Nová data o inflaci a průmyslové produkci představují zklamání. Také se méně staví
Český statistický úřad (ČSÚ) dnes
zveřejnil data o inflaci a průmyslové a stavební produkci. Z čísel vyplývá, že
spotřebitelské ceny v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,6 %. Meziročně vzrostly o
16,7 %, což je o 0,8 procentního bodu méně než v lednu.
To je na první pohled dobrou
zprávou, protože inflace klesá, ale je třeba si uvědomit, že trh očekával
inflaci jen kolem 16,6 %. Z pohledu trhu je tedy inflace špatnou zprávou a
znamená, že budeme stále slýchat o potřebě vyšších úrokových sazeb.
V meziměsíčním vyjádření zdražila
zejména zelenina, která si připsala 12,7 %. Výrazně zdražily i dovolené, což je
dáno tím, že začala nová sezóna, do které bylo nutné propsat dražší energie.
Ceny v českých horských střediscích se tím přiblížily cenám v Německu.
V meziročním srovnání inflace
brzdí, protože ceny elektřiny a plynu zpomalily svůj růst. Tento jev uvidíme i
v dalších měsících. O tom, že inflace zpomalí, nemusíme pochybovat. Proti
zpomalení inflace však půjdou další položky jako například potraviny. Cukr je
meziročně dražší o 75 % a vejce dokonce o 95 %.
Po přepočtení na harmonizovaný
index spotřebitelských cen činí česká meziroční inflace 18,4 %. To je výrazně
více než 8,5 % uváděných Eurostatem pro Eurozónu. V české inflaci se tak odráží
naše vyšší energetická náročnost.
Pro příští měsíce očekávám další
zpomalení inflace, přičemž k tomu největšímu by mělo dojít hlavně v březnu a
dubnu. Je trochu znepokojivé, že během února inflace klesala pomalu. Kdyby se
toto mělo opakovat, bude nutné změnit výhled směrem nahoru. Očekávám, že v létě
zpomalí inflace na 10 %.
Pro centrální banku je situace
již uzavřena. Inflace zpomaluje a případné dnešní zvýšení sazeb se v ekonomice
projeví za rok až rok a půl, kdy už ale inflace bude nižší. Pokud chtěl někdo
zvyšovat sazby, měl pro to hlasovat vloni. Nyní je už pozdě a případné zvýšení
úrokových sazeb by působilo kontraproduktivně. Očekávám, že úrokové sazby budou
po celý letošní rok stagnovat.
Průmyslová produkce v lednu meziročně reálně klesla o 1,4 %.
Tento údaj představuje pro trh
velké zklamání, protože ekonomové v průměru čekali růst o 2,3 %. Z mého pohledu
bylo ale očekávání trhu přehnaně optimistické. Netuším, proč by měl průmysl za
stávajících podmínek růst. Obávám se, že se u některých ekonomů v jejich
očekáváních odráží přání, nikoliv racionalita.
Propad jsme viděli ve většině
odvětví. Nejvýraznější však byl u výroby základních kovů, chemických látek či
výrobě a rozvodu elektřiny. Rostla snad jen výroba aut.
Zajímavé je, že roste hodnota
nových zakázek. Je s podivem, že zahraniční zakázky klesají o 3,5 %, zatímco
domácí o 13,6 %. To ukazuje, že je na tom domácí ekonomika lépe než zahraniční.
Je ale pravdou, že to může do určité míry zkreslovat silná česká koruna. Ta
topí zájem o české zboží v zahraničí.
Když se něčemu v ČR nedaří,
obvykle slyšíme, že jinde ve světě je to lepší. Když se dívám na poslední data
Eurostatu, vidím, že za celou EU klesal průmysl o 0,4 %, v sousedním Slovensku
zaznamenalo dokonce o 13,1 %. Jedeme tedy na podobné vlně.
Za celý rok 2023 čekám mírný
pokles průmyslové výroby kolem 0,5 %. Problémem nebude jen drahá energie, ale i
nedostatek čipů z Asie, silná koruna a vysoké úrokové sazby. Výroba zkrátka
nebude plynulá. Rok 2024 by už ale měl přinést svižný růst.
Stavební produkce v lednu reálně meziročně vzrostla o 5,4 %.
Za růstem stavebnictví nestál
lepší stav domácí ekonomiky, ale vhodné počasí bez teplotních a sněhových
komplikací. Výroba tak nebyla přerušena.
Stavební úřady vydaly meziročně o
7,4 % stavebních povolení méně. Meziročně bylo zahájeno o 8,8 % staveb bytů méně
a dokončeno bylo o 15,4 % bytů méně. Jde o velmi pesimistická čísla. Je
překvapivé, že počet dokončených bytů neroste. Zdá se, že původní snaha rychle
dostavět a nic nezačínat, už neplatí. Tlumí se úplně vše a zmražení hypoték tak
doběhlo i novostavby.
Rok 2023 bude slabší. Očekávám,
že vysoké úrokové sazby zde vydrží do konce roku. Hypoteční trh letos neožije,
což nenahrává stavební výrobě. Je nicméně pravdou, že developerské projekty
jsou obvykle během na dlouhou trať a s vysokými sazbami lze počítat jen
dočasně, a proto developeři neřeší, co bude letos, ale co bude v dlouhodobějším
horizontu dvou let a dál. Domnívám se, že pokles stavebnictví nebude tak
výrazný, jak by se z trhu hypoték mohlo zdát. Infrastrukturní stavby navíc
pojedou dál. Očekávám proto pokles výroby jen kolem 0,5 %
Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance
Group
Mobil: 776 888 228;
E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com
Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista
Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.
Dluhopisomat
Dluhopisomat je tržiště prověřených českých dluhopisů. Propojujeme investory s českými firmami, kterým pomáháme růst.
Více na www.dluhopisomat.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Okénko BIG EXPERT:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz