Krize nutí rodiče na mateřské hledat přivýdělek. Často je však omezuje nedostatek nabídek i míst ve školkách

Vlivem krize se počet rodičů,   kteří v průběhu mateřské a rodičovské dovolené hledají přivýdělek, zvýšil asi o dvacet procentních bodů. Překážkou však pro ně mnohdy je nedostatek vhodných pracovních úvazků či chybějící místa ve školkách a dětských skupinách. Nejčastěji tak hledají zaměstnavatele, kteří jim umožňují flexibilní pracovní dobu, či ty, jež nabízí firemní péči o děti.

Podle výzkumu společnosti PAQ Research z loňského listopadu platí průměrná česká domácnost za výdaje na bydlení a potraviny měsíčně o zhruba 3 200 korun více než před rokem. Výrazně se rovněž zvýšil podíl těch, kterým po zaplacení nutných výdajů zbývají pouze minimální či žádné finanční prostředky. Narůstá tak množství rodin, jež hledají možnosti dalšího přivýdělku, například v době mateřské a rodičovské dovolené, jejichž trvání obvykle provází pokles příjmů.

„Z důvodu inflace a zdražování energií došlo k navýšení počtu rodičů, kteří v průběhu mateřské a rodičovské dovolené hledají přivýdělek, a to odhadem o dvacet procentních bodů,“ potvrzuje Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika. Řada matek a otců však při této snaze naráží na výrazné překážky. „V přivýdělku na rodičovské brání rodičům obvykle nedostatek nabídek práce z domova na kratší úvazek a nemožnost umístit dítě na přechodnou dobu do dětské skupiny či školky, kde se nedostává míst pro malé děti,“ vysvětluje EliškaKodyšová, ředitelka společnosti Aperio, která nabízí otcům a matkám bezplatné právní poradenství.

Důležitost flexibility práce

To, že matky a otcové na mateřské a rodičovské dovolené kladou při hledání přivýdělku velký důraz na flexibilitu práce, potvrzuje i Jan Nedělník ze společnosti Comdata Czech a Hungary. Ta působí v segmentu zákaznického servisu, který je jednou z typických oblastí, kde rodiče při výchově malých dětí hledají pracovní uplatnění. „Uchazeči o práci z řad matek a otců na rodičovské dovolené se na nás obracejí velmi často. Mohou obvykle pracovat jen v některých dnech během týdnu a pouze omezený počet hodin. To lze vzhledem k povaze práce v naší branži jednoduše domluvit,“ nastiňuje Jan Nedělník.

Péče o děti jako žádaný firemní benefit

„Rodiče dále preferují home office nebo podniky uzpůsobené přítomnosti dětí. V nich mohou využívat hrací koutky, přebalovací pulty nebo dětské skupiny alternující jesle a mateřské školy. Firem s takovým zázemím postupně přibývá, stále však patří mezi výjimky,“ upozorňuje Martin Jánský.

Firemní péče o děti se tak v době nedostatečné kapacity státních školek, zejména pro děti mladší tří let, stává důležitým benefitem, který společnostem umožňuje přilákat nové zaměstnance či udržet si ty stávající. „K založení dětské skupinky nás motivovala snaha co možná nejvíce usnadnit zaměstnancům skloubení rodinného a profesního života. Paní učitelky se dětem intenzivně věnují ve všech směrech. Nejde tedy jen o hlídání, ale především o rozvoj dětí. Kromě toho nabízíme i soustavnou podporu v rámci příprav předškoláků, případně výuku angličtiny pro nejmenší a mnoho dalších specifických kurzů,“ popisuje Jan Nedělník, CEO Comdata Czech a Hungary.

V České republice existuje aktuálně asi třináct set firemních dětských zařízení, které poskytují kapacitu pro zhruba sedmnáct tisíc dětí. Jejich výraznou výhodou je, že do nich lze, na rozdíl od státních mateřských škol, umístit i děti mladší tří let. „Naše dětská skupina rovněž funguje až do večerních hodin. Její provoz je zajištěn i v období prázdnin,“ doplňuje další obvyklé výhody firemních školek Jan Nedělník.

Ztížený návrat na pracovní trh

Ačkoli se počet firemních školek zvyšuje, ani ty nedokážou vykrýt chybějící kapacity ve státních mateřských školkách pro děti mladší tří let, které nemají na přijetí právní nárok. I kvůli nedostatečným možnostem, které s ohledem na umístění dětí v této věkové kategorii rodiče mají, je podle projektu Evropa v datech Česko stále zemí s nejdelší čerpanou rodičovskou dovolenou v rámci zemí sedmadvacítky. Tato skutečnost matkám často komplikuje návrat na pracovní trh.

„Rozpojení s prací, posun náplně, formy, často i obsahu jejich zaměstnání, zastarávání znalostí, ale třeba také snížení sociálních vztahů a kontaktů u zaměstnavatele,“ vyjmenovává nejčastější trable spojené s návratem do práce Vojtěch Bednář, firemní sociolog. „Problém zkrátka není jeden, ale je jich celá řada. Naštěstí se všechny dají řešit, a to včasnou přípravou návratu, doplňováním znalostí, ideálně postupným nástupem do práce dle možností a s ohledem na vytíženost maminek,“ uzavírá.