Situace na trzích v souvislosti s krachem bank v USA

V pátek (10. března) kalifornské úřady uzavřely banku Sillicon Valley Bank (SVB), která se zaměřovala na financování tzv. start-upů, tedy projektů v počáteční fázi, které jsou často podporovány tzv. venture kapitálem (rizikový kapitál). Banka byla 16. největší komerční bankou v USA s celkovými aktivy ve výši 209 mld. USD. Akcie banky v reakci propadly o více jak 60 %, následně s nimi bylo zastaveno obchodování a správu banky převzal FDIC (Federální úřad pro pojištění vkladů). Jedná se největší bankrot v bankovním sektoru od roku 2008.

SVB měla relativně nízký podíl úvěrů ke vkladům (přibližně 40 % oproti průměru sektoru okolo 70 %), což vedlo k vysokému podílu vládních dluhopisů a jiných cenných papírů na aktivech banky, které nakupovala v době velmi nízkých úrokových sazeb. S rychlým zvyšováním sazeb ze strany Fedu začala hodnota těchto dluhopisů klesat, nicméně banka je zamýšlela držet do splatnosti, a proto je nepřeceňovala podle aktuální situace na trhu. Zároveň v poslední době jednotlivé společnosti ve vyšší míře vybíraly prostředky ze svých účtů v této bance na financování svých aktivit.

Ve středu (8. března) SVB oznámila, že kvůli potřebě pokrytí zvýšeného objemu výběru vkladů byla nucena prodat část držených cenných papírů se ztrátou a také emitovat nové akcie ve výši 2,25 mld. USD na posílení likvidity. Toto oznámení spustilo paniku a run na banku, kdy klienti během jediného dne vybrali prostředky v objemu 42 mld. USD (přibližně 20 % celkových aktiv).

Následně se do potíží a pod správu FDIC dostala také Signature Bank s celkovými aktivy (ke konci roku 2022) ve výši 110 mld. USD. Signature Bank byla mimo jiné jednou z mála bank, která přijímala vklady v kryptoměnách a poskytovala financování tomuto sektoru. Obavy klientů o prostředky pak eskalovaly po kolapsu kryptoměnové burzy FTX a pádu banky Silvergate. Nicméně hlavním důvodem potíží bylo relativně velké množství nadlimitních nepojištěných vkladů, kterých bylo v rozvaze až 90 %. V panice po pádu SVB klienti začali tyto vklady ve velké míře stahovat.

Vláda spolu s regulátorem uklidňují trh

Ministerstvo financí spolu s regulátorem finančního trhu vydali prohlášení, že všichni klienti zkrachovalých bank budou mít kdykoliv přístup ke svým penězům včetně nepojištěných vkladů a zároveň žádné náklady neponesou daňoví poplatníci.

Dále byl představen program na dodání likvidity (Bank Term Funding Program – BTFP), který umožní bankám půjčit si prostředky oproti zástavě v podobě státních dluhopisů a některých dalších cenných papírů. Výše úvěru může být až do nominální hodnoty zastavovaných papírů, to znamená bez snížení hodnoty na základě aktuální situace na trhu, se splatností až na dobu jednoho roku.

Cílem těchto opatření je uklidnit klienty bank a zabránit dalšímu masivnímu vybírání vkladů, popřípadě zajistit přístup bank k dostatečné likviditě bez nutnosti prodávat se ztrátou cenné papíry držené v bilancích.

K situaci se již vyjádřila také mluvčí Evropské komise, podle které byla banka SVB přítomna v Evropě jen v omezené míře. Úřady situaci monitorují.

Podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové v ČR nepůsobí banky s podobným obchodním modelem jako SVB a Signature Bank. České banky jsou podle Zamrazilové dobře kapitálově vybavené a musí dodržovat přísná regulatorní pravidla včetně těch týkajících se řízení likvidity.

Co ze situace vyplývá

Riziko rozšíření krize do celého finančního sektoru či do ekonomiky obecně vidíme jako omezené a zároveň je charakter současných potíží výrazně jiný oproti finanční krizi po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008. Současný pád bank byl způsoben masivním vybíráním vkladů (run na banku) v rozsahu, který banky neměly možnost rychle pokrýt z dostupných zdrojů. Problém tak nesouvisel se ziskovostí či špatnou kvalitou úvěrů či jakýchkoliv jiných aktiv ať už v bilancích samotných zkrachovalých bank, nebo ve finančním sektoru obecně. To je významný rozdíl oproti zmiňované situaci z roku 2008, kdy došlo k výraznému nárůstu delikvencí u hypotečních úvěrů a propadu hodnoty cenných papírů navázaných na realitní trh.

Přijatá opatření ze strany regulátora řeší podstatu problému, tedy zajišťují přístup bank k likviditě bez nutnosti realizace ztrát z prodeje cenných papírů. Zároveň zaznělo relativně silné vyjádření prezidenta Joe Bidena v tom smyslu, že všichni střadatelé budou mít přístup ke svým penězům i nad rámec pojištěných vkladů.

Vedlejším efektem je snížení očekávání na další růst sazeb ze strany Fedu vzhledem k tomu, že pád SVB poukázal na problém nerealizovaných ztrát z držby vládních dluhopisů v bilancích bank a další rychlý růst sazeb by tento problém dále prohluboval. Zatímco ještě minulý týden, po silných makrodatech a jestřábím projevu šéfa Fedu v Kongresu, trh očekával na příštím zasedání (22. března) zvýšení sazeb o 25 či 50 b.b., nyní se očekává zvýšení maximálně o 25 b.b. Také do budoucna může tato zkušenost vést k menší agresivitě centrální banky při zvyšování sazeb.

Vítězem celé situace mohou být větší banky, pokud nastane výraznější přeliv prostředků z menších regionální bank. Zároveň se mohou objevit možnosti pro rychlejší konsolidaci sektoru, kde větší banky mohou kupovat ty menší. Naopak poraženými mohou být menší začínající technologické firmy, kterým se pádem SVB zhorší přístup k bankovnímu financování. Po současné vlně propouštění a propadu akcií to tak může být další negativní faktor pro technologický sektor.

I když je možné, že se ještě některé banky mohou dostat do potíží, očekáváme v následujících dnech uklidnění na trzích. Uplynulé události zřejmě povedou k zpřísnění bankovní regulace a nastavení dlouhodobých nástrojů, jak na případný další run na banky reagovat.

Z pohledu akciových investorů bychom propady plynoucí z nervozity na trzích považovali za příležitost u společností, kterých se situace netýká, jež se mohou s poklesem celého trhu dostat na zajímavé úrovně. Typickým takovým příkladem mohou být banky obchodované na pražské burze, kde Komerční banka za poslední 5 obchodních dní propadla o 5 % a Erste Group dokonce o 13 %, nebo stabilní dividendové tituly z bankovního sektoru v Evropě.

Milan Lávička