sobě důkazem toho, že vše je v pořádku. Podle Pravidel registrace je totiž jen a pouze na odpovědnosti držitele, že doménové jméno, jeho registrace nebo užívání nebudou porušovat práva třetích osob k jiným jménům domén, k ochranným známkám, obchodním značkám, jménům, obchodním firmám, že nebudou porušovat právní předpisy týkající se nekalé soutěže, ochrany osobnosti apod. Podáním žádosti o registraci držitel domény potvrzuje, že vyvinul veškeré úsilí, aby zajistil, že jim registrované jméno domény poručovat práva třetích osob a právní předpisy porušovat a neumožní jeho užívání k účelům, které jsou v rozporu s právními předpisy či právy nebo oprávněnými zájmy třetích osob.

Přesto, kontrola oprávněnosti registrace doménových jmen existuje. Je však následná, ex post.

Podle článku 16.1. Pravidel registrace je totiž CZ.NIC oprávněno zrušit registraci jména domény, pokud je doloženo, že znění jména domény je v rozporu s výše uvedenými Pravidly registrace.

Pravidla pro vedení sporů ohledně doménových jmen

K řešení možných sporů o oprávněnost využívání doménového jména lze především použít řízení podle Pravidel alternativního řešení sporů („Pravidla ADR“), jenž jsou součástí Přílohy 3 Pravidel registrace.

Je-li podán návrh na zahájení tohoto řízení každý držitel domény se mu musí podřídit, jelikož k Pravidlům registrace přistoupil společně s žádostí o registraci.

Systém řešení sporů dle Pravidel ADR není klasickým rozhodčím řízením dle zákona. Řešení sporů sice probíhá na platformě spravované Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, a to dle "Řádu pro řešení sporů o domény .cz"[9]. Jeho povaha je smluvní (tj. čistě na základě přistoupení k Pravidlům registrace).

Strana poškozená jednáním držitele domény se v souladu s článkem 24 Pravidel registrace může domáhat ochrany:

(i) podáním návrhu na zahájení řízení dle Pravidel ADR; a/nebo (zároveň)

(ii) podáním žaloby u obecných soudu°;

(resp. dohodnou-li se na tom strany výslovně, tak také

(iii) zahájeném rozhodčího řízení dle zákona o rozhodčím řízení, po přijetí Pravidel ADR se však bude jednat jen o mizivou část sporů, které budou takto řešeny.)

Každý z těchto způsobů vedení sporu má svoje specifika a limity. Pro správné zvolení postupu ve Vašem konkrétním případě je dobré je znát, orientovat se. Pro lepší přehled je potřeba říct, že sporů o oprávněnost registrace není tak mnoho, jak by se mohlo zdát, cca 20 ročně, od roku 2000 do roku 2022 jich bylo celkem 483. Kolem 60% z nich mělo být vyřízeno v rozhodčím řízení. Počet zrušených domén je mnohem vyšší, až 4870.[10]

Podle Pravidel ADR je k řešení doménových jmen určena online platforma. Nejde o rozhodčí řízení per se, podle zákona. Spor nerozhoduje rozhodce, nýbrž tzv. expert, tedy osoba, která je zapsána na listině expertů této platformy, případně před panelem 3 expertů (vše souhrnně „Expert“).[11] Experti zajišťují, aby se stranám dostalo spravedlivého a rovnocenného zacházení a aby způsob řešení vedl k rychlému vyřešení sporu. Aktuálně je v seznamu zaregistrováno 18 expertů, většinou se jedná o renomované právníky specializující se na ochranu duševního vlastnictví.

Řízení před Expertem podle Pravidel ADR probíhá elektronicky, bez fyzické přítomnosti stran, a to na již zmíněné on-line platformě - je dostupné na adrese http://domeny.soud.cz/.

Pro komunikaci s držitelem jména domény, která je předmětem sporu, je užívána primárně e-mailová adresa uvedená u jeho kontaktu v centrálním registru jmen domén, spravovaném sdružením CZ.NIC. Je proto důležité příjem aktuálnost těchto e-mailů kontrolovat.

Nejsou-li strany sporu s výsledkem či průběhem sporu vedeném podle Pravidel ADR spokojeny, mohou se kdykoliv obrátit na soud. Rozhodnutí sice nepředstavuje (oficiální, vymahatelný) exekuční titul, nicméně v Pravidlech ADR se sdružení CZ.NIC zavázalo, že toto rozhodnutí provede automaticky, a to nejdříve 15 a nejpozději 30 dnů ode dne, kdy mu toto rozhodnutí bylo doručeno.

Jelikož každý žadatel o registraci doménového jména se zavázal k dodržování Pravidel registrace a prostřednictvím nich i k Pravidlům ADR, je každý držitel doménového jména povinen podrobit se řešení sporů dle Pravidel ADR, byl-li podán návrh. Není-li s posouzením spokojen, může se obrátit na soud, pravděpodobnost odlišného posouzení věci soudem, však pravděpodobně nebude velká.

V řízení podle Pravidel ADR muže být Expertem především posouzeno, zda doménové jméno (ne)bylo registrováno, získáno nebo je užíváno nikoliv v dobré víře, nebo zda držitel nemá k doménovému jménu jiné právo dle článku 3. 3. Pravidel ADR – a to práva k tzv. „chráněným označením“, tedy např. k obchodní firmě, ochranné známce, či jinému zaregistrovanému či právem chráněnému označení.

V řízení před Expertem je vydáno rozhodnutí, podle kterého CZ.NIC doménu žalované straně ponechá, pozastaví nakládání s doménou nebo ji zruší a/nebo ji převede na žalobce (ve výše uvedené lhůtě 15 – 30 dnů po doručení rozhodnutí Experta). Nic víc.

Jednotlivé možnosti a limitace rozhodnutí Experta podle Pravidel ADR jsou specifikovány v následující tabulce[12]:

Aby CZ.NIC doménu zrušilo či převedlo, musí být mu být předloženo příslušné rozhodnutí to přikazující, v originále nebo v úředně ověřené kopii. Rozhodnutí musí být opatřeno doložkou, osvědčující jeho právní moc a vykonatelnost; to neplatí v případě předběžných opatření.

Jak již bylo řečeno, rozhodnutí Experta nepředstavuje tzv. překážku litispendence, jak vyplývá z bodu 7.2 Pravidel ADR. Každá ze stran řízení proto může v kterémkoliv okamžiku (i před skončením řízení před Expertem) podat žalobu k obecnému civilnímu soudu, podle pravidel dle Občanského soudního řádu.[13]

Autorita posouzení věci Expertem dle Pravidel ADR je však nezpochybnitelná. Často slouží jako podstatný podklad v navazujícím soudním řízení. Proč? Jak také vyplývá z přiložené tabulky, v řízení před soudem lze totiž navíc uplatňovat nároky, jež v řízení před Expertem uplatňovat nelze – zejména právo náhrady škody, přiměřeného zadostiučinění apod.

Také je potřeba pamatovat na to, že v řízení před Expertem musí navrhovatel uhradit poplatek za řízení, který v případě sporu o jedno doménové jméno činí 34 000 Kč před Expertem, a 81 000 Kč v případě řešení sporu Panelem Expertů, výše poplatků se však liší podle počtu dotčených doménových jmen.

Poplatky nijak neslouží k pokrytí vzniklé škody či újmy stran sporu. Tyto náklady, jakož i další náklady spojené se sporem, typicky výdaje na právní zastoupení, event. další výlohy, však lze následně uplatnit právě v navazujícím soudním řízení.

Naproti tomu, rozhodne-li se žalobce řízení před Expertem jako krok vynechat a rovnou podat žalobu k soudu, nemusí to být dostatečné.

Poplatky pro zahájení soudního řízení jsou sice na začátku zdánlivě nižší, za řízení ve věcech nekalé soutěže či sporu o ochrannou známku, které budou nejčastějším předmětem sporů o doménové jména, je to jen 5 000 Kč, nicméně v rámci soudního řešení doménových sporů je sporné využití tzv. odstraňovacího nároku, spočívajícího v převodu registrace domény na žalobce.

S ohledem na prozatím nepřekonaný judikát Nejvyššího soudu ve věci Globtour.cz[14], lze říci, že to je prozatím u českých soudů vyloučeno. Tj. na základě rozsudku soudu nebude moct být nařízen převod domény na žalobce a CZ.NIC je nebude oprávněno provést, nebude mít k tomu totiž dostatečný právní titul.

V rámci soudního řešení sporů proto bude nejčastěji využíváno uplatňování nároku zdržovacího, na základě kterého soud uloží povinnost zrušení registrace daného doménového jména a nároků restitučních. To bez dalšího plně neřeší situaci žalobce, když si doménové jméno po zrušení registrace může opět zaregistrovat kdokoli. Na toto již částečně reagovalo samotné sdružení CZ.NIC, když do Pravidel registrace zavedlo článek 19.1. Ten stanoví, že v případě kdy rozhodnutí stanoví povinnost zrušit registraci doménového jména a zároveň neukládá povinnost doménové jméno převést, alespoň neumožní CZ.NIC po dobu 1 měsíce od zrušení registrace opětovnou registraci stejného doménového jména jiné osobě, než osobě, která se zrušení registrace vůči držiteli domáhala (případně, na kterou taková osoba toto své právo písemně převedla). Díky tomuto ustanovení tak žalobce získává možnost si doménové jméno nerušeně zaregistrovat, bez nutnosti žádat o uložení povinnosti převést doménové jméno soudem.

Samozřejmě, v rámci soudního řízení bude možné uplatňovat náhradu nákladů, škody, újmy či kompenzaci formou přiměřeného zadostiučinění, a to v případě obou stran, podle úspěšnosti strany ve sporu. V případě žaloby na nekalou soutěž je příslušný krajský soud v místě bydliště či sídla žalovaného, v případě sporů ohledně duševního vlastnictví, je v některých případech příslušný speciální soud - Městský soud v Praze.

Tolik teda ohledně základního přehledu pravidel a řízení, abychom se lépe zorientovali v tom, jaké právní možnosti řešení vlastně máme k dispozici v případě namítaného porušení práv v souvislosti s doménovým jménem. K podstatě těchto sporů – výkladu oprávněnosti a dobré víry registrace, se budeme věnovat příště.

MÁTE PROBLÉMY S DOMÉNOU, OCHRANOU PRÁV Z DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ ČI NEKALOU SOUTĚŽÍ?

OBRAŤTE SE NA NÁS:

Mgr. Beata Sabolová, LL.M., advokátka, kontakt: sabolova@chslegal.eu

Mgr. Jaroslav Hroza, advokát a partner advokátní kanceláře, kontakt: hroza@chslegal.eu

---

[1] Viz popis „O doménách a DNS“ na https://www.nic.cz/page/312/o-domenach-a-dns/

[2] Převzato z: https://www.techtarget.com/whatis/definition/ICANN-Internet-Corporation-for-Assigned-Names-and-Numbers

[3] Jsou k dispozici v češtině na https://www.icann.org/resources/pages/udrp-rules-2015-03-11-cs

[4] Viz informace na: https://www.icann.org/resources/pages/help/dndr/udrp-en

[5] Jejich seznam lze najít na: https://www.nic.cz/whois/registrars/

[6] Úplné znění pravidel viz na: https://www.nic.cz/files/documents/20180525_Pravidla_registrace_CZ_final.pdf

[7] Článek 4.5 zní: „Sdružení CZ.NIC provede registraci Jména domény, pokud 4.5.1. žádost o registraci neobsahuje nedostatky zabraňující dalšímu zpracování; 4.5.2. byl ke Jménu domény přiřazen existující Kontakt v roli Držitele; 4.5.3. byly řádně vyplněny požadované údaje; 4.5.4. Žadatel vyslovil souhlas s aktuálním zněním Pravidel registrace; 4.5.5. požadované Jména domény není v době zpracování žádosti Centrálním registrem registrováno (s výjimkou Jména domény, u kterého dosud neuběhla lhůta dle článku 19); 4.5.6. požadované Jména domény odpovídá pravidlům tvorby Jmen domén (viz článek 4.6) a 4.5.7. současně s registrací obdrží sdružení CZ.NIC úhradu příslušné ceny (včetně ceny za registraci dle článku 19, pokud je taková registrace zpoplatněna).“

[8] Článek 4.6 zní: „Jména domén musí vyhovovat normám RFC1 1034, 1035, 1122, 1123 a jakýmkoliv je nahrazujícím nebo doplňujícím normám. Jméno domény může obsahovat pouze znaky [az,0-9,-], jeho délka může činit nejvýše 63 znaků, nesmí začínat, ani končit znakem „-“ a nesmí obsahovat dva znaky „-“ za sebou.“

[9] Dostupný na: domeny.soud.cz/website/pravidla-alternativniho-reseni-sporu-a-rad

[10] Statistika uvedená na https://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/ (statistika ohledně rozhodčích soudů se pravděpodobně týká řízení před platností Pravidel ADR a po jejich platnosti)

[11] Seznam Expertů je uveden na: https://domeny.soud.cz/panelists/list?do=grid-page

[12] Viz. https://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/

[13] Zákon č. 99/1936 Sb., ve znění pozdějších předpisů

[14] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3407/2010 z 19. dubna 2012