Hodnota vývozu zboží loni vzrostla především kvůli silnému zvýšení cen. Výrazněji rostl export do zemí EU - Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2022 - Vnější vztahy
Hodnota vývozu zboží loni vzrostla především kvůli silnému zvýšení cen.
Celková hodnota vývozu zboží[1] v roce 2022 dosáhla 4 413,8 mld. korun[2] a nominálně tak vzrostla o 532,4 mld. (13,7 %). Na poměrně silném přírůstku se ale podílel růst cenové hladiny – nejvíce u surovin a energií, ceny se ale významně zvyšovaly u většiny druhů zboží[3]. V jednotlivých čtvrtletích se meziroční dynamika exportu držela na silné úrovni s vrcholem ve 3. kvartálu (8,3 %, 11,6 % a 22,3 % v jednotlivých kvartálech). Ve 4. čtvrtletí hodnota vývozu vyšplhala na 1 148,4 mld. korun a meziročně se zvýšila o 136,2 mld. (13,5 %). Cenový růst představoval v průběhu celého roku významný stimul meziroční dynamiky. Podle sezónně očištěných dat byl export mezičtvrtletně nižší o 1,0 %.
Výrazněji rostl export do zemí EU.
Loňské navýšení vývozu zboží z většiny připadlo na růst exportu do zemí EU (+472,3 mld. korun, 15,4 %). Vývoz mimo EU se zvyšoval výrazně mírněji (+60,2 mld. korun, 7,5 %). Největší přírůstek měl export do Německa (+170,6 mld. korun, 14,7 %), na Slovensko (+70,2 mld., 18,7 %) a do Polska (+38,3 mld., 14,1 %). V navýšení u Německa a Slovenska hrál výraznou roli vývoz elektřiny[4]. U Polska nejvíce rostl export motorových vozidel. Silně se zvýšil také export do Itálie (+35,8 mld. korun, 23,7 %), Francie (+26,0 mld., 13,9 %), Rakouska (+27,2 mld., 15,7 %), Spojených států (+22,9 mld., 24,6 %) a Španělska (+20,6 mld., 19,8 %). Výrazný procentní nárůst měl vývoz u některých destinací, kde je hodnota vývozu relativně nízká jako například Kazachstán (170,2 %), Spojené arabské emiráty (58,9 %), Ázerbájdžán (73,2 %) nebo Mexiko (39,7 %). Vývoz do většiny sledovaných zemí loni rostl. Výraznou výjimkou bylo Rusko (−48,3 mld. korun, −59,9 %)[5], kde se po sérii hlubokých propadů dostala hodnota vývozu (32,3 mld.) na nejnižší úroveň od roku 2005.
V závěru roku se oživil stagnující vývoz do zemí mimo EU.
V samotném 4. čtvrtletí se vývoz do EU meziročně zvýšil o 109,5 mld. korun (13,7 %) a mimo EU o 26,9 mld. (12,8 %). Ve zpětném pohledu je také patrné silné oživení exportu do zemí mimo EU ve druhé polovině roku (meziroční změna −1,0 %, 0,3 % a 18,7 % v 1. až 3. kvartálu). Nejvíce meziročně rostl vývoz do Německa (+41,7 mld. korun, 13,9 %), Polska (+9,8 mld., 13,8 %), Francie (+9,5 mld., 21,0 %), Španělska (+9,4 mld., 39,1 %), Itálie (+8,7 mld., 21,8 %) a Belgie (+5,4 mld., 25,8 %). Hluboce se meziročně propadl export do Ruska (−11,9 mld. korun, −66,5 %).
Růst vývozu loni nejvíce stimuloval export motorových vozidel.
Z
pohledu zbožové struktury se loni nejvíce zvyšoval vývoz motorových vozidel
(+101,4 mld. korun, 10,8 %), elektrických zařízení (+66,7 mld., 19,1 %) a
elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (+58,9 mld., 97,5 %).
Výrazný přírůstek měl také export strojů a zařízení (+36,4 mld. korun,
7,9 %), chemických látek a přípravků (+34,6 mld.,
17,2 %), kovodělných výrobků (+32,1 mld., 13,3 %), potravinářských výrobků
(+29,5 mld., 24,9 %), základních kovů (+27,5 mld., 16,4 %), pryžových
a plastových výrobků
(+19,2 mld., 10,0 %), papíru a výrobků z něj (+18,9 mld., 28,9 %),
počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+16,9 mld.,
4,1 %) a koksu a rafinovaných ropných výrobků (+15,4 mld., 36,1 %).
Motorová vozidla dominovala růstu exportu ve 2. pololetí.
V samotném 4. kvartálu nejvíce meziročně rostl vývoz motorových vozidel (+45,1 mld. korun, 19,3 %). Výrazný celoroční přírůstek u motorových vozidel lze přičíst z většiny vývoji ve 2. pololetí. Dál se ve 4. čtvrtletí silně meziročně zvyšoval export elektrických zařízení (+29,6 mld. korun, 33,8 %), strojů a zařízení (+19,0 mld., 16,8 %), počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (+13,3 mld., 12,5 %) a potravinářských výrobků (+9,2 mld., 28,4 %). Vývoz většiny artiklů meziročně rostl, ve 4. čtvrtletí se ale po delší době změnil růstový trend u elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu, kde po šesti kvartálech vývoz klesl meziročně o 4,0 mld. korun (−11,8 %). Poprvé od 3. čtvrtletí 2020 se také meziročně snížil vývoz základních kovů (−2,4 mld. korun, −5,4 %).
Graf č. 9 Vývoz a dovoz zboží (meziroční změna, v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa)
Zdroj: ČSÚ
Import loni rostl silněji než export.
Dovoz
zboží za celý rok 2022 dosáhl hodnoty 4 613,5 mld. korun a byl vyšší
o 723,0 mld. (18,6 %). Dynamika dovozu tak loni značně překonala vývoz, na
čemž mělo hlavní podíl prudké zdražení importovaných surovin[6].
Meziroční přírůstky dovozu převyšovaly export ve všech čtvrtletích roku.
Postupně se dovoz meziročně zvýšil o 16,9 %, 20,3 % a 22,3 %
v 1. až 3. kvartálu. Ve 4. čtvrtletí 2022 hodnota dovozu dosáhla
1 198,8 mld. korun a meziročně vzrostla o 157,3 mld. (15,1 %).
Mezičtvrtletně se (sezónně očištěný) dovoz snížil o 1,9 %.
Přírůstek dovozu ze zemí mimo EU překonal navýšení ze zemí EU.
Vliv rostoucích cen surovin je patrný na rozdílu mezi procentním přírůstkem dovozu z EU (+303,9 mld. korun, 12,5 %) a ze zemí mimo EU (+415,7 mld., 29,2 %), odkud pochází hlavní porce importované ropy a zemního plynu. Nejvíce vzrostl dovoz z Číny (+125,0 mld. korun, 26,6 %), druhý největší přírůstek měl vlivem zásobování zemním plynem import Ruska (+113,8 mld. korun, 74,9 %) a na třetí pozici bylo Německo (+89,4 mld., 9,9 %). Silně rostl také import z Polska (+66,2 mld. korun, 19,4 %). Snaha o snížení závislosti na Rusku u dovozu zemního plynu je patrná na prudkém růstu hodnoty dovozu z Norska (+38,3 mld. korun, dovoz se zvýšil pětinásobně) a Ázerbájdžánu (+21,2 mld., 160,5 %)[7]. Výraznější pokles byl zaznamenán jen u dovozu z Kazachstánu (−3,5 mld. korun, −20,4 %) a Ukrajiny (−2,4 mld., −6,4 %). Výrazné procentní nárůsty byly loni zaznamenány také u dovozu ze Spojených arabských emirátů (87,7 %), Řecka (43,2 %), Bulharska (+40,8 %), Indie (40,7 %), Indonésie (40,5 %) nebo Izraele (30,0 %). V samotném 4. čtvrtletí se import zboží z EU zvýšil meziročně o 55,6 mld. korun (8,8 %) a dovoz mimo EU o 101,7 mld. (25,1 %). K největšímu meziročnímu navýšení došlo u importu z Číny (+46,0 mld. korun, 33,2 %) a Norska (+37,1 mld., hodnota dovozu se navýšila více než jedenáctkrát). Přírůstek dovozu z Norska byl zároveň doprovázen meziročním propadem u Ruska (−25,6 mld. korun, −48,0 %). Silně rostl také dovoz z Německa (+21,9 mld. korun, 9,8 %), Spojených států (+10,0 mld., 36,3 %), Polska (+9,3 mld., 10,2 %), Ázerbájdžánu (+6,2 mld., 139,2 %) a Velké Británie (+6,1 mld., 38,0 %).
Dovoz
zboží se zvyšoval zejména vlivem ropy
a zemního plynu. Ve druhé polovině roku prudce posílil import elektrických
zařízení.
V roce
2022 nejvíce rostla hodnota dovozu ropy a zemního plynu (+190,0 mld. korun,
123,1 %). Zejména pod vlivem oživení ve druhé polovině roku se silně
zvýšil také import elektrických zařízení (+89,7 mld. korun, 26,0 %). Výrazné
přírůstky byly zaznamenány také u dovozu základních kovů (+57,1 mld. korun,
17,7 %), chemických látek a přípravků (+52,1 mld., 15,2 %), motorových
vozidel (+66,0 mld., 12,8 %), koksu a rafinovaných ropných výrobků (+38,2
mld., 55,2 %), potravinářských výrobků (+35,8 mld., 20,7 %), strojů a
zařízení (+32,5 mld., 8,9 %) nebo kovodělných výrobků (+22,1 mld., 12,6 %).
U většiny z vyjmenovaných položek stimulovala přírůstky hlavně změna
cen. Společně s obnovením poptávky po fosilních palivech
v souvislosti s energetickou krizí to byl i případ oživení importu
černého a hnědého uhlí a lignitu (+17,2 mld. korun, 117,2 %) a elektřiny,
plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (+12,3 mld., 50,2 %). Ve 4. čtvrtletí
se nejvíce meziročně zvyšoval import elektrických zařízení (+44,8 mld. korun,
50,9 %), motorových vozidel (+31,1 mld., 25,0 %) a ropy a zemního plynu
(+28,7 mld., 52,4 %), u kterého ale pokračoval útlum dynamiky (šlo o nejnižší
přírůstek od 3. kvartálu 2021). Výrazný byl také nárůst u strojů a zařízení
(+12,4 mld. korun, 13,1 %), potravinářských výrobků (+8,9 mld., 18,3 %),
koksu a rafinovaných ropných výrobků (+6,1 mld., 29,5 %), kovodělných výrobků
(+5,7 mld., 12,6 %) a chemických látek a přípravků (+5,3 mld., 6,0 %).
Nejvíce meziročně klesl dovoz základních kovů (−5,3 mld., −6,0 %) a
elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (−1,4 mld., −14,5 %).
Celková bilance zahraničního obchodu se zbožím loni skončila v hlubokém deficitu.
Bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila loni v deficitu 199,7 mld. korun. Šlo o druhý celoroční schodek v řadě a deficit se zhoršil o 190,5 mld. korun. Bilance byla záporná ve všech loňských čtvrtletích a ve 4. kvartálu dosáhla šestého schodku v řadě, tentokrát ve výši 50,4 mld. korun. Schodek byl meziročně horší o 21,1 mld. korun. Sezónně očištěné údaje ale ukazují, že se bilance druhý kvartál v řadě mezičtvrtletně zlepšovala.
Na zhoršení bilance měl vliv růst cen surovin. To také souviselo s prohloubením schodku obchodu se zeměmi mimo EU.
Zhoršení bilance zahraničního obchodu se zbožím šlo loni zcela na vrub obchodu se zeměmi mimo EU (prohloubení deficitu o 355,5 mld. korun). Ani rekordní zlepšení bilance obchodu s EU o 168,4 mld. korun tak nestačilo k udržení celkového přebytku. Ve směru zhoršení bilance loni nejvíce působil obchod s Ruskem (−162,1 mld. korun), Čínou (−127,2 mld.), Norskem (−34,0 mld.), Polskem (−27,9 mld.) a Ázerbájdžánem (−19,9 mld.). Naopak se zlepšovalo saldo v případě obchodu s Německem (+81,2 mld. korun), Slovenskem (+46,4 mld.), Itálií (+15,5 mld.), Španělskem (+11,2 mld.), Maďarskem (+11,1 mld.) nebo Kazachstánem (+10,9 mld.). V samotném 4. čtvrtletí se nejvíce meziročně zhoršila bilance obchodu s Čínou (−46,8 mld. korun) a Norskem (−35,5 mld.). Menší propady pak byly zaznamenány u obchodu se Spojenými státy (−6,3 mld. korun), Ázerbájdžánem (−5,7 mld.) nebo Jižní Koreou (−4,9 mld.). Výrazně lepší byl výsledek zahraničního obchodu v případě Německa (+19,8 mld. korun) a Ruska (13,7 mld.). Ve směru přebytku působil také obchod s Itálií (+6,5 mld. korun), Španělskem (+6,3 mld.), Slovenskem (+5,1 mld.), Kazachstánem (+5,1 mld.), Švýcarskem (+5,1 mld.), Rakouskem (+4,5 mld.) nebo Francií (+4,3 mld.).
Obchod s ropou a zemním plynem byl hlavním důvodem zhoršení salda zahraničního obchodu se zbožím.
Loni se nejvíce zhoršila bilance obchodu s ropou a zemním plynem (−177,0 mld. korun) a dále se základními kovy (−29,6 mld.), elektrickými zařízeními (−23,0 mld.), koksem a rafinovanými ropnými výrobky (−22,8 mld.) a chemickými látkami a přípravky (−17,6 mld.). Negativní vliv na celkovou bilanci měly i obchod s černým a hnědým uhlím a lignitem (−14,0 mld. korun), oděvy (−9,8 mld.), potravinářskými výrobky (−6,3 mld.), ostatními výrobky zpracovatelského průmyslu (−4,7 mld.), ostatními dopravními prostředky (−4,6 mld.) nebo usněmi a souvisejícími výrobky (−4,5 mld.). Zlepšení bilance se naopak událo v případě obchodu s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (+46,6 mld. korun), motorovými vozidly (+35,4 mld.), kovodělnými výrobky (+10,0 mld.) nebo produkty zemědělství a myslivosti (+7,9 mld.).
Na konci roku bilanci zhoršoval obchod s ropou a zemním plynem a elektrickými zařízeními.
Ve 4.
čtvrtletí se meziročně nejvíce zhoršilo saldo obchodu s ropou a zemním
plynem (−24,6 mld. korun) a elektrickými zařízeními (−15,2 mld.).
Prohloubil se i schodek u koksu a rafinovaných ropných výrobků
(−3,9 mld. korun), chemických látek a přípravků
(−2,8 mld.) nebo oděvů (−2,2 mld.). Zmírnil se i přebytek obchodu
s elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (−2,5 mld.
korun). Bilance se zlepšovala u menšiny výrobků. Výrazné meziroční posílení
bilance bylo ve 4. čtvrtletí zaznamenáno u obchodu s motorovými vozidly
(+14,0 mld. korun) a počítači, elektronickými a optickými přístroji
a zařízeními (+10,4 mld. korun). Ve směru zlepšení celkové bilance
působil také obchod se stroji a zařízeními (+6,7 mld. korun) nebo
základními kovy (+2,9 mld.).
Graf č. 10 Bilance zahraničního obchodu se zbožím ve statistice zahraničního obchodu (kumulace celého roku, v mld. korun, vybrané oddíly klasifikace CPA)
Zdroj: ČSÚ
[1]Údaje za zahraniční obchod se zbožím od roku 2020 jsou přepočítávány aktualizovanou metodou založenou na vyšší míře detailu, viz https://www.czso.cz/csu/czso/aktualizace-metody-propoctu-zahranicni-obchod-se-zbozim
[2] Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje sezónně neočištěné a v běžných cenách.
[3] Ceny vývozu zboží se za celý rok zvýšily o 12,7 % a v jednotlivých čtvrtletích meziročně rostly o 11,2 %, 15,1 %, 14,9 % a 9,8 %.
[4] U všech našich sousedů bylo zaznamenáno posílení exportu elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu. Přírůstek vývozu do Německa dosáhl 38,7 mld. korun a na Slovensko 15,6 mld. Kromě toho byl výrazný i nárůst v případě Rakouska (+8,9 mld. korun) a do jisté míry i Polska (+3,4 mld.).
[5] Export do Ruska se propadl zejména u motorových vozidel (−16,4 mld. korun), počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (−9,5 mld.), elektrických zařízení (−5,4 mld.) a strojů a zařízení (−5,1 mld.). Zároveň je patrné posílení vývozu do některých bývalých sovětských republik, nejvíce do Kazachstánu (+7,4 mld. korun, naprostá většina z tohoto nárůstu se udála ve druhé polovině roku). Vyšší zde byl hlavně export počítačů a elektronických a optických přístrojů a motorových vozidel (včetně dílů).
[7] Podle rozkladu dovozu ropy a zemního plynu na jednotlivé importéry v loňském roce přibylo mezi „nové zdroje“ zejména Norsko (z 1,2 mld. korun v roce 2021 na 38,3 mld. loni). Dovoz této komodity ze Spojených států (+7,3 mld. korun, 79,2 %) výrazně narostl prostřednictvím tankerů se zkapalněným plynem a posílily se existující vazby na Ázerbájdžán (+21,2 mld., 161,7 %). Naopak se snížila hodnota dovozu ropy a zemního plynu z Kazachstánu (−3,8 mld. korun, −26,6 %). K těmto změnám docházelo hlavně ve druhé polovině roku. Rusko celkově loni odpovídalo za 68,7 % hodnoty dovozu ropy a zemního plynu (73,7 % v roce 2021).
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz