Zmocněnkyně pro lidská práva podporuje snížení trestní represe u společensky méně nebezpečných trestných činů a snižování vězeňské populace

Pracovní skupina zmocněnkyně pro lidská práva zpracovala konkrétní návrhy legislativních změn za účelem snižování vězeňské populace. Návrhy spočívají ve snížení trestní represe u společensky méně nebezpečných trestných činů. Pracovní skupina pro efektivní trestní justici se zaměřila na změny, které je možné realizovat rychle, a které mají zároveň velký dopad. Návrhy Skupina předala Ministerstvu spravedlnosti ČR k dalšímu projednání.

Zmocněnkyně pro lidská práva se problematikou vězeňství a trestní justice zabývá dlouhodobě. Situaci považuje za závažnou. “V České republice máme v evropském srovnání velmi vysokou míru uvěznění. Vězeňskou populaci se nedaří snižovat, i když lze pozorovat dlouhodobý trend poklesu registrované kriminality,” vysvětluje Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně pro lidská práva. Odborná veřejnost se shoduje, že je třeba řešit zejména nadužívání trestní represe u společensky méně nebezpečných trestných činů. Řešení problematiky je rovněž jednou z priorit Programového prohlášení vlády ČR.

V současné době má Česká republika v přepočtu na počet obyvatel 5. nejvyšší míru uvěznění v EU. Dle odborné studie Nejvyššího státního zastupitelství je hlavní příčinou délka ukládaných trestů. Nadužívání trestu odnětí svobody má negativní sociální i ekonomické důsledky. Dle doporučení OSN a Rady Evropy má být nepodmíněný trest odnětí svobody využíván až v nejkrajnějším případě, kdy je třeba izolovat nebezpečného jedince od společnosti.

„Pracovní skupina pro efektivní trestní justici, která je poradním orgánem zmocněnkyně pro lidská práva, pracuje dva roky na hledání komplexních řešení. Připravila návrhy, kterými lze rychle a efektivně snížit vězeňskou populaci. Navržená řešení vycházejí z výzkumů a analýz a mají podporu široké škály odborníků,“ dodává Klára Šimáčková Laurenčíková.

Mezi doporučenými změnami je například:

1. Zrušení speciálních sazeb za opakované trestné činy

Některé trestné činy mají stanoveny speciální (vyšší) sazby v případě opakovaného spáchání téhož trestného činu. Jedná se zejména o trestný čin krádeže dle § 205 odst. 2 trestního zákoníku, v jehož případě není k naplnění znaků skutkové podstaty vyžadováno způsobení ani minimální škody (10 000 Kč), neboť znakem skutkové podstaty je opakování trestné činnosti (recidiva).

„Zrušením těchto speciálních trestních sazeb u trestného činu krádeže by stát snížil vězeňskou populaci téměř o desetinu. Ročně by tím ušetřil značné prostředky. Část těchto prostředků by bylo možné využít na zintenzivnění zacházení s vězněnými osobami a osobami s uloženým alternativním trestem, což jsou oblasti, které je potřeba posilovat,“ uvádí Jakub Drápal z Právnické fakulty UK.

2. Dílčí dekriminalizace trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 196 odst. 1 TZ

Trestný čin zanedbání povinné výživy je poměrně frekventovaným trestným činem. Ve výkonu trestu odnětí svobody se také nachází mnoho osob v důsledku přeměn alternativních trestů za tento přečin uložených. Kriminalizace uvedeného jednání často neplní svůj účel a nevede k řádnému plnění vyživovací povinnosti. Uvěznění pachatele naopak limituje jeho možnosti získání finančních prostředků na řádné placení výživného v souvislosti se ztrátou zaměstnání. Na místě je tedy podporovat účelné vymáhání výživného formou exekuce či zefektivnit systém náhradního výživného (to vše v kombinaci se sociální prací s rodinou) a trestně stíhat pouze závažné úmyslné formy zanedbání povinné výživy spočívající ve vyhýbání se vyživovací povinnosti a vystavení oprávněné osoby nebezpečí nouze (viz dnes § 196 odst. 2 a 3 trestního zákoníku). Kriminalizace uvedeného jednání často neplní svůj účel a nevede k řádnému plnění vyživovací povinnosti.

K navrženému řešení se přiklání i Martin Lýsek, soudce Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci: “Všichni víme, že trest odnětí svobody za bagatelní trestnou činnost je výrazně kontraproduktivní. Například potřebný sociální standard dětem zajistí spíše práce s rodinou a efektivní vymáhání výživného než otec (nebo matka) ve vězení. I proto mají návrhy Pracovní skupiny pro efektivní trestní justici smysl.”

Pracovní skupina pro efektivní trestní justici byla ustavena Radou vlády pro lidská práva v roce 2021. Vznik Pracovní skupiny reaguje na dlouhodobou absenci ucelené strategie a nezbytné nadresortní spolupráce relevantních aktérů v oblasti trestní politiky. Úkolem Pracovní skupiny je připravovat odborná stanoviska a návrhy trestně politických řešení. V Pracovní skupině jsou zastoupeni zástupci trestní justice, nevládního sektoru i akademické obce.