Stavebnictví by se bez spolupracujících oborů neobešlo - návazné obory zvyšují výkon stavebnictví v Česku
Návazné obory zvyšují výkon stavebnictví v Česku o polovinu. Samotné stavebnictví zasáhla pandemie více než jeho návazné obory.
Na stavebnictví je možné nahlížet i širším pohledem. Jeho fungování se neobejde bez využití mezivstupů z jiných oborů. Jde např. o produkty dřevozpracujícího, petrochemického a kovodělného průmyslu, energetiky, ale i široké spektrum služeb (finančnictví, reklama, pronájem a operativní leasing, služby v oblasti nemovitostí). I přes svoji nezastupitelnost tyto mezivstupy klíčovou část nákladů stavební výroby zpravidla netvoří.
Hlavní návazné obory
Pro stavebnictví v ČR je typické intenzivní využívání tuzemské surovinové i materiální základny. Tu poskytuje odvětví těžby stavebních materiálů (z hlediska objemu i hodnoty těžby převažuje drcený kámen používaný při výstavbě a údržbě komunikací, důležitý je také vápenec, žula, kaolín, písky, jíly či říční štěrk). Tyto produkty zčásti procházejí dalším zpracováním v odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, kde dominují obory výroba betonových, cementových a sádrových produktů či výroba skla a skleněných výrobků. Byť se obě uvedená odvětví tradičně orientují na tuzemský trh, část produkce se z Česka vyváží. To platí hlavně pro výrobu nekovových minerálních výrobků, v níž vývoz dlouhodobě výrazně převažuje nad dovozem (v roce 2021 o 26 mld. Kč). Polovina obratu obchodu je realizována se sousedními státy a vyjma Polska má Česko se všemi ostatními sousedy obchodní přebytky (nejvíce s Německem – 8 mld. Kč). Vzhledem k technické i finanční náročnosti mezinárodní přepravy stavebních surovin i materiálů je důležité, že stavebnictví i jeho návazné obory patří v tuzemské ekonomice k těm dovozně méně náročným.
Vedle materiální základny se stavebnictví neobejde bez přípravných prací. Ty spadají do odvětví architektonické a inženýrské činnosti, které kromě projekčních prací zahrnuje např. i geologický průzkum či technické analýzy a zkoušky. Tyto činnosti kladou vyšší nároky na kvalifikovanou pracovní sílu, což souvisí s významnější rolí vědecko-výzkumných aktivit. V roce 2021 činil v tomto odvětví podíl zaměstnanců ve vědě a výzkumu 3 %, tedy skoro dvakrát více než v celém zpracovatelském průmyslu, ale méně než v oblasti ICT (7 %).
Stavebnictví a navazující obory v Česku v roce 2021 (%)
*Čistý provozní přebytek a smíšený důchod. **Zahrnuje mzdy a platy zvýšené o sociální příspěvky zaměstnavatelů. Odpovídá celkovým nákladům na pracovní sílu. ***Tvorba hrubého fixního kapitálu.
Návazné obory zvyšují výkon stavebnictví o polovinu
Tři hlavní výše uvedená návazná odvětví stavebnictví navyšují v různých parametrech jeho výkon skoro o polovinu. Např. u hrubé přidané hodnoty (HPH) tvořilo v roce 2021 samotné stavebnictví 5,6 % výkonu celé ekonomiky, v širším pojetí, tedy spolu s navazujícími obory, již 8,4 %. Váha těžby i výroby stavebních materiálů je srovnatelná s významem architektonických a podpůrných činností, jež mají významnější roli u pracovních nákladů či investic. V samotném stavebnictví převládá ve sledovaných ukazatelích segment specializovaných stavebních činností, zahrnující např. demoliční práce i přípravu staveniště, elektroinstalační, stavebně-instalační a kompletační práce. Zjevné je to u zaměstnanosti, neboť tento segment soustřeďuje více než 80 % všech drobných podnikatelů ve stavebnictví. I tak jsou ovšem pro tento segment stavebnictví klíčové nefinanční podniky, jež zde tvoří dvě třetiny produkce a polovinu HPH. Ve stavebnictví i architektonických a podpůrných činnostech mezi podniky výrazně dominují ty s tuzemskými vlastníky, v subdodavatelských průmyslových odvětvích převládají firmy pod zahraniční kontrolou.
Mezi hlavními spolupracujícími odvětvími vykazuje dlouhodobě největší podobnost se stavebnictvím těžba stavebních materiálů. To není vzhledem k silným subdodavatelským vazbám a slabému exportnímu zaměření těžebního průmyslu překvapivé. Těžba stavebních materiálů neprošla (na rozdíl od těžby uhlí či rud) v Česku dlouhodobým strukturálním útlumem, a reálná produkce zde tak
loni odpovídala úrovni z roku 2005. V poslední dekádě je patrná i těsná vazba mezi vývojem stavební produkce a výrobou stavebních materiálů (její útlum mezi roky 2009 a 2012 měl kořeny v hlubších problémech sklářského průmyslu). Tržby v architektonických a inženýrských činnostech souvisejí s vývojem stavební produkce mnohem volněji a vykazují i náznaky mírného zpožďování o jeden až dva kvartály. Výkon těchto služeb byl v roce 2022 oproti vrcholu stavební konjunktury v letech 2007–2008 o třetinu slabší.
Index produkce a tržeb ve stavebnictví a návazných oborech v Česku (stálé ceny, úroveň roku 2015 = 100)
Nestejný dopad pandemie
Vývoj stavebnictví a návazných oborů lze hodnotit i širší paletou indikátorů, a to zvlášť pro období všeobecné konjunktury (2015 až 2019) a éru poznamenanou dopady pandemie (2020 a 2021). V prvním období reálná HPH ve stavebnictví v průměru meziročně mírně poklesla, a lépe si vedla jeho návazná odvětví. V letech 2016 i 2017 vlivem pomalejšího náběhu financování dopravních staveb na počátku nového programového období EU se ve stavebnictví projevil cyklický útlum. S tím souvisel mírný pokles zaměstnanosti. Svižněji než v celé ekonomice rostl naopak ve stavebnictví včetně návazných oborů zisk. Ten se shodně jako v úhrnu za všechna tržní odvětví v období 2015 až 2019 zvyšoval více stavebním podnikům (provozní přebytek) než drobným podnikatelům (smíšený důchod, představující odměnu za práci). Také hodnota nových fixních investic ve stavebnictví rostla znatelně svižněji než v ostatních tržních odvětvích.
Ve druhém období je patrný propad výkonu stavebnictví. Jeho HPH (na rozdíl od produkce) meziročně klesla jak v roce 2020 (–10,2 %), tak o rok později (–2,7 %). V návazných oborech stavebnictví však došlo v roce 2021 k oživení a ke kompenzaci propadu HPH z předchozího roku. Dopady protipandemických opatření (omezení mobility zahraničních pracovníků i činnosti stavebních úřadů) se jich patrně dotkly méně. Zaměstnanost ve stavebnictví se ale mezi roky 2019 a 2021 významně nesnížila. Stavební firmy dlouhodobě limituje nedostatek pracovníků, a tak ani při zhoršených hospodářských výsledcích k výraznějšímu propouštění nesáhly. Náklady na pracovníky ve stavebnictví rostly v období 2020 až 2021 shodně jako v celé ekonomice (průměrně ročně o 3,8 %), ale rychleji než v jejím tržním segmentu (+2,1 %). Ve stavebnictví došlo současně k razantnímu zvolnění růstu tvorby nových investic, v jeho návazných oborech investiční aktivita dokonce klesala, a to včetně výdajů na výzkum a vývoj.
Ceny výrobců ve stavebnictví a vybraných oborech zboží a služeb v Česku (průměr za rok 2015 = 100)
Růst cen výrobců začal slábnout
Oživení světové ekonomiky po ústupu pandemie spojené s růstem poptávky na komoditních trzích vedlo k narušení dodavatelských řetězců. To se již na jaře roku 2021 projevilo i zrychlením růstu cen ve výrobě stavebních materiálů a poté také v těžbě. Sílil rovněž růst cen stavebních prací. Jejich nedílná složka – ceny materiálových vstupů – vzrostly v květnu 2022 meziročně o rekordních 26,5 %, v prosinci „jen“ o 15,7 %. Toto zvolnění ve 2. pololetí souvisí s vyšší loňskou základnou i s očekáváním nastupující mírné recese. Ceny v architektonických a inženýrských činnostech byly v prosinci vyšší o 5,6 % (ceny všech tržních služeb pro podniky o 7,3 %). Řádově mírnější růst zde zohledňuje hlavně vývoj ceny lidské práce. Inflační očekávání stavebních podniků však ve druhém pololetí zmírnila jen lehce. Růst cen vlastní produkce v nejbližších třech měsících plánovalo v listopadu 56 % stavebních firem. Zde se promítá i vliv energetické krize, neboť těžba a výroba stavebních materiálů patří k energeticky náročným průmyslovým oborům.
Průměrná roční tempa růstu vybraných ukazatelů ve stavebnictví a hlavních navazujících oborech (%)
Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.
Více informací na www.czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Průmysl:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz