Česko by v tom v
EU nebylo samo. Vždyť
Dánsko zrušilo svátek „Velký den modliteb“, což jeho
rozpočtu zajistí v přepočtu přibližně deset
miliard korun.
Odkud se vlastně bere závěr, že by to české veřejné kase vyneslo osmnáct miliard? Uvažme navíc, že, jak ještě uvidíme, tento závěr má svůj podstatný háček.
V případě zrušení dvou svátků – včetně třeba právě jen nedávno zavedeného volna na Velký
pátek – samozřejmě hovoříme naopak o
zisku pro ekonomiku, a to v rozsahu nejen 25,6
procenta, odpovídajícím efektu zrušení jednoho svátku, ale až 51,2
miliardy korun, pokud by se tedy rušily
svátky dva. To je tedy
zisk pro celou ekonomiku. Jenže kolik z toho, z této „sumy navíc“, by připadlo veřejné kase?
Jak již je řečeno, částka zhruba osmnácti
miliard korun by přibližně pokrývala výdaje, které chce nyní
vláda ušetřit snížením
červnové valorizace. Z hlediska letošního
roku by tak mohlo být „vystaráno“. Pracující lidé by zkrátka zřeknutím se dvou svátků důchodcům vydělali na „řádné“ uskutečnění mimořádné
červnové valorizace. Penzisté by si rozdělili takřka dvacet
miliard korun navíc, jež by jim zajistili pracující vyšším pracovním úsilím – a tedy většími
daněmi a
odvody.
Zmíněný „háček“ tkví v tom, že „vystaráno“ by bylo jen pro letošní
rok. Už v příštím
roce důchody dále porostou. A porostou rychleji, pokud se neomezí letošní
červnová valorizace. Takže v příštím
roce by pak bylo třeba rušit další
svátky,
nad rámec dvou zrušených letos, aby bylo možné navýšené
důchody pokrýt bez dalšího nárůstu zadlužení.
Důležité je také zvážit, který svátek by se vlastně rušil. Ekonomická ztráta totiž plyne z toho, že lidé mají ve sváteční den, v den pracovního klidu, zpravidla volno, a nejsou tedy ekonomicky aktivní. Jenže dopad této jejich neaktivity do
HDP může být částečně tlumen tím, že mají více volného času, třeba i na nákupy, tedy na
spotřebu. Takže ztráta
ekonomiky ze svátku, při němž zůstávají
obchody otevřené, je menší než ze svátku, při němž jsou zavřené. Největší efekt by tedy mělo rušení těch svátků, během nichž lidé ani nemohou nakupovat.
Ze třinácti svátků jsou však letos
obchody (a plochou
nad 200 metrů čtverečních) zavřené pouze během osmi z nich. Z nich si lze hypoteticky představit zrušení Dne české státnosti, jenž připadá na 28. září. Pokud by se rušily
svátky, při nichž zůstávají
obchody otevřené,
zisk ekonomiky, a tedy i veřejné kasy bude o něco nižší, než je uvedený odhad osmnácti miliard.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz