Problémy v americkém bankovním sektoru vnášejí na finanční trhy nejistotu (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v USA by měla pokračovat v poklesu. V únoru podle nás meziroční růst tamních spotřebitelských cen zpomalil z 6,4 % na 6,0 %. Tuzemské maloobchodní tržby za leden by mohly podle našeho odhadu přinést mírné meziměsíční oživení, meziročně však jejich dynamika bude nadále hluboce záporná. Tématem číslo jedna na finančních trzích však zůstanou diskuze kolem zranitelnosti bankovního sektoru v prostředí utaženějších měnových podmínek, které vyvolal pád některých amerických bank.

Americká inflace zůstává i přes pokračující pokles vysoká

Pokles americké inflace podle nás v únoru pokračoval. V meziročním vyjádření očekáváme zpomalení růstu spotřebitelských cen z lednových 6,4 % na 6,0 %. Zmírňovat by se nadále měl především růst cen energií, kde mimo vyšší srovnávací základny působí i korekce cen energetických komodit. Vrchol za sebou pravděpodobně má i jádrová inflace. V jejím případě však očekáváme pouze drobné zpomalení z 5,6 % na 5,5 % y/y. Nižší dynamiku dosud vykazovaly hlavně ceny zboží, především pak automobilů. Na druhou stranu ceny služeb prozatím rostly svižným tempem, když významný vliv na to měl napjatý trh práce. V centru pozornosti zůstává především vývoj nájemného, které se svou vysokou váhou ve spotřebním koši představuje významnou část růstu amerických spotřebitelských cen. Mimo americké inflace budou globální trhy zcela jistě nadále řešit problémy amerického bankovního sektoru. Zatímco bilancím některých bank výrazně vyšší úrokové sazby nesvědčí (viz níže), pro zkrocení inflace jsou nezbytné.

Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut podle našeho odhadu v lednu vzrostly meziměsíčně o 0,6 %. Začátek letošního roku tak podle nás mohl přinést nepatrné oživení spotřebitelské poptávky, která v průběhu loňského roku vlivem vysoké inflace a nejistoty rychle klesala. Ve srovnání s předpandemickým únorem 2020 byla úroveň reálných tržeb bez prodejů aut v prosinci 2022 nižší o přibližně 6 %. To zhruba odpovídá míře poklesu reálných mezd, ke kterému během této doby došlo. Volatilita tržeb však byla v průběhu zmíněného období vyšší, a to díky různým fiskálním opatřením a zvýšené míře úspor. V kombinaci s nízkou srovnávací základnou k lednovému meziměsíčnímu nárůstu poptávky podle nás přispěl vyšší spotřebitelský sentiment a také rychlejší dynamika nominálních mezd. Důvěra domácností v lednu výrazně vzrostla a byla nejvyšší od března loňského roku. Významnou měrou k tomu pravděpodobně pomohlo uklidnění situace kolem fyzické a cenové dostupnosti energií, i když se nižší velkoobchodní ceny zatím v těch spotřebitelských zásadně neprojevily. Růst nominálních mezd na konci loňského a začátkem letošního roku podle dostupných informací zrychlil a zároveň s tím inflace již pravděpodobně dosáhla vrcholu. Předchozí neuspokojená poptávka a obnovená produkce by se pak měly nadále odrážet v rostoucích prodejích aut. Čekáme tak, že celkové maloobchodní tržby se v lednu meziměsíčně zvýšily o 0,7 %. Oproti stejnému období loňského roku byly ale celkové maloobchodní tržby podle našeho odhadu nižší o 4,9 %, bez prodejů aut o 7,1 % (WDA). Působením růstu nominálních disponibilních příjmů (mezd, důchodů a sociálních dávek), zpomalující inflace a nejspíše stále nadprůměrných úspor očekáváme v průběhu letošního roku postupné obnovení růstu spotřeby domácností.

Pád amerických bank vyvolal na trzích paniku

Včerejší obchodování na finančních trzích bylo ve znamení silného výprodeje rizikových aktiv vyvolaného šířící se panikou v souvislosti s úpadkem dvou amerických bank. Po pádu kalifornské banky SVB v neděli ukončila činnost menší newyorská banka Signature Bank. Mezi investory tak narůstaly obavy ohledně zdraví finančního sektoru. Ceny akcií tak včera klesaly, a to nepřekvapivě v čele s bankovními tituly. Během evropského obchodování akciové trhy odepsaly přibližně 2,5 %. Americké trhy sice otevřely v mírném plusu, nakonec však vesměs skončily také v červených číslech. Zájem investorů na druhou stranu sílil po dluhopisech.

Výhled finančních trhů ohledně dalšího vývoje měnových politik se vlivem výše zmíněních událostí diametrálně změnil. Investoři aktuálně očekávají, že úrokové sazby amerického Fedu dosáhnou v horizontu následujících třech měsíců vrcholu na úrovni zhruba 4,8 %. To znamená, že finanční trh nyní plně zaceňuje pouze jedno další zvýšení o standardních 25 bb. V polovině minulého týdne, tedy ještě před ohlášením konce banky SVB (k tomu došlo ze čtvrtka na pátek našeho času), přitom trh očekával vrchol amerických sazeb na úrovni zhruba 5,75 %, a to přibližně v horizontu následujícího půl roku. K největšímu propadu v rámci výnosové křivky došlo v případě jednoročního tenoru, který od minulé středy zaznamenal pokles o více než 150 bb. Pro druhou polovinu letošního roku tak již nyní finanční trh počítá s rychlým snižováním úrokových sazeb. Stejným směrem zamířily i evropské sazby, i když zde byl pokles o něco mírnější. U roční splatnosti došlo k propadu o zhruba 90 bb. Podobně jako v případě Fedu trh revidoval také odhad vrcholu úrokových sazeb ECB. Nyní trh zaceňuje vrchol depozitní sazby ECB v horizontu následujícího půl roku na 3,25 %, zatímco ještě minulý týden tento odhad přesahoval 4 %. Od ECB však v letošním roce zatím trh nečeká, že by sazby snižovala.

Americkému dolaru, který je běžně považován za bezpečný přístav v době vyšší finanční volatility, se včera nedařilo. Vůči euru během včerejšího evropského obchodování ztratil zhruba 0,7 % své hodnoty. Hlavní vliv na to pravděpodobně měl výše zmíněný hlubší propad amerických úrokových sazeb vůči těm evropským. Nárůst rizikové averze se naopak plně projevil na středoevropském devizovém trhu. Nejvíc vůči společné evropské měně ztratil maďarský forint (2,3 %), následovaný českou korunou (0,2 %), zatímco polský zlotý oslabil jen nepatrně (o 0,1 %). Tuzemská měna se tak včera dostala nad 23,70 CZK/EUR a byla nejslabší za zhruba měsíc. Vlivem strmého poklesu globálních sazeb rovněž finanční trh přecenil očekávání ohledně dalších kroků ČNB. Základní repo sazba centrální banky by se podle aktuálního tržního ocenění měla na konci letošního roku pohybovat kolem 6 %. Spekulace ohledně zranitelnosti finančního sektoru v prostředí utaženějších měnových podmínek tak nakonec více než vyvážily zcela prázdný včerejší makroekonomický kalendář.