Česká ekonomika si ve 4. čtvrtletí těsně udržela meziroční růst, mezičtvrtletně ale klesla podruhé v řadě - Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2022 - Souhrnná výkonost
Souhrnná výkonnost
Česká ekonomika si ve 4. čtvrtletí těsně udržela meziroční růst, mezičtvrtletně ale klesla podruhé v řadě.
Hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2022 vzrostl o 2,4 %[1], což znamenalo zpomalení dynamiky oproti roku 2021. Růst HDP loni nejvíc podpořila tvorba hrubého kapitálu a zahraniční poptávka. Naopak domácí spotřeba brzdila ekonomický růst. Zejména domácnosti totiž v prostředí prudkého cenového růstu redukovaly výdaje. Reálná úroveň HDP (vyjádřená v cenách roku 2015) loni mírně překonala předpandemický rok 2019. V průběhu roku 2022 meziroční dynamika HDP postupně zpomalovala (přírůstky 4,7 %, 3,5 % a 1,5 % v 1., 2. a 3. čtvrtletí) a ve 4. kvartálu ekonomika meziročně stagnovala (0,2 %). Oproti 3. čtvrtletí se HDP snížil o 0,4 %, což byl druhý pokles v řadě. Meziroční růst HDP v závěru roku stál na pozitivním vývoji zahraniční poptávky. Oslabil ale příspěvek kapitálových výdajů a domácí spotřeba silně brzdila meziroční navýšení HDP. Zahraniční poptávka v pozitivním směru působila také na mezičtvrtletní dynamiku HDP, ale spotřeba i kapitálové výdaje klesaly.
Ke zpomalování ekonomického růstu loni došlo i v EU.
Meziroční růst HDP v Evropské unii v průběhu celého roku 2022 zpomaloval a ve 4. čtvrtletí dosáhl 1,7 %[2]. Také mezičtvrtletní dynamika se během roku postupně utlumovala a oproti 3. čtvrtletí HDP v unii klesl o 0,1 %. V závěru roku bylo v zemích EU patrné ochlazení spotřeby i kapitálových výdajů. Nejsilněji meziročně rostl HDP ve 4. čtvrtletí v Irsku (13,1 %), Řecku (5,2 %) a v Rumunsku (4,9 %). Pokles ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 naopak zaznamenaly ekonomiky Estonska (−4,4 %), Litvy (−0,4 %) a Švédska (−0,1 %). Blízko meziroční stagnace se kromě Česka (0,2 %) pohyboval HDP i ve Finsku (0,1 %). Největší nárůst oproti 3. čtvrtletí měl HDP v Řecku (1,4 %), na Maltě (1,2 %) a na Kypru (1,1 %). Nejvíce se mezičtvrtletně propadl HDP v Polsku (−2,4 %) a nižší byl také v Estonsku (−1,6 %), ve Finsku (−0,6 %), Švédsku (−0,5 %), Litvě (−0,5 %), Maďarsku (−0,4 %), Německu (−0,4 %), Česku (−0,4 %) a v Itálii (−0,1 %).
Graf č. 1 HDP (objemové indexy, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy, v %)
Zdroj: ČSÚ, Eurostat
Mzdy a platy se loni reálně propadly.
V roce 2022 celkový objem mezd a platů vzrostl o 8,8 % při růstu celkové zaměstnanosti o 1,7 %[3]. Nominální přírůstek mezd a platů tak zrychlil v porovnání s rokem 2021 a byl také vyšší než v předpandemickém roce 2019. Vzhledem k prudkému cenovému růstu ale výdělky domácností reálně klesaly. Reálně loni poklesly mzdy a platy o 6,4 %[4]. Největší nárůst objemu mezd a platů loni zaznamenaly činnosti v oblasti nemovitostí (19,5 % při růstu zaměstnanosti o 4,3 %), které navázaly na prudký přírůstek z roku 2021. Dále bylo vidět posílení růstu u odvětví silně zasažených pandemickým propadem. To byl případ obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst mezd a platů o 16,1 % při současném navýšení zaměstnanosti o 2,1 %) a ostatních činností[5] (mzdy a platy 14,9 %, zaměstnanost 0,7 %). Posílení dynamiky mezd a platů doprovázené výrazným navýšením zaměstnanosti se dotklo informačních a komunikačních činností (13,3 % při růstu zaměstnanosti o 3,9 %) a stavebnictví (10,5 %, zaměstnanost se zvýšila o 3,4 %). Nadprůměrně se zvýšil objem vyplacených mezd a platů v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (9,6 %, zaměstnanost byla vyšší o 1,1 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (9,6 %, zaměstnanost rostla o 0,5 %). Pod průměrem byl loni růst mezd a platů ve zpracovatelském průmyslu (8,7 %, růst zaměstnanosti o 0,7 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (7,8 %, zaměstnanost 0,4 %) a odvětvích s převahou vládního sektoru (1,0 %, zaměstnanost rostla o 2,3 %)[6].
Ke konci roku byl patrný tlak na růst nominálních mezd a platů.
Ve 4. čtvrtletí meziroční růst objemu vyplacených mezd a platů mírně zrychlil na 8,0 %. Mezičtvrtletně se mzdy a platy zvýšily o 2,2 %. Meziroční růst zaměstnanosti přitom zpomalil na 1,3 % a mezičtvrtletně zaměstnanost klesla o 0,4 %. Ve vysokoinflačním prostředí tedy pokračoval tlak na růst mezd navzdory celkovému ekonomickému zpomalení. Reálně ale mzdy a platy meziročně klesly o 8,5 %. Nejvíce ve 4. čtvrtletí meziročně rostly mzdy a platy v činnostech v oblasti nemovitostí (18,7 % při růstu zaměstnanosti o 2,1 %). Pokračoval výrazný růst u informačních a komunikačních činností (13,9 % při růstu zaměstnanosti o 5,5 %). Nadprůměrné bylo meziroční navýšení v případě peněžnictví a pojišťovnictví (10,8 %, zaměstnanost rostla o 0,7 %), obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (10,3 % při současném navýšení zaměstnanosti o 0,8 %), stavebnictví (9,8 %, zaměstnanost byla vyšší o 3,2 %), zpracovatelského průmyslu (9,6 %, zaměstnanost o 0,4 %), v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (9,6 %, zaměstnanost byla vyšší o 1,6 %) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (8,5 %, zaměstnanost se meziročně snížila o 2,0 %). Za průměrným navýšením naopak zaostávaly mzdy a platy v odvětvích s převahou vládního sektoru (1,4 % při růstu zaměstnanosti o 2,7 %) a ostatních činnostech (5,8 %, zaměstnanost klesla o 1,8 %).
Mzdy a platy se mezičtvrtletně zvýšily ve všech odvětvích.
Posílení mezičtvrtletní dynamiky mezd a platů se ve 4. čtvrtletí týkalo většiny odvětví. Nejvíce mezičtvrtletně rostly výdělky v peněžnictví a pojišťovnictví (6,2 %), v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (5,0 %), činnostech v oblasti nemovitostí (4,8 %), ostatních činnostech (4,2 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (4,0 %) a informačních a komunikačních činnostech (3,0 %). Mírnější byl přírůstek v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (2,5 %), stavebnictví (2,1 %) a ve zpracovatelském průmyslu (1,9 %). Mzdy a platy stagnovaly v odvětvích s převahou vládního sektoru (0,1 %).
Propadla se spotřeba domácností.
Domácí spotřeba v roce 2022 klesla o 0,4 %. Reálná úroveň spotřeby (v cenách roku 2019) tak po pandemickém propadu v roce 2020 stále nepřekonala rok 2019. Důvodem loňského poklesu byla jednoznačně redukce výdajů domácností (−0,9 %), které čelily nebývalému propadu reálných výdělků. Reálná úroveň spotřeby domácností loni dokonce zaostávala i za rokem 2018. Spotřeba vládního sektoru byla naopak vyšší o 0,7 %. Výdaje na konečnou spotřebu působily ve směru poklesu HDP 0,5 p. b.[7]. V samotném 4. čtvrtletí 2022 spotřeba podruhé v řadě meziročně klesla, a to o 3,4 %. Z toho se spotřeba domácností propadla o 5,5 %, zatímco u vládních institucí došlo k mírnému navýšení o 0,9 %. Mezičtvrtletně se spotřeba snížila o 0,6 %, popáté v řadě. U domácností se pokles oproti 3. kvartálu prohloubil na 2,8 %, naopak vládní instituce vykázaly výrazné navýšení o 3,9 %.
Graf č. 2 Příspěvky výdajových složek k reálné změně HDP* (objemové indexy, meziroční růst, příspěvky v p. b., HDP v %)
Zdroj: ČSÚ
* po vyloučení dovozu pro konečné užití
Spotřeba služeb si udržela meziroční růst.
Z hlediska trvanlivosti[8] loni nejvíce klesla poptávka po předmětech dlouhodobé spotřeby (−10,4 %). To odpovídá obvyklému chování spotřebitelů, kteří v období nejistoty právě v této oblasti omezují výdaje. Druhý největší pokles ale měla spotřeba netrvanlivého zboží (−5,6 %), což je velmi netypické a poukazuje to na omezování výdajů v oblasti nezbytných statků, jako jsou například potraviny. Spotřeba statků střednědobé trvanlivosti byla nižší o 1,6 %. Naopak u služeb loni posílil přírůstek spotřeby na 7,1 %. Ve 4. čtvrtletí se výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby meziročně snížily o 16,4 %, střednědobé o 13,2 % a krátkodobé o 7,9 %. Spotřeba služeb si meziroční růst držela po celý rok a ve 4. kvartálu se zvýšila o 2,7 %. Oproti 3. čtvrtletí klesala pouze spotřeba netrvanlivých statků (−3,6 %), přičemž se propad prohluboval. Nejvíce mezičtvrtletně rostla spotřeba služeb (2,3 %) a dále předmětů dlouhodobé spotřeby (1,7 %). U střednědobé spotřeby došlo ke stagnaci (0,3 %) po sérii čtyř hlubokých propadů.
Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu loni reálně vzrostly o 8,4 %. Z toho výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (investice) byly vyšší o 6,2 %. Dále narůstaly i zásoby[9] – zatímco v roce 2021 šlo hlavně o nedokončené výrobky v průmyslu, loni mělo vliv také zásobení se zemním plynem. K loňskému přírůstku HDP tvorba hrubého kapitálu přispěla 2,3 p. b., z toho fixní kapitál 1,4 p. b. Meziroční růst výdajů na tvorbu hrubého kapitálu během roku postupně slábnul – ve 4. čtvrtletí dosáhl přírůstek 2,6 %. Z toho ale investice vzrostly o 4,6 %. Mezičtvrtletně ale došlo k poklesu tvorby hrubého kapitálu o 1,3 % (druhé snížení v řadě). Investiční aktivita mezičtvrtletně klesla poprvé od 1. čtvrtletí, a to o 1,1 %.
Klesaly investice do obydlí.
Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu dokládá obavy domácností a propad trhu s nemovitostmi související s nárůstem úrokových sazeb a zhoršením dostupnosti hypoték. Investice do obydlí se totiž loni snížily o 1,2 %. Vedle toho ale rostly investice do dopravních prostředků a zařízení (14,9 %), ostatních budov a staveb (8,9 %), produktů duševního vlastnictví (6,3 %) i ICT a ostatních strojů a zařízení (5,9 %). Meziroční vývoj ve 4. čtvrtletí se tomu celoročnímu podobal – investice do obydlí jako jediné klesly o 4,7 %, ale růst ostatních investičních položek trval. Výdaje na produkty duševního vlastnictví tak byly meziročně vyšší o 9,7 %, na ICT a ostatní stroje a zařízení o 7,6 %, na ostatní budovy a stavby o 4,7 % a dopravní prostředky a zařízení o 2,6 %. Mezičtvrtletní dynamika ale ukazuje, že v závěru roku výrazně zpomalily investice do ostatních budov a staveb (−7,3 %) i dopravních prostředků a zařízení (−4,0 %). Mírně nižší byly výdaje na obydlí (−0,7 %). Mezičtvrtletně rostly naopak investice do produktů duševního vlastnictví (5,5 %) a ICT a ostatních strojů a zařízení (0,6 %).
Zahraniční poptávka loni přispěla k růstu HDP.
Vývoz zboží a služeb v roce 2022 reálně vzrostl o 5,7 %[10]. Z toho se export zboží zvýšil o 3,8 %, zatímco u služeb došlo k výraznému navýšení o 16,7 %. Dovoz byl loni také reálně vyšší o 5,7 %. Přírůstek importu zboží byl mírný (2,6 %), ale službám se dařilo dohánět pandemický propad (26,9 %). Zahraniční poptávka na reálný růst HDP loni působila pozitivně (příspěvek 0,6 p. b.). Celková bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách se loni zhoršila o 187,6 mld. korun a spadla do deficitu 8,3 mld., prvního od roku 2003. Stál za tím zejména obchod se zbožím (celkový deficit 100,4 mld. korun, zhoršení o 170,6 mld.), ale nepříznivým směrem se vyvíjelo také saldo obchodu se službami (zhoršení přebytku o 17,0 mld. korun na 92,1 mld.). Klíčový vliv na dramatické zhoršení bilance mělo prudké zvýšení cen ropy a zemního plynu i dalších surovin, které se dále přenášelo na ceny dalšího zboží.
Bilance zahraničního obchodu se meziročně zhoršila.
Ve
4. čtvrtletí se export zboží a služeb reálně meziročně zvýšil o 9,7 %.
Z toho vývoz zboží rostl o 8,2 % a služeb o 18,4 %. Silný meziroční
reálný růst exportu souvisel
i se slabou srovnávací základnou druhé poloviny roku 2021, kdy exportérům
komplikoval situaci vrcholící nedostatek součástek. Dovoz se ve 4. čtvrtletí
meziročně zvýšil o 7,6 %. Import zboží byl reálně vyšší o 3,7 %,
v případě služeb došlo k prudkému nárůstu o 33,3 %. Zahraniční
poptávka působila na meziroční růst HDP ve 4. čtvrtletí pozitivně, příspěvek
dosáhl 2,4 p. b. Mezičtvrtletně se export zboží
a služeb ve 4. čtvrtletí reálně zvýšil o 0,5 % – u zboží vývoz klesl o
0,8 %, zatímco službám se dařilo (růst o 7,5 %). Import mezičtvrtletně
stagnoval – dovoz zboží klesl
o 1,5 %, naopak u služeb přírůstek dosáhl 8,1 %. Celková bilance
zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách se ve 4.
čtvrtletí meziročně zhoršila o 4,9 mld. korun, zůstala ale přebytková (11,1
mld.). Bilance obchodu se zbožím skončila v deficitu 4,4 mld. korun
(meziroční zlepšení o 10,6 mld.). V případě služeb se kladné saldo
zhoršilo o 15,6 mld. korun na 15,4 mld.
Hrubá přidaná hodnota loni rostla hlavně díky službám.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) v roce 2022 vzrostla o 2,5 %. K růstu přispívaly hlavně služby, zatímco v průmyslu přetrvávaly různé problémy – přerušení dodávek součástek nebo růst cen energií a surovin. Nejvíce se HPH zvýšila v ostatních činnostech (9,5 %), kde se na přírůstku projevila nízká základna první poloviny roku 2021. Výrazné bylo navýšení v informačních a komunikačních činnostech (5,0 %), profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (3,6 %) a v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (3,4 %). Hrubá přidaná hodnota rostla i ve zpracovatelském průmyslu (2,9 %), průmysl jako celek ale rostl mírněji (1,6 %). Po dvou propadech loni rostly i činnosti v oblasti nemovitostí (2,9 %). Mírné bylo navýšení HPH ve stavebnictví (1,9 %), peněžnictví a pojišťovnictví (1,6 %) a odvětvích s převahou vládních institucí (1,2 %). Pokles zaznamenalo jen zemědělství, lesnictví a rybářství (−2,4 %).
Na konci roku se výrazně oživil růst HPH ve zpracovatelském průmyslu.
Ve
4. čtvrtletí HPH meziročně vzrostla o 1,0 % a mezičtvrtletně se zvýšila o 0,3
%. Poměrně výrazný rozdíl mezi dynamikou HDP a HPH ve 4. čtvrtletí byl
způsoben reálným poklesem vybraných daní z produktů, který souvisel
s propadem spotřeby domácností. Efekt ve stejném směru mělo i zvýšení
dotací. Meziročně nejvíce ve 4. čtvrtletí rostla HPH ve zpracovatelském
průmyslu (6,0 %), v činnostech v oblasti nemovitostí (5,1 %), v
ostatních činnostech (2,7 %) a v informačních a komunikačních činnostech
(2,5 %). Jen mírně meziročně rostla HPH v odvětvích s převahou vládních
institucí (0,7 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (0,6 %). Meziroční pokles
HPH zaznamenalo uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (−2,9 %),
stavebnictví (−2,8 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (−1,4 %) a
profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (−0,2 %). Největší
nárůst HPH ve srovnání se 3. čtvrtletím měla HPH v peněžnictví a
pojišťovnictví (3,6 %), činnostech v oblasti nemovitostí (2,4 %),
zpracovatelském průmyslu (1,6 %) a v odvětvích s převahou vládních
institucí (1,2 %). K oživení došlo také ve stavebnictví (0,9 %) a
zemědělství, lesnictví a rybářství (0,8 %). Mírně rostly ostatní činnosti
(0,3 %). Poprvé od 2. čtvrtletí 2020 mezičtvrtletně klesala HPH
v informačních a komunikačních činnostech
(−1,4 %) a nižší byla i v uskupení obchod, doprava, ubytování a
pohostinství
(−0,3 %).
Graf č. 3 Příspěvky odvětví k reálné změně HPH (objemové indexy, meziroční příspěvky v p. b., HPH v %)
Zdroj: ČSÚ
[1] Vývoj HDP, hrubé přidané hodnoty a jejich složek je vyjádřen prostřednictvím objemových indexů (tj. očištěn o vliv cen) a po očištění o sezónní a kalendářní vlivy. Údaje jsou platné k 3. 3. 2023.
[2] Data za Lucembursko nebyla dostupná.
[3] Zaměstnanost v pojetí národních účtů (osoby), údaj je sezónně očištěn.
[5] Tato sekce zahrnuje činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a řadu jiných osobních služeb (kosmetické, kadeřnické, apod.).
[9] Změna zásob (v běžných cenách a sezónně očištěná) dosáhla loni 392,4 mld. korun a v samotném 4. čtvrtletí 104,9 mld. Ve stálých cenách ukazatel loni díky vývoji v 1. pololetí celkově rostl. Ve 4. čtvrtletí 2022 byla změna zásob reálně meziročně mírně nižší.
[10] Podle metodiky čtvrtletních národních účtů (vývoz a dovoz
v ocenění FOB/FOB). Bilance zahraničního obchodu v běžných cenách
a po sezónním očištění.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře