Otázky a odpovědi týkající se environmentálních tvrzení v EU. Co návrh přinese spotřebitelům? Jak bude iniciativa chránit spotřebitele před lakováním nazeleno?

Co návrh přinese spotřebitelům? Jak bude iniciativa chránit spotřebitele před lakováním nazeleno?

94 % Evropanů uvádí, že ochrana životního prostředí je pro ně osobně důležitá, a 68 % souhlasí s tím, že jejich spotřební návyky mají nepříznivý vliv na životní prostředí v Evropě i na celém světě (zvláštní průzkum Eurobarometr 501). Aby je co nejúčinněji změnili, potřebují Evropané spolehlivé a ověřitelné informace.

Společnosti působící v Evropské unii často uvádějí dobrovolná environmentální tvrzení bez jakéhokoli nebo jen slabého důkazu a odůvodnění, které by tato tvrzení podpořily. To však může vést k „lakování nazeleno“, kdy se výrobky nebo postupy zdají být k životnímu prostředí šetrnější, než tomu skutečně je. To je jak zavádějící pro zákazníky, tak nespravedlivé vůči společnostem, které skutečně usilují o zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí.

Ze studie Komise z roku 2020 vyplývá, že 53,3 % zkoumaných tvrzení bylo neurčitých, zavádějících nebo neopodstatněných a 40 % bylo zcela nepodložených. Bylo rovněž zjištěno, že důvěru spotřebitelů podkopává sám vysoký počet (přibližně 230) různých „eko“ značek, neboť míra jejich spolehlivosti a důvěryhodnosti se liší, což vede k rozšířenému skepticismu.

Návrhsměrnice o evironmentálních tvrzeních se bude zabývat lakováním nazeleno tím, že se zaměří na nepravdivá environmentální tvrzení, jež cílí na spotřebitele, a zastaví šíření veřejných a soukromých značek environmentální kvality. Spolu s návrhem směrnice o posílení postavení spotřebitelů v ekologické transformaci z března 2022 stanoví nová pravidla jasný režim pro environmentální tvrzení a značky. Jejich cílem je zajistit, aby se spotřebitelům dostávalo důvěryhodných informací o environmentální způsobilosti výrobků, které kupují.

K udržitelné spotřebě kromě toho přispěje i další dnes přijatý návrh – návrh společných pravidel na podporu oprav zboží –, a to prostřednictvím řady opatření, která podporují opravy a usnadňují a zatraktivňují opravy vad, jež se mohou na spotřebním zboží během jejich životního cyklu vyskytnout. Oba návrhy jsou důležitým prvkem realizace cílů oběhového hospodářství, které jsou uvedeny v akčním plánu pro oběhové hospodářství.

Na jaké druhy tvrzení se tento návrh vztahuje?

Navrhovaná směrnice o environmentálních tvrzeních se zaměřuje na „environmentální tvrzení“, v nichž podniky uvádějí nebo naznačují pozitivní dopad na životní prostředí, menší negativní dopad, nulový dopad nebo postupné zlepšení způsobilosti svých výrobků, služeb nebo organizace. Návrh vyžaduje, aby taková environmentální tvrzení, jako například „obal obsahuje 30 % recyklovaných plastů“ „ovocná šťáva šetrná k včelám“, „jízda s kompenzací uhlíkové stopy“ nebo „závazek snížit do roku 2030 emise CO2 spojené s výrobou tohoto výrobku o 50 % ve srovnání s rokem 2020“, byla odůvodněna a tato odůvodnění byla ověřována ex ante.

Návrh se vztahuje na výslovná tvrzení určená pro spotřebitele, která podniky dobrovolně uvádějí a která se týkají dopadu na životní prostředí, vlastnosti nebo způsobilosti výrobku nebo samotného obchodníka a vychází z přístupu založeného na „životním cyklu“, od vstupních surovin po konec životnosti.

Návrh se rovněž zabývá systémy environmentálního značení, zastavením šíření veřejných a soukromých značek a zajištěním transparentnosti a robustnosti systémů označování.

Týká se pouze tvrzení, na která se v současné době nevztahují jiná pravidla EU. To znamená, že pokud právní předpisy EU stanoví konkrétnější pravidla týkající se environmentálních tvrzení pro specifické odvětví nebo kategorii produktů, jako je ekoznačka EU, štítek energetické účinnosti nebo značka ekologického zemědělství, budou mít tato pravidla přednost před pravidly uvedenými v návrhu.

Ukázalo se, že tvrzení související se změnou klimatu, která jsou založena na kreditu za kompenzaci emisí CO2 nebo kreditu za snížení emisí CO2, jsou obzvláště náchylná k nejasnostem a nejednoznačnosti a k uvedení spotřebitelů v omyl. To se týká zejména environmentálních tvrzení, například že produkty nebo subjekty jsou „klimaticky neutrální“, „uhlíkově neutrální“ či se „100% kompenzací CO2“. Návrh o environmentálních tvrzeních se rovněž zabývá tvrzeními o využívání kompenzačních kreditů. Podniky by se měly zaměřit na snižování emisí ve své vlastní organizaci nebo hodnotovém řetězci. Při uvádění tvrzení týkajících se klimatu musí být společnosti transparentní, pokud jde o to, co se týká jejich vlastní činnosti a co se týká nákupu kompenzačních kreditů. Existují rovněž požadavky na integritu samotných kompenzačních kreditů, jakož i na jejich správné zaúčtování.

Jak přesně bude ověřování a vymáhání spolehlivosti environmentálních tvrzení fungovat?

Navrhovaná směrnice by od členských států vyžadovala, aby zajistily, že podniky, které dobrovolně uvádějí environmentální tvrzení, dodržují minimální požadavkyna jejich odůvodnění a komunikaci. Členské státy ponesou odpovědnost za zavedení postupů ověřování a prosazování, které budou provádět nezávislí a akreditovaní ověřovatelé, konkrétně:

• Tvrzení musí být podložena obecně uznávanými vědeckými důkazy, které určují příslušné dopady na životní prostředí a případné kompromisy.
• Pokud se produkty nebo organizace porovnávají s jinými produkty a organizacemi, musí být tato srovnání spravedlivá a zakládat se na rovnocenných informacích a údajích.
• Tvrzení nebo značky, které používají souhrnné hodnocení celkového dopadu výrobku na životní prostředí, například na biologickou rozmanitost, klima, spotřebu vody, půdu atd., nejsou povolena, pokud tak nestanoví pravidla EU.
• Systémy environmentálního značení by měly být spolehlivé a důvěryhodné a jejich šíření je třeba regulovat. Podpora by měla směřovat k systémům na úrovni EU, nové veřejné systémy, pokud nebudou vytvořeny na úrovni EU, nebudou povoleny a nové soukromé systémy budou povoleny pouze tehdy, pokud budou moci vykázat vyšší ambice v oblasti životního prostředí než ty stávající a získat předběžné schválení.
• Značky environmentální kvality musí být transparentní, ověřené třetí stranou a musí být podrobeny pravidelnému přezkumu.

Mohou zástupci spotřebitelů podávat kolektivní žaloby proti obchodníkům, kteří novou směrnici nedodržují?

V návrhu Komise týkajícím se environmentálních tvrzení se předpokládá, že díky směrnici (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách budou „kvalifikované subjekty“, jako jsou spotřebitelské organizace, moci podávat žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Tato možnost se například uplatní v situaci, kdy obchodník (implicitně nebo explicitně) uvede environmentální tvrzení vyjadřující ujištění, že splnil minimální požadavky, na jejichž základě je tvrzení odůvodněné, avšak existuje podezření, že tomu tak není.

Jak návrh doplní stávající iniciativy, které posilují postavení spotřebitelů v ekologické transformaci a bojují proti klamavým praktikám, a přispěje k nim?

Směrnice o nekalých obchodních praktikách je průřezovým nástrojem, který se zabývá širokou škálou reklamních a prodejních praktik, jež podniky využívají směrem ke spotřebitelům. Stanoví obecný zákaz klamavých obchodních praktik, který se vztahuje i na environmentální tvrzení, s výhradou individuálního posouzení. V současné době jej revidují Evropský parlament a Rada na základě návrhu směrnice o posílení postavení spotřebitelů v ekologické transformaci, který předložila Komise dne 30. března 2022. Návrh na posílení postavení spotřebitelů posiluje směrnici o nekalých obchodních praktikách s cílem účinněji bojovat proti praktikám lakování nazeleno, mimo jiné zákazem konkrétních a opakujících se praktik lakování nazeleno, a to za všech okolností, jejich vedením na černé listině nekalých obchodních praktik (příloha I návrhu).

Dnešní návrh týkající se environmentálních tvrzení doplňuje směrnici o nekalých obchodních praktikách tím, že stanoví zvláštní pravidla týkající se odůvodnění, ověřování a sdělování dobrovolných environmentálních tvrzení a systémů environmentálního značení na trhu EU. Zásadní je, že zavádí požadavky na ověřování před tím, než mohou být tvrzení vznesena a uvedena na trh.

Jak nová pravidla ovlivní podniky v EU?

Dnešní návrh zavádí minimální požadavky pro podniky, které by chtěly dobrovolně uvádět tvrzení, v oblasti odůvodnění, komunikace a ověřování.

Podniky budou muset zajistit spolehlivost svých dobrovolných environmentálních tvrzení a svá tvrzení sdělovat transparentním způsobem. Jejich tvrzení bude muset ověřit nezávislý ověřovatel podle požadavků směrnice. Ověřovatel pak vydá osvědčení o shodě, které bude uznávané v celé EU.

Zavedením tohoto společného souboru pravidel v rámci vnitřního trhu EU poskytne návrh konkurenční výhodu podnikům, které skutečně usilují o vývoj výrobků, služeb a organizačních postupů šetrných k životnímu prostředí a snižují jejich dopad na životní prostředí.

Rovněž se očekává, že se sníží riziko právní roztříštěnosti jednotného trhu a ušetří náklady pro podniky, jejichž tvrzení certifikoval akreditovaný ověřovatel. Harmonizovaná a jasná pravidla sníží náklady podniků obchodujících přes hranice v rámci vnitřního trhu a posílí důvěryhodnost našich průmyslových odvětví za hranicemi EU.

Jak se návrh dotkne malých a středních podniků?

Aby se zabránilo nepřiměřenému dopadu požadavků na menší podniky ve srovnání s většími podniky, jsou mikropodniky (méně než 10 zaměstnanců a obrat nižší než 2 miliony eur) osvobozeny od povinností stanovených v tomto návrhu, pokud si ovšem nepřejí je plnit dobrovolně.

S cílem povzbudit malé a střední podniky k účasti na ekologické transformaci a upřednostnit legitimní environmentální tvrzení návrh žádá členské státy, aby přijaly opatření na pomoc malým a středním podnikům při uplatňování požadavků a usnadnily přístup k finanční podpoře, jakož i k organizační a technické pomoci. Komise bude rovněž podporovat podniky tím, že uvolní finanční prostředky na poskytování údajů na podporu důvěryhodných tvrzení a pro malé a střední podniky vytvoří nástroje pro výpočet.

Co bude návrh znamenat pro mezinárodní obchodní partnery?

Požadavky stanovené v navrhované směrnici budou muset dodržovat ipodniky, které mají sídlo mimo EU a uvádějí dobrovolná environmentální tvrzení zaměřená na spotřebitele v EU. Tento krok bude pobídkou pro globální partnery, aby přispěli k ekologické transformaci, zejména pak pro podniky obchodující na vnitřním trhu.

Plánovaná opatření zahrnují zákaz nových systémů environmentálního značení vypracovaných soukromými subjekty v EU nebo externími partnery, kteří působí na trhu EU, jestliže nemohou členským státům prokázat svou přidanou hodnotu pro trh EU, pokud jde o jejich ambice v oblasti životního prostředí nebo pokrytí dopadů. Tyto režimy budou podléhat oznámení a schválení Komisí.

Jaká je souvislost mezi návrhem týkajícím se environmentálních tvrzení a ekoznačkou EU?

Ekoznačka EU je oficiální dobrovolná značka Evropské unie pro vynikající výsledky v oblasti životního prostředí, jež spotřebitele upozorňuje na výrobky se zaručeným nízkým dopadem na životní prostředí, který ověřili nezávislí odborníci. Právní předpisy Unie stanoví požadavky na to, jak získat ekoznačku EU a informovat o ní, včetně přísných kritérií pro jednotlivé skupiny produktů, která byla stanovena na pevném vědeckém základě, a to prostřednictvím transparentního procesu konzultací se zapojením mnoha zúčastněných stran a certifikace nezávislou třetí stranou. Vzhledem k tomu, že ekoznačku EU již upravují právní předpisy Unie, které zaručují její spolehlivost a důvěryhodnost, její používání nespadá do působnosti pravidel návrhu o environmentálních tvrzeních. Návrh o environmentálních tvrzeních může ekoznačku EU a její další rozvoj zároveň posílit, neboť nové veřejné systémy značení nejsou povoleny a členské státy se vybízejí ke spolupráci na celounijních systémech, přičemž ekoznačka EU představuje jeden z nejvýznamnějších.

Jaká je souvislost mezi návrhem týkajícím se environmentálních tvrzení a systémem pro environmentální řízení podniků a audit?

Zatímco ekoznačka EU je značkou výrobků vynikající kvality v oblasti životního prostředí, systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) se zaměřuje na zlepšování vlivu podniků na životní prostředí. EMAS je oficiální systém EU pro environmentální řízení podniků a audit, který byl vyvinut pro podniky za účelem hodnocení, vykazování a zlepšování vlivu jejich činnosti na životní prostředí, který kontrolují nezávislí ověřovatelé. Díky EMAS společnosti snižují svůj dopad na klima a životní prostředí při každodenním řízení podniku. Vzhledem k tomu, že EMAS již upravují právní předpisy Unie, které zaručují jeho spolehlivost a důvěryhodnost, jeho využívání nespadá do působnosti pravidel návrhu o environmentálních tvrzeních.

Další informace

Návrh směrnice o environmentálních tvrzeních

Tisková zpráva

Informativní přehled

Internetové stránky o environmentálních tvrzeních

Návrh směrnice o společných pravidlech na podporu oprav zboží

Tisková zpráva – Podpora oprav a opětovného použití

Otázky a odpovědi – Podpora oprav a opětovného použití

Podpora oprav a opětovného použití – internetové stránky