Dynamika evropského HDP byla v Q4 zřejmě mírně záporná (Ranní zpráva z finančního trhu)

V eurozóně bude zveřejněn zpřesněný odhad HDP za závěrečné čtvrtletí loňského roku včetně jeho struktury. Dynamika bude zřejmě v důsledku velké revize irských dat nakonec mírně záporná. Český podíl nezaměstnaných v únoru pravděpodobně stagnoval na lednové úrovni. Překvapení zřejmě nepřinese ani zasedání polské centrální banky. Ta podle našeho odhadu ponechá sazby beze změny, rétorika se ale může posunout ve směru k více holubičí.

Polská centrální banka ponechá sazby beze změny

Zpřesněný odhad HDP eurozóny zřejmě přinese jeho sestupnou revizi z mezikvartálních +0,1 % na -0,1 %. Důvodem je dynamika irského HDP, která místo původně zveřejněných 3,5 % q/q byla jen 0,3 % q/q. Zveřejněna bude i struktura evropského růstu. Negativně se na výsledku podle našeho odhadu podepsaly především investice, pozitivně pak čisté exporty. Ty byly na straně importů příznivě ovlivněny výrazně nižšími dovozy energetických surovin. Například dovoz plynu byl ve čtvrtém čtvrtletí o 19 % nižší, než tomu bylo v průměru mezi roky 2017-21. Vzhledem k vývoji cen energetických surovin, klesající inflaci, vládním podporám, rostoucím mzdám i stále vysokým úsporám domácností (7,8 % HDP v Q3 22) jsou vyhlídky pro první čtvrtletí letošního roku relativně příznivé. Recesi by se tak ekonomika eurozóny měla podle naší prognózy vyhnout.

Český podíl nezaměstnaných podle našeho odhadu v únoru stagnoval na lednových 3,9 %. Předstihové ukazatele z průmyslu sice již hlásí propouštění zaměstnanců kvůli klesajícímu objemu zakázek, stále však převažuje rozhodnutí firem si zaměstnance raději držet, než je později obtížně shánět. Vyplývá to i z únorového průzkumu Hospodářské komory, podle něhož více než čtyři pětiny zaměstnavatelů v příštích šesti měsících žádné výpovědi nechystají. Naopak nabírat pracovníky se chystá každý sedmý podnik. Český trh práce tak i přes mírný růst nezaměstnanosti zůstává utažený.

V Polsku zasedne k jednacímu stolu centrální banka. Očekáváme, že klíčovou úrokovou sazbu ponechá beze změny, rétorika se však může posunout směrem k holubičí. Inflace by měla v následujících měsících rychle klesat, což podle našeho názoru povede centrální banku ke snížení sazeb. První takovýto krok v rozsahu 25 očekáváme v září, další 50bodový v říjnu.

Dění na finančních trzích odpovídalo poloprázdnému kalendáři

Kalendář ekonomických událostí byl včera poloprázdný. Tomu odpovídala i situace na finančních trzích, která byla poklidná. Regionální měny skončily ve srovnání s pondělním obchodováním víceméně beze změny. Koruna se obchodovala kolem úrovně 23,50 CZK/EUR. Polský zlotý i maďarský forint se ve srovnání s předchozím dnem držely na mírně silnějších úrovních (4,68 PLN/EUR, 377,5 HUF/EUR), pohyby však byly minimální.

V průběhu dne se společná evropská měna pohybovala v pásmu 1,066-1,068 USD/EUR. Vody rozvířilo až odpoledne vystoupení šéfa amerického Fedu Jerome Powella před americkým Kongresem. Ten prohlásil, že úrokové sazby dosáhnou svého vrcholu na vyšší úrovni, než americká centrální banka původně předpokládala. Směrem nahoru se podle něj na březnovém zasedání posune i medián úrokových sazeb Fedu. Inflace podle Powella sice zvolnila, ale méně, než v co americká centrální banka doufala. Po těchto slovech euro zamířilo zostra dolů na úroveň 1,055 USD/EUR.