Reálná mzda opět výrazně klesla

Statistika vývoje mezd v české ekonomice za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí, že reálná mzda opět výrazně klesla s tím, jak růst nominálních mezd zaostal za inflací.

Průměrná nominální mzda v české ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostla o 7,9 %, meziroční inflace v závěrečném čtvrtletí však činila 15,7 % a reálná mzda tedy poklesla o 6,7 %.

Není to překvapivé zjištění: výrazný pokles reálné mzdy se čekal, neboť odpovídá obrázku, v němž klesá spotřeba domácností v české ekonomice-

Pokles spotřeby domácností je patrný jak z údajů o maloobchodních tržbách, tak ze statistiky HDP jako celku, propad reálné mzdy do této mozaiky bohužel dobře zapadá.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v loňském závěrečném čtvrtletí činil 7,9 % a průměrná nominální mzda činila 43 412 korun.

Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla v loňském závěrečném čtvrtletí meziročně o 6,7 %, což znamená alespoň určité zmírnění propadu s předchozími dvěma čtvrtletími roku 2022.

Ve druhém čtvrtletí 2022 se totiž reálná mzda propadla meziročně o 9,8 %, ve třetím čtvrtletí činil meziroční pokles reálné mzdy 9,7 %.

ČNB ve své prognóze z počátku letošního února očekávala růst průměrné nominální mzdy na úrovni 8,3 % a skutečně dosažený meziroční růst průměrné nominální mzdy tak byl o něco mírnější, než centrální banka předpokládala

Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb a vývoj mezd za loňské závěrečné čtvrtletí by v tomto ohledu neměl pro centrální bankéře představovat překvapení či nějakou zásadně novou informaci.

I nadále předpokládám, že ČNB své úroky již dále zvyšovat nebude: repo sazba v letošním prvním pololetí setrvá na stávající úrovni 7,00 %, otázka postupného snižování úroků by ale měla být aktuální ve druhém pololetí 2023.

Z pohledu ČNB bude důležité nejen to, nakolik se naplní předpoklad poklesu inflace, ale také k jak silnému růstu letos zamíří mzdy v české ekonomice, neboť příliš silný mzdový růst by znamenal vyšší inflační rizika, a to i za horizontem letošního roku.

Nejsilnější meziroční růst nominálních mezd vykázala v loňském závěrečném čtvrtletí odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, a to o 14,6 %.

Dvouciferný meziroční růst vykázaly také ostatní činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, těžba a dobývání, a administrativní a podpůrné činnost.

K meziročnímu poklesu průměrné nominální mzdy došlo v jediném odvětví: ve vzdělávání, a to o 0,3 %.

Vrátíme-li se k ekonomice jako celku, kde nárůst průměrné mzdy činil 7,9 %, tak celkový objem mezd v ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostl meziročně o 8,9 % s tím, jak celkový nárůst nominální mzdy musíme upravit o růst zaměstnanosti, jenž v meziročním vyjádření činil 0,9 %.

Za celý rok 2022 činil růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice 6,5 % a průměrná nominální mzdy v celoročním vyjádření činila 40 353 korun.

Vzhledem k tomu, že průměrná inflace za celý loňský rok činila 15,1 %, tak reálná mzda klesla o 7,5 %.

Pro letošní rok čekáme růst průměrné nominální mzdy v oblasti 8 % a při našem předpokladu, že průměrná celoroční inflace dosáhne 10,6 %, by měla průměrná reálná mzda v české ekonomice letos klesnout o 2,4 %.

Nicméně, s tím, jak inflace bude v průběhu roku klesat a ve druhém pololetí 2023 již bude pod úrovní 10 %, tak by k pokles reálné mzdy měl pokračovat pouze v letošním prvním pololetí, zatímco druhé polovina roku by již měla být ve znamení oživení meziročního růstu průměrné reálné mzdy.

ČNB ve své prognóze z počátku února očekávala pro letošní rok růst průměrné reálné mzdy na úrovni 8,5 %.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.