Tuzemské mzdy zrychlily

Mzdová dynamika v Česku na konci roku 2022 dle očekávání zrychlila, když se průměrná mzda meziročně zvýšila o 7,9 % (vs. 6,2 % v Q3 2022) na 43 412 Kč. Po zohlednění dvouciferné inflace však reálné mzdy propadly o 6,7 %, přičemž ke svižnému poklesu životní úrovně dochází na straně tuzemských zaměstnanců již pět čtvrtletí v řadě.

Dynamika mezd v tržních odvětvích byla ke konci roku o něco rychlejší než ve veřejném sektoru. Nejrychleji rostly mzdy u výrobců energií, kde se zvýšily meziročně o 14,6 %, zatímco v páteřních sektorech tuzemské ekonomiky – průmyslu, stavebnictví a dopravě – rostly meziročně o více než 9 %. A to navzdory přetrvávající nejistotě, ve které se ocitá řada energeticky náročných průmyslových výrob i klíčový sektor automotive, kde průměrná mzda vzrostla meziročně dokonce o více než 13 %.

Podobně zrychlila také mzdová dynamika napříč službami (maloobchod, velkoobchod), přičemž nejrychlejší tempo růstu mezd zaznamenal finanční sektor (10,4 % meziročně). Naopak o poznání pomaleji rostly platy v netržních odvětvích – vedle veřejné správy a zdravotnictví zaostává především školství, kde mzdy v meziročním srovnání dokonce lehce klesaly.

Za celý rok 2022 vzrostla průměrná mzda meziročně o 6,5 % na 40 353 Kč. V reálném vyjádření se však tuzemské mzdy dostaly – v důsledku mohutného inflačního šoku – na úroveň roku 2018. Pokles reálných mezd bude pokračovat i v tomto roce, byť pomalejším tempem – růst nominálních mezd by se měl i díky přetrvávajícímu napětí na trhu práce pohybovat mezi 7-8 %, zatímco průměrná inflace zůstane nad 10 %. V reálném vyjádření by se pak mzdy měly vrátit k růstu až v roce 2024.

Z pohledu ČNB nebyla včerejší čísla větším překvapením, když růst mezd lehce zaostal za jejím odhadem (8,3 %). Celkově se tak nic zásadního nemění na naší sázce na stabilitu sazeb pro nejbližší kvartály s tím, že první pokles sazeb předpokládáme až ke konci roku (Q4 2023).