Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v únoru klesla na 8,2 % y/y (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnes bude sledován zejména předběžný odhad inflace v eurozóně. Ta podle nás v únoru zpomalila z 8,6 % na 8,2 % y/y, a to především vlivem pomalejšího růstu cen energií. Jádrová inflace by měla naopak zrychlit z 5,3 % na 5,5 % y/y a nad 5 % se pravděpodobně udrží po celou první polovinu letošního roku. Ve vztahu k tomu se dočkáme také zápisu z únorového jednání ECB. V USA zveřejní týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který by měl zůstat nadále nízký a setrvat pod hranicí 200 tisíc.

V evropské inflaci se promítnul pomalejší růst cen energií

Inflace v eurozóně podle našeho odhadu v únoru zpomalila z 8,6 % na 8,2 % y/y. Únor byl podle nás z hlediska vývoje spotřebitelských cen ve znamení dvou protichůdných vlivů. Na jedné straně došlo ke zmírnění růstu cen energií (včetně pohonných hmot), jehož efekt by měl být silnější než námi očekávané zrychlení jádrové inflace z 5,3 % na 5,5 % y/y. Tato akcelerace by měla jít především na vrub částečnému odeznění efektu lednové změny vah ve spotřebním koši pro výpočet inflace. Celkově čekáme, že meziroční inflace v eurozóně bude letos poměrně rychle zvolňovat. Působit by v tomto směru měly zejména vyšší srovnávací základna, výrazně nižší velkoobchodní ceny energií a také vládní opatření v oblasti cen energií přijatá v řadě zemí. Jádrová inflace na druhou stranu po celé první pololetí letošního roku pravděpodobně zůstane nad 5 % y/y, když dojde k promítnutí předchozího nárůstu cen energií a nákladů spojených s narušením dodavatelských řetězců. Ve druhém pololetí by se měla výrazněji snížit i jádrová inflace, stále však podle nás zůstane nad 3 % y/y. Mimo výše uvedeného ji směrem výše bude tlačit i rychlejší růst mezd.

Tuzemský PMI zklamal, ten čínský naopak pozitivně překvapil

V únoru podle ukazatele PMI došlo k nepatrnému zhoršení podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu. PMI klesl z 44,6 b. na 44,3 b., zatímco podle tržního konsensu mělo dojít k nárůstu na 45,0 b. Ještě v prosinci a lednu se přitom výrobní podmínky podle stejného ukazatele zlepšovaly. Vliv podle našeho názoru mohla mít obnovená zhoršená dostupnost některých výrobních dílů, především čipů, na kterou se v únoru odvolával automobilový průmysl. Vlivem toho někteří výrobci aut museli významně omezit produkci. Na únorové prodloužení dodavatelských lhůt upozorňují i výsledky samotného PMI. Průmyslníci si podle průzkumu PMI nadále stěžují na nižší počet nových zakázek, případně na rušení těch stávajících. V tomto směru působí přetrvávající rychlý růst cen. Tempo růstu nákladů se však podle výsledků průzkumu opět snížilo a bylo nejnižší od září 2020. Ve výsledku tak klesl i tlak na zvyšování cen pro konečné zákazníky. Tomu také brání již zmíněný pokles poptávky po průmyslovém zboží. Podle průmyslníků tak byl růst prodejních cen nejpomalejší za poslední dva roky. V důsledku nižšího počtu zakázek firmy také indikují možný pokles zaměstnanosti.

Čínský PMI ze zpracovatelského průmyslu velmi pozitivně překvapil. V únoru dosáhl 51,6 b. po lednových 49,2 b. Výsledek tak výrazně předčil očekávání, když konsensus analytiků činil 50,7 b. Podobně pozitivně pak překvapil i ukazatel hodnotící situaci ve zbytku ekonomiky. Celkově PMI indikátory za únor ukazují na silnější oživení čínské ekonomiky po uvolnění covidových restrikcí, než s jakým se původně počítalo. To by mohl být významný impuls pro růst globální poptávky. Za očekáváními naopak mírně zaostal ISM z amerického průmyslu. Ten vzrostl z 47,4 b. na 47,7 b., když se čekalo rovných 48 b.

Německá inflace skončila v únoru nad odhady. Podle předběžného odhadu meziroční růst německých spotřebitelských cen stagnoval na 8,7 %, když trh čekal pokles na 8,5 %. V harmonizovaném vyjádření pak inflace nepatrně zrychlila z 9,2 % na 9,3 % y/y. Hlavním zdrojem růstu cen byly dražší potraviny a služby.

Saldo státního rozpočtu zaznamenalo v únoru výrazné meziměsíční zhoršení z 6,8 mld. CZK na 119,7 mld. CZK. Oproti loňskému únoru byl schodek vyšší o 74,4 mld. CZK, za čímž stály především vyšší výdaje. V těch se odrážely finanční příspěvky vlády na pomoc domácnostem a firmám s drahými energiemi, valorizace starobních důchodů, nárůst objemu vyplacených sociálních dávek či vyšší náklady na obsluhu státního dluhu. Letošní deficit státního rozpočtu podle našeho názoru patrně znovu překročí hranici 300 mld. CZK a bude tedy vyšší než vládou plánovaných 295 mld. CZK. Více jsme k tomuto tématu psali zde: https://bit.ly/41xXpBp.

Euro i koruna pokračovaly v posilování. Euro bylo oproti americkému dolaru ke konci včerejší evropské seance silnější o 0,8 %, když se obchodovalo kolem 1,066 USD/EUR. Podporu mu poskytla především německá inflace, která byla, stejně jako den před tím zveřejněná francouzská a španělská, oproti odhadům vyšší. Sázky finančního trhu na další zvyšování úrokových sazeb ECB tak dále rostly. Investoři nyní očekávají vrchol depozitní sazby na 4 % oproti současným 2,5 %. Česká koruna, stejně tak ale i celý středoevropský region, včera opět posílila a den uzavřela pod 23,40 CZK/EUR. Vliv zde pravděpodobně mělo již zmíněné silnější euro.