Důchody a čísla: 83 % důchodců pobírá penzi v rozmezí 13.000-22.900 Kč. Solidarita: Při hrubé mzdě 18.000 Kč tvoří důchod 89 % ze mzdy, při 60.000 Kč pouze 39 %.

V České republice je v současnosti vypláceno 2,84 milionů důchodů. Nějakou formu důchodu tedy pobírá přes 27 % obyvatel, z toho většinu (83 %) tvoří výplata důchodů starobních, 15 % důchody invalidní a 2 % důchody pozůstalostní. Všechny důchody se od ledna 2023 pravidelnou valorizací zvýšily. Průměrná starobní penze se zvýšila o 825 korun a do zásluhové výměry některým důchodcům nově přibyl bonus 500 korun za vychované dítě. Těmito úpravami se průměrný starobní důchod dostal na hodnotu 19.500 Kč. Kvůli stále vysoké inflaci, která v období od července 2022 přesáhla 5 % hranici hlavně díky vysoké hodnotě inflace v lednu 2023, budou důchody znovu zvýšeny od června 2023. Po tomto mimořádném zvýšení by měl průměrný starobní důchod již přesáhnout hranici 20.000 Kč. Podle zákonem nastavené valorizace, která kompenzuje příjemcům důchodů vysokou inflaci, nyní důchody rychle rostou a představují velkou zátěž pro stávající i všechny budoucí státní rozpočty. Vláda proto schválila mírnější růst důchodů v červnu tohoto roku, který teď projednává senát.

O neudržitelném důchodovém systému, který již výrazně ovlivňují demografické změny v naší populaci, o výši důchodů a o způsobu jejich valorizace, se nyní vedou silné diskuse. Pojďme se na vývoj důchodů podívat v perspektivě času, na základě statistických dat poskytovaných ČSSZ a ČSÚ.

Českých penzistů z dlouhodobého pohledu přibývá. Podle statistických dat ČSSZ bylo nejvíce starobních důchodů vypláceno v prosinci 2019, a to 2,415 milionů. V porovnání s počtem starobních důchodů vyplácených v roce 2000 je to nárůst o více než půl milionu. Důvod mírného poklesu počtu důchodců mezi prosincem 2019 a 2022 hledejme ve zvýšené úmrtnosti starších spoluobčanů během epidemie COVID-19.         

V poslední dekádě odešla do důchodu silná poválečná generace, což mělo za následek nárůst počtu důchodců a pokles počtu lidí v produktivním věku. Krátkodobou udržitelnost systému zajistily úpravy spojené s postupným zvyšováním věku odchodu do důchodu z 60 let na 63 let, až na nyní platnou hranici 65 let. Do důchodu se ale blíží další silná generace tzv. „Husákových dětí“, která začne do důchodu odcházet po roce 2030 a pro početně slabší generaci v produktivním věku bude obtížné ufinancovat jejich důchody.
Graf vývoje počtu důchodců od roku 2000–2022:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Při pohledu na současnou a předpokládanou věkovou strukturu populace v roce 2065 je zřejmé, že musíme v budoucnu počítat s tím, že dojde k převaze procentuálního zastoupení osob starších 65 let na úkor složky obyvatel v produktivním věku.

Graf předpokládaného vývoje složení obyvatelstva mezi roky 2000 a 2065: 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V průběhu času se samozřejmě měnila i výše důchodu. Průměrný starobní důchod se od roku 2000 zvýšil z hodnoty 6.292 Kč na částku 18.061 Kč v roce 2022. Od roku 2000 se meziroční růst průměrného důchodu pohyboval v rozmezí 0-10 %, až v roce 2022 se průměrný důchod zvýšil o 17 %, a to kvůli dvěma mimořádným valorizacím.
Za sledované období jsou starobní důchody mužů v průměru o 22 % vyšší než důchody žen, avšak ženy důchody pobírají v průměru o 6 let déle než muži. Přesněji si celkové vyplacené důchody mužům a ženám můžete spočítat na naší kalkulačce celkového vyplaceného důchodu mužů a žen.

Graf vývoje průměrného důchodu 1989–2022:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důchodový systém v ČR je ve výpočtu důchodu velmi rovnostářský. Implementací tzv. redukčních hranic se limituje při výpočtu důchodu započítání vyšších výdělků z práce. V následujícím přehledu zobrazujeme, jaký je poměr mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou za odpracované roky (počítáno u zaměstnanců) a vypočítaným důchodem v roce 2023 při stejných vstupních podmínkách (délka platby pojistného, věk apod.), ale pro několik různých úrovní hrubé měsíční mzdy. Při hrubé měsíční mzdě 18.000 Kč bude vypočítaný měsíční starobní důchod představovat 89 % předchozí mzdy, ale při hrubé měsíční mzdě 60.000 Kč bude vypočítaný důchod představovat už jen 39 % předchozí mzdy.

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 2022 byl průměrný důchod ve výši mírně přes 18.000 Kč; důchod v této hodnotě pobíralo zhruba 12 % penzistů. Skoro 83% důchodců pobíralo penzi v rozmezí 13.000-22.900 Kč. Důchod pod 13.000 Kč byl vyplácen v roce 2022 7 % příjemcům.
V předchozích letech pobírala většina penzistů důchody v rozmezí 11.000-19.900 Kč v roce 2021 a v rozmezí 10.000-18.900 Kč v roce 2020. Počet důchodů pod úrovní 10.000 Kč klesl z počtu 95,7 tisíc v roce 2020 na 20,4 tisíc v roce 2022.

Graf - počet vyplácených starobních důchodů podle výše důchodu:

 

 

 

 

 

 

 

 

V současnosti se důchody v České republice zvyšují podle růstu indexu spotřebitelských cen a růstu mzdy. Základní výměra je stanovena tak, aby činila 10 % průměrné mzdy. Jak základní, tak procentní výměry důchodu se zvyšují v pravidelném termínu v lednu. Procentní výměry se mohou zvýšit i v tzv. „mimořádném termínu", pokud v období, kdy se růst cen zjišťuje, růst indexu spotřebitelských cen dosáhl 5 %.

Vláda  navrhla úpravu valorizačního mechanismu, která nyní prochází schvalovacím procesem a chce také předložit komplexnější důchodovou reformu, aby bylo nakročeno k udržitelnému důchodovému systému, jelikož důchody tvoří největší výdaje ve veřejných rozpočtech.

 

Kalkulačka červnové valorizace >>