ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  22.03.2023 09:00:00

Měnové podmínky - nastavení měnověpolitických sazeb ve 2. pol. 2022. Úroveň základních měnověpolitických sazeb se ve 4. čtvrtletí nezměnila.

Měnové podmínky


Nastavení měnověpolitických sazeb se ve 2. pololetí neměnilo.

 

Úroveň základních měnověpolitických sazeb se ve 4. čtvrtletí nezměnila. Poté, co v 1. pololetí došlo k rychlému navýšení, setrvala tedy až do konce roku dvoutýdenní repo sazba na hodnotě 7,00 %, diskontní sazba na 6,00 % a lombardní sazba na 8,00 %.[1] V případě směnného kurzu koruny vůči euru byl vývoj loni ovlivněn intervencemi proti oslabení, které ČNB prováděla od poloviny května. Nejjasněji se intervence projevovaly na strnulém kurzu v květnu a červnu, pak ale došlo k mírnému posilování, které trvalo do konce roku. Ve 4. čtvrtletí dosáhla průměrná hodnota kurzu koruny vůči euru 24,39 CZK/EUR. Meziročně koruna vůči euru posílila o 3,9 %. Mezičtvrtletně byl kurz silnější o 0,8 %. U dolarového kurzu byl vývoj turbulentnější. Koruna od počátku roku až na dočasné výjimky držela oslabující trend, který vyvrcholil na přelomu 3. a 4. kvartálu. V průběhu listopadu došlo k výraznému posílení z úrovně nad 25 korunami za dolar ke 23,50 korunám. Do konce prosince kurz klesl na 22,62 CZK/USD, což je ale stále nižší úroveň než na začátku roku (nejvyšší hodnota v únoru činila 21,18 CZK/USD). Průměr za celé 4. čtvrtletí byl 23,92 CZK/USD, což představuje meziroční oslabení o 7,8 % a mezikvartální posílení o 2,0 %. 

Na konci roku klesaly výnosy dluhopisů.

 

Sazby mezibankovního trhu kopírovaly vývoj těch měnopolitických a od července si držely stálou úroveň. Tříměsíční sazba PRIBOR rok 2022 zakončila na hodnotě
7,26 %. Jistá očekávání budoucího poklesu měnověpolitických úrokových sazeb byla patrná na šestiměsíční a roční PRIBOR sazbě, které v posledních měsících roku 2022 drobně poklesly (znatelněji roční sazba – ze 7,44 % na konci září na 7,28 % na konci prosince). Výnosy dluhopisů v první polovině loňského roku značně narostly, ale ve
4. čtvrtletí klesaly. Nejvíce se snížilo průměrné úročení v případě krátkodobých dluhopisů (−0,71 p. b.[2]), ty si ale nadále držely nejvyšší úroveň úročení, když rok zakončily na 5,38 %. Střednědobé dluhopisy byly ke konci prosince úročeny
4,73 % (–0,16 p. b.) a dlouhodobé 4,47 % (–0,01 p. b.). 

Loni klesal objem netermínovaných vkladů, které střadatelé převáděli na termínované účty.

V průběhu roku se postupně zvyšovalo úročení klientských účtů. Ke konci roku byly jednodenní vklady domácností v průměru úročeny 1,33 % (nárůst o 1,04 p. b. meziročně a 0,26 p. b. od konce září). K drobnému posunu došlo také u běžných účtů, u kterých úrokové sazby setrvávaly posledních několik let na nulové úrovni (meziročně +0,16 p. b. na 0,22 % ke konci prosince 2022). Největší nárůst se loni odehrál v případě úrokových sazeb u vkladů s dohodnutou splatností, hlavně u splatností pod dva roky. Průměrná úroková sazba u vkladů s dohodnutou splatností ke konci roku 2022 dosahovala 6,0 % a meziročně se zvýšila o 3,68 p. b. Mezičtvrtletně zde celkově sazby spíše stagnovaly (−0,08 p. b.), což lze přičíst vkladům se splatností pod jeden rok, kterých je mezi obyvatelstvem nejvíce. Naopak u delších splatností úrokové sazby mezičtvrtletně rostly. Běžné účty nefinančních podniků byly ke konci roku úročeny v průměru 0,81 % (meziročně +0,61 p. b., mezičtvrtletně –0,07 p. b.). Průměrná sazba jejich vkladů s dohodnutou splatností činila 5,78 % (+3,31 p. b. meziročně). Mezičtvrtletně sazba klesla o 0,67 p. b. Po celý loňský rok zcela netypicky klesal objem netermínovaných vkladů, které střadatelé zřejmě převáděli na termínované účty. Ke konci roku 2022 byl celkový objem vkladů meziročně vyšší o 356,6 mld. korun. Z toho ale netermínované vklady klesly o 315,4 mld. korun, a naopak termínované se zvýšily o 671,9 mld. Domácnosti[3] se na popsaném nárůstu podílely nejvíce (+131,8 mld. korun), následovaly finanční instituce (+104,3 mld.), vládní instituce (+73,3 mld.) a nefinanční podniky (+58,1 mld.). Vklady nerezidentů meziročně klesly o 16,6 mld. korun. 

Výrazně rostly úrokové sazby úvěrů.

 

V loňském roce dál pokračovalo zdražování úvěrového financování. Úvěry na spotřebu domácností byly ke konci roku úročeny v průměru 9,66 %, což představovalo meziroční nárůst o 1,75 p. b. a mezičtvrtletní stagnaci (–0,04 p. b.). Objem spotřebních úvěrů byl ke konci roku meziročně o 7,3 % vyšší. To je poměrně solidní přírůstek, který ale zaostával za cenovým růstem. Na konci loňského roku byla meziročně o 1,96 p. b. vyšší průměrná úroková sazba úvěrů na bydlení (4,88 %). Meziroční dynamika úvěrů na bydlení tak pokračovala v poklesu. Objem poskytnutých úvěrů na bydlení byl ke konci roku meziročně vyšší o 4,8 %, což je nejmenší přírůstek od 2. čtvrtletí 2013. Objem nových hypotečních úvěrů[4] se po ohromné expanzi z roku 2021 loni prudce propadl. Pokles se týkal zejména čistých nových úvěrů. Většinu z nových úvěrů tvořila ve 2. pololetí 2022 ostatní ujednání, tedy úvěry, u kterých končily fixace úrokové sazby. 

Podniky ve velké míře pořizovaly úvěry v cizí měně.

 

Loni se prudce navyšovaly také úrokové sazby úvěrů pro podniky. Úvěry s objemem do 7,5 mil. korun byly ke konci roku úročeny v průměru 7,54 % (meziročně +2,68 p. b.), úvěry mezi 7,5 a 30 mil. měly průměrnou sazbu 8,03 % (+3,32 p. b.) a úvěry nad 30 mil. byly úročeny 9,17 % (meziročně +4,79 p. b.). Celkový objem úvěrů a pohledávek nefinančních podniků byl ke konci prosince meziročně vyšší o 4,1 %. Přitom se ale úvěry a pohledávky v korunách meziročně propadly o 13,2 %, zatímco úvěry v cizí měně narostly o 36,6 %[5]. Ke konci prosince vykazovaly největší meziroční navýšení úvěry poskytnuté v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (22,0 %), veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (10,1 %), velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (9,2 %), stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí (shodně o 7,1 %). Úvěry pro informační a komunikační činnosti byly ke konci roku 2022 meziročně o 11,1 % nižší.

 

Graf č. 17 Tržní úrokové sazby (v %)

 

Zdroj: ČNB

 

 



[1] Není-li uvedeno jinak, je zdrojem údajů v této kapitole databáze ARAD České národní banky. Hodnoty směnných kurzů jsou rovněž převzaty od ČNB.

[2] Není-li uvedeno jinak, je změnou úrokových sazeb myšlen rozdíl mezi hodnotou ke dni 31. 12. 2022 a 30. 9. 2022.

[3] Obyvatelstvo včetně živnostníků.

[4] V nových smlouvách jsou zahrnuty i refinancované úvěry a ostatní ujednání. Refinancované úvěry zahrnují stávající smlouvy sjednané nově u jiné banky, zatímco ostatní nová ujednání jsou stávající smlouvy sjednané s novými podmínkami u stejné banky.

[5] Úvěry v cizí měně začaly prudce růst po začátku opětovného zvyšování měnověpolitických sazeb v červnu 2021. Do konce prosince 2022 narostl jejich objem o 198,9 mld. korun (54,8 %).

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688