Dva roky od přijetí balíčku Nástroje pro oživení a odolnost - NextGenerationEU
Nástroj pro oživení a odolnost, který je součástí balíčku NextGenerationEU, i dva roky po jeho přijetí, zůstává jedním z hlavních nástrojů ekologické a digitální transformace EU. NextGenerationEU představuje rozsáhlou reakci EU, jejímž cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropské ekonomiky i společnosti a připravit je na výzvy i příležitosti ekologické a digitální transformace.
Nástroj pro oživení a odolnost (The Recovery and Resilience Facility) představuje dočasný mechanismus, prostřednictvím kterého Komise získává finanční prostředky na pomoc členským státům při provádění investic a implementaci reforem, které probíhají v rámci tzv. evropského semestru pro koordinaci hospodářských a sociálních politik. Členské státy předkládají Komisi své národní plány a po předložení plánu pro oživení a odolnost má Komise dva měsíce na to, aby spolu s daným členským státem vyřešila zbývající otázky a požádala o další informace nebo změny, než dokončí své posouzení a vydá oficiální návrh rozhodnutí Rady. Každý plán musí stanovit reformy a investice, které by měly řešit problémy zjištěné v rámci evropského semestru a vést k urychlení ekologické a digitální tranzice.
Objem tohoto nástroje byl schválen v celkové výši 723, 8 mld. EUR, přičemž 338 mld. EUR mohou členské státy získat ve formě grantů a 385 mld. EUR čerpat ve formě výhodných půjček. Tento nástroj také pomáhá Evropské unii lépe dosáhnout cíle klimatické neutrality do roku 2050 a zefektivňuje její počínání v digitální transformaci a tvorbě nových pracovním míst, jelikož jednotlivé investice a reformy musí vždy obsahovat opatření v oblasti klimatu a digitální oblasti Nástroj pro oživení a odolnost je rovněž ústředním prvkem realizace plánu REPowerEU, kterým Komise reaguje na sociálně-ekonomické obtíže a narušení celosvětového trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. Plán REPowerEU stanoví řadu opatření, jejichž cílem je co nejrychleji snížit závislost na ruských fosilních palivech, urychlit ekologickou transformaci a zároveň zvýšit odolnost energetického systému v celé EU.
K příležitosti dvouletého výročí, kterého Nástroj pro oživení a odolnost dosáhl minulý týden, zveřejnila Evropská komise sdělení hodnotící konkrétní výsledky, nichž bylo pomocí tohoto nástroje dosaženo.
Od svého vytvoření měl Nástroj pro oživení a odolnost značný dopad na ekonomiky členských států. Jak uvádí zpráva Komise „zasloužil se o stimulaci reformy systémů občanského a trestního soudnictví v Itálii, reformy trhu práce ve Španělsku, zlepšuje cenově dostupné bydlení v Lotyšsku, podporuje investice do obnovitelných zdrojů energie na moři v Řecku a digitalizaci škol a podniků v Portugalsku,“. V obecném kontextu hodnotí Komise Nástroj pro oživení odolnost jako vysoce pružný a schopný účinně řešit nové objevující se problémy.
Národní plán obnovy České republiky (NPO)
Komise v rámci Nástroje pro oživení a odolnost dosud vyplatila více než 144 miliard EUR, včetně grantů i úvěrů. Český NPO obsahuje celkem 244 milníků a cílů s celkovou alokací cca 7 miliard EUR (179 mld. Kč). Na začátku února Komise v otázce udělení první platby ve výši 928 milionů EUR pozitivně posoudila i Českou republiku . Pozitivní hodnocení Komise bylo předáno Hospodářskému a finančnímu výboru Komise (EFC), které v nejbližších dnech vydá finální stanovisko. Na základě tohoto stanoviska přijme Komise konečné rozhodnutí o vyplacení finančního příspěvku, které bude zpečetěno Radou. Jednotlivé žádosti o platby České republiky budou Komisí posouzeny na základě plnění milníků z NPO České republiky,. K úspěšnému plnění milníků Česko například pracuje na střetu zájmů při čerpání fondů EU, zvýšilo investice do digitálních zařízení pro školy a přijalo strategii na podporu oběhového hospodářství do roku 2040 Cirkulární Česko. Evropské peníze prostřednictvím NPO budou směrovat na reformní a investiční projekty v oblasti dopravy, digitalizace, klimatické udržitelnosti, vědy a vzdělání, ale třeba i na výstavbu onkologických center. Největší objem peněz, celkem 45 % všech prostředků, je určeno na fyzickou dopravní infrastrukturu a opatření v oblasti klimatu, která mají za cíl přispět k řešení výzev zelené transformace, konkrétně jde o zvyšování energetické účinnosti veřejných budov, podporu zavádění obnovitelných zdrojů energií v domácnostech, financování nízkoemisních dopravních prostředků, podporu výstavby elektrických dobíjecích stanic nebo investice do recyklační infrastruktury. Druhý největší balík evropských peněz, zhruba 22 % všech prostředků, má směřovat do oblasti vzdělávání a trhu práce. Dalších 15 % celkové sumy dále půjde na podporu digitální transformace české ekonomiky.
Zdroj: Evropská komise
Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz
Foto: Evropská komsie
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz