V USA padla další banka, česká koruna ale přesto sílí. Ze tří klíčových důvodů

Česká koruna dnes ráno zpevnila pod úroveň 22 korun za jeden americký dolar. Ocitla se tak ne své nejsilnější úrovni vůči americké měně od začátku tohoto měsíce. Svojí dnešní úrovní vůči dolaru však překonává také většinu úrovní kursu, na kterých se obchodovala v průběhu měsíce února.

Takový vývoj se na první pohled zdá být překvapivý, vzhledem k tomu, že v USA o víkendu padla další banka, Signature Bank, která svým kolapsem navázala na ten páteční v podání Silicon Valley Bank. Hrozba širší bankovní krize v USA by papírově měla českou korunu oslabovat, protože zvyšuje nejistotu ve světovém finančním systému. Zvláště, když bankovní otřesy mají již nyní mezinárodní přesah. Například britskou divizi Silicon Valley Bank proto nouzově kupuje velký bankovní dům HSBC.

Tedy právě i navzdory mezinárodnímu přesahu otřesu v americkém bankovnictví česká koruna sílí. Ze tří klíčových důvodů.

Zaprvé, americká centrální banka ve spolupráci s ministerstvem financí USA a dalšími tamními úřady přes víkend připravily sadu opatření, která by měla problémy zmíněných padlých bank odizolovat od převážného zbytku americké bankovní soustavy.

Akcie velkých bank JP Morgan Chase nebo Wells Fargo rostly dokonce už v pátek. Velké banky jsou totiž trvale pod drobnohledem regulačních orgánů. Malé a středně velké banky, mezi něž patří jak Silicon Valley Bank, tak Signature Bank, nikoli. Právě na banky z tohoto segmentu, které nyní potřebují nejvíce pomoci, jsou zaměřena ona zmíněná záchranná opatření. Patří mezi ně zejména usnadnění podmínek pro získávání prostředků u americké centrální banky. Banky tak budou mít možnost čelit případnému silnému odlivu vkladů, a to prostřednictvím nové možnosti poměrně výhodného půjčování si u centrální banky. Zároveň budou moci u centrální banky zastavit své dluhopisy a další cenné papíry, které drží, a získat za ně nový kapitál, jímž rovněž pokryjí případný výpadek způsobený odlivem vkladů.

Právě masivní odliv vkladů ve své podstatě způsobil pád Silicon Valley Bank. Banka se zaměřovala na financování mladých technologických firem, startupů. Ty jsou značně citlivé na růst úrokových sazeb v ekonomice. Jsou zhusta financovány fondy rizikového kapitálu. I pro ně – navzdory názvu – už se v jistém okamžiku stalo financování řady startupů až příliš rizikové. A to právě z důvodu rapidního růstů úroků v ekonomice. Ten pohání americká centrální banka ve svém boji s nečekaně silnou inflací, již navíc zpočátku sama podceňovala – a o to agresivněji tedy musí nyní svoji měnovou politiku zpřísňovat.

S úbytkem financování ze strany fondů rizikového kapitálu a kvůli obecně zhoršeným makroekonomickým podmínkám v americkém hospodářství, kterému hrozí recese, se řada startupů ocitá v problémech s financováním svého dalšího rozvoje. Významnou charakteristikou těchto firem je to, že kvůli svému mládí zatím nevytvářejí zisk. Pokud jim tedy vysychají zdroje financování, musí o to více čerpat ze svých vkladů v bance. Ty se jim dařilo hromadit během pandemie. Tehdy totiž i americká ekonomika do značné míry „stála“, zatímco do ní horem dolem proudily nové peníze, a to i k fondům rizikové kapitálu a přes ně ke startupům. Proudily jak z důvodu extrémně expanzivní měnové politiky americké centrální banky, tak z důvodu extrémně štědré fiskální politicky americké vlády, do značné míry ovšem umožněné právě extrémně expanzivní politikou měnovou.

Masivní čerpání z vlastních bankovních vkladů v podání startupů připravilo Silicon Valley Bank o kritickou část jejího kapitálu. Aby mohla vyhovět dalším a dalším klientům, kteří si chtěli vybrat své peníze, musela se uchýlit k rozprodeji dluhopisů, cenných papírů krytých hypotékami a dalších aktiv, která měla v majetku. Tato aktiva, často s dlouhou dobou do splatnosti, ve velkém nakoupila za peníze z vkladů klientů, včetně oněch startupů, které k ní plynuly během pandemie. Potíž je v tom, že tehdy byla cena dluhopisů nebo cenných papírů krytých hypotékámi vyšší než dnes. K propadu ceny došlo zejména vlivem zmíněné agresivní měnové politiky americké centrální banky a souvisejícího růstu úrokových sazeb napříč ekonomikou USA. S růstem úroků obecně klesá cena dluhopisů či cenných papírů krytých hypotékami. Silicon Valley Bank je však i přesto musela prodat, aby získala další kapitál. Jenže když prodávala „pod cenou“, bylo stále zřejmější, v jakých problémech se ocitá, což mezi jejími klienty umocnilo vybírání vkladů, tentokrát už i z důvodů prosté obavy o ně. Nastalo nyní již panické vybírání vkladů. Run na banku.

Víkendová sada opatření americké centrální banky by měla zabránit tomu, aby se něco takového plošněji opakovalo. Banky už nyní nebudou muset se ztrátou prodávat dluhopisy a další cenné papíry, aby získaly nový kapitál, ale budou je moci zastavit u americké centrální banky a získat nový kapitál od ní, místo z trhu – tedy pochopitelně celkově pro ně za výhodnějších podmínek. Navíc budou mít přístup k výhodnějším půjčkám americké centrální banky. Americké úřady navíc kompenzují prostředky všech střadatelů padlých bank, i těch, kteří v nich měli vklady nad rámec jejich zákonného pojištění. I to situaci zklidňuje. 

Česká koruna však navzdory otřesům v americkém bankovnictví sílí ze dvou dalších důvodů. Trh totiž v reakci na otřesy sází nyní na to, že americká centrální banka zmírní svoji dosavadní poměrně agresivní měnovou politiku. Jestliže totiž ta už je příčinou pádů bank, jde v očích trhu o signál, že by ji již dále tolik jako doposud zpřísňovat nemusela. Vyhlídka méně agresivní měnově politiky na dolaru sráží u mezinárodních investorů jeho atraktivitu coby úložiště volných prostředků. Dolar tak slábne, pročež koruna, jako i jiné měny, vůči němu sílí.

Je ovšem otázkou, zda tento pohled trhu není až příliš optimistický. Buď se totiž podaří problémy Silicon Valley Bank či Signature Bank, případně několika dalších, odizolovat, a pak nelze čekat významnější dopad těchto otřesů v podobě zmírňování inflace, a tedy ani nelze čekat zásadní zmírnění měnové politiky na dolaru. Nebo se problémy odizolovat nepodaří, pak ale hrozí propuknout závažná bankovní krize s mezinárodním přesahem, což by sice mělo dopad v podobě zmírnění inflace, ale za cenu hlubší recese, a to i v Česku. Takže koruna by nakonec v takovém případě, v případě hlubší recese, třeba i citelně oslabovala, zatímco dolar – jakožto takzvané bezpečné útočiště – by zpevňoval. 

Třetím důvodem, proč dnes koruna sílí, je fakt, že evropské banky nemají tak koncentrovanou klientelu jako třeba právě Silicon Valley Bank. A navíc se stále těší z celkem zdravého přílivu nových vkladů, přičemž zůstávají dobře kapitalizované. To snižuje riziko „přelití“ bankovní krize přes Atlantik, což představuje tlak tlumící možný propad koruny v důsledku nynějších otřesů amerického bankovnictví. 

 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku