Shrnutí vývoje ekonomiky ČR v roce 2022 - HDP se v roce 2022 zvýšil o 2,4 %
Shrnutí vývoje České ekonomiky
· Hrubý domácí produkt (HDP) se v roce 2022 zvýšil o 2,4 %[1]. K tomu přispěly zejména kapitálové výdaje a zahraniční poptávka. Naopak domácí spotřeba loni klesala. Během roku 2022 růst oslaboval a ve 4. čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 0,2 %. Ve druhé polovině roku meziroční ekonomický růst podporovala zejména zahraniční poptávka. Naopak se zmírnil pozitivní vliv kapitálových výdajů a prohluboval se pokles domácí spotřeby. Oproti 3. čtvrtletí HDP klesl o 0,4 % a šlo o druhý mezičtvrtletní pokles v řadě. Zahraniční poptávka v pozitivním směru působila také na mezičtvrtletní dynamiku HDP, ale spotřeba i kapitálové výdaje klesaly. V EU se hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí celkově meziročně zvýšil o 1,7 % a mezičtvrtletně klesl o 0,1 %. Česko tak v závěru roku patřilo k zemím s podprůměrnou dynamikou HDP.
· Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2022 vzrostla o 2,5 %. K růstu přispívaly hlavně služby, zatímco v průmyslu přetrvávaly různé problémy – přerušení dodávek součástek nebo růst cen energií a surovin. Nejvíce se pod vlivem slabé srovnávací základny HPH zvýšila v ostatních činnostech. Dařilo se také informačním a komunikačním činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem. Pod vlivem příznivých výsledků ve výrobě motorových vozidel a přidružených oborech solidně rostla HPH ve zpracovatelském průmyslu, průmysl jako celek ale rostl mírněji. Pokles HPH se loni odehrál jen v zemědělství, lesnictví a rybářství. Ve 4. čtvrtletí HPH meziročně vzrostla o 1,0 % a mezičtvrtletně se zvýšila o 0,3 %. V závěru roku meziročně nejvíce rostla HPH ve zpracovatelském průmyslu. Naopak klesla ve významném uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství.
·
Vývoz zboží
a služeb i dovoz se loni reálně meziročně zvýšily shodně o 5,7 %[2]. Bilance
zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách poprvé od roku
2003 spadla do deficitu 8,3 mld. korun. Ve 4. čtvrtletí se export zboží
a služeb reálně meziročně zvýšil o 9,7 %. Dovoz se meziročně zvýšil
o 7,6 %. Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami se ve
4. čtvrtletí meziročně zhoršila o 4,9 mld. korun, zůstala ale přebytková (11,1
mld.). Na zhoršení bilance obchodu se zbožím loni nejvíce působil obchod s ropou a zemním plynem i dalším dováženým
zbožím a surovinami, u kterých došlo k výraznému růstu cen. Cenové vlivy
stály i za zlepšením bilance obchodu s elektřinou, plynem, párou a
klimatizovaným vzduchem
a pozitivně přispělo také oživení vývozu motorových vozidel.
· Celková cenová hladina se loni (podle deflátoru HDP) zvýšila o 8,4 %. V průběhu roku meziroční růst cenové hladiny posiloval až na 10,7 % ve 4. čtvrtletí. Mezičtvrtletně se cenová hladina snížila o 0,5 %. Spotřebitelské ceny se loni zvýšily o 15,1 %. Ve 4. čtvrtletí se jejich meziroční růst zmírnil na 15,7 %. Růst cen byl loni plošný a v 7 ze 12 oddílů spotřebního koše byl dvouciferný. Největší vliv na růst cen měla loni trojice váhově nejvýznamnějších oddílů spotřebního koše, tedy bydlení a energie, potraviny a nealkoholické nápoje a doprava. U potravin růst ve druhé polovině roku zrychlil, v případě bydlení a energií a dopravy naopak dynamika zvolňovala.
· Měnověpolitické úrokové sazby se loni v 1. pololetí zvyšovaly a od června do konce roku setrvaly na stálé úrovni. Během roku rostly klientské sazby na termínovaných vkladech a zdražilo úvěrové financování pro domácnosti i podniky. Zřetelný byl přeliv prostředků z běžných účtů na termínované vklady.
· Celková zaměstnanost[3] loni vzrostla o 1,7 %. Ve 4. čtvrtletí se meziročně zvýšila o 1,3 %, mezičtvrtletně ale klesla podruhé v řadě, a to o 0,4 %. Obecná míra nezaměstnanosti od počátku roku stagnovala a v prosinci dosahovala u mužů 1,8 % a u žen 2,5 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda loni dosáhla 40 353 korun. Nominálně se zvýšila o 6,5 %, vzhledem k silnému růstu spotřebitelských cen se ale reálně propadla o 7,5 %. Ve 4. čtvrtletí se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,9 % na 43 412 korun. Mezičtvrtletně byla vyšší o 2,1 %.
· Hospodaření státního rozpočtu (SR) loni skončilo v deficitu 360,4 mld. korun. K meziročnímu snížení celkového schodku přispělo hlavně příznivější hospodaření SR v 1. čtvrtletí. Dopady války na Ukrajině, tedy akcelerace růstu cen energií i paliv a náklady spojené s uprchlickou vlnou se zpočátku negativně projevily spíše na výdajové straně rozpočtu. V závěru roku byl ale stále více patrný i jejich negativní dopad na rozpočtové příjmy, a to především v oblasti nepřímých daní.
[1] Data o HDP, hrubé přidané hodnotě a jejich složkách jsou vyjádřena ve stálých cenách a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy.
[3] Údaje o zaměstnanosti jsou uvedeny v pojetí národních účtů a očištěny o sezónní vlivy.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz