Recept na úspěšné předsednictví: otevřenost a férovost

V prosinci loňského roku skončilo předsednictví Česka v Radě EU a s ním i předsednictví českého týmu v Pracovní skupině Rady pro statistiku. O tom, jak náročný úkol to byl, jsme hovořili s vedoucí oddělení evropské integrace ČSÚ Marcelou Ernest Jindrovou.

Co považujete za největší úspěchy našeho půlročního předsednictví v Radě EU?

Za největší úspěch považuji fakt, že jsme zvládli předsednictví bez úhony a nějakého problému nebo faux pas, a přispěli jsme tak ke zvýšení prestiže ČSÚ mezi kolegy na mezinárodní úrovni. Navzdory velmi malému předsednickému týmu se nám podařilo dosáhnout značného pokroku u všech projednávaných legislativních návrhů, které byly na programu Pracovní skupiny Rady pro statistiku během našeho předsednictví. Jednalo se o návrh novely nařízení (EU) č. 549/2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v EU (ESA 2010) a o návrh nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů (EEA). U návrhu ESA 2010 se nám po řadě intenzivních jednání podařilo dosáhnout kompromisu v interinstitucionálním vyjednávání již na prvním politickém trialogu. U návrhu EEA, jehož projednávání jsme na půdě Pracovní skupiny v září 2022 zahajovali, se po pěti jednáních dosáhlo kompromisu mezi členskými státy, což také není obvyklé. Projednávání některých legislativních návrhů v Pracovní skupině trvá i roky.

Za další úspěch považuji, že jsme se dokázali vrátit k fyzickým jednáním. Měli jsme štěstí, že pandemická situace to již dovolila. Fyzická jednání jsou pro předsedajícího jednodušší, ať již z pohledu organizačního, tak z pohledu vyjednávání a samotného řízení diskuze. Úspěchem také bylo obnovení tradice neformálních jednání se zástupci členských států vždy odpoledne před samotným jednáním Pracovní skupiny Rady pro statistiku. Setkání se konala na půdě Stálého zastoupení ČR při EU a nabídla prostor nejen pro navázání kontaktů, ale také pro debatu o tématech, která měla být další den předmětem oficiálního jednání. Předem se tak mohly vyjasnit sporné body či zjistit ochota zemí ke kompromisům. A v neposlední řadě to byla příležitost pro Českou republiku v rámci „kulinářské diplomacie“ představit české výrobky od vína, přes národní sýry až ke sladkým specialitám. Celkově se neformálních setkání zúčastnilo více než 160 zahraničních delegátů, a obdrželi jsme na ně velmi kladné reakce.

Co se naopak nepodařilo uskutečnit tak, jak jste si představovala?

Neskromně musím říct, že mě nic nenapadá. Popravdě, u návrhu EEA jsem na začátku předsednictví ani nepředpokládala, že se nám podaří jednání na úrovni Pracovní skupiny uzavřít. Do předsednictví jsme nevstupovali se záměrem, že musíme dosáhnout některých milníků za každou cenu, ale s tím, že budeme jednat otevřeně a férově ke všem zúčastněným stranám, pokusíme se vyhnout nekonečným diskuzím a uvidíme, jak daleko bude možné se dostat. Díky tomu v týmu vládla pohodová a konstruktivní atmosféra, ke které přispěla i klidná povaha a přístup předsedy Marka Rojíčka, za což mu určitě patří velký dík. Možná právě to je důvod, proč jsme nakonec pokročili dál, než jsme čekali.

Nastal během předsednictví nějaký opravdu krizový moment?

Možná ne přímo krizové, ale náročné momenty nastávaly v případech, kdy nás velmi tlačil čas a na přípravu dalšího jednání jsme měli jen krátkou dobu. Další kritické momenty přicházely, když někdo z členů týmu onemocněl, během cest, z nichž snad ani jedna neproběhla bez nějakých problémů a komplikací, nebo když jsme různě zapomínali věci.

Změnil se během půlročního předsednictví váš názor na fungování EU a jejích orgánů?

S fungováním EU a jejích institucí se samozřejmě setkávám denně a znám jejich práci. Ale během předsednictví má člověk možnost poznat je do většího detailu, a hlavně seznámit se blíže s lidmi, kteří v těchto institucích pracují. V pozitivním smyslu mě překvapila jejich profesionalita a úroveň jejich znalostí. Velice oceňuji příjemnou spolupráci se zaměstnanci Generálního sekretariátu, kteří nám během uplynulého půlroku hodně pomohli.

Spolupracovali jste během českého předsednictví s dalšími institucemi státní správy?

Pravidelně se účastníme jednání mezirezortního Výboru pro EU, a v průběhu přípravy českého předsednictví jsme se také podíleli na činnosti Centrální organizační skupiny, jež byla vytvořena Úřadem vlády za účelem koordinace příprav na předsednictví. Během předsednictví jsme navázali spolupráci s předsedající Pracovní skupiny Rady pro konkurenceschopnost a růst, která byla ochotná se účastnit několika jednání naší Pracovní skupiny pro statistiku a informovat o jimi projednávaném návrhu nařízení Aktu o datech. Velmi úzce jsme rovněž spolupracovali s kolegy ze Stálého zastoupení ČR v Bruselu, kteří nám pomáhali po logistické stránce s rezervací předsednických místností na jednání v budově Rady EU nebo s přípravou našich neformálních setkání s členskými státy, ale také nám pomohli radou a kontakty při vyjednávání s Evropským parlamentem. Moc bych jim chtěla touto cestou poděkovat, protože spolupráce to byla za všech okolností velmi příjemná a bezproblémová.

Jak náročné je období během předsednictví?

Hodně. Jedná se o velmi hektické a stresové období, kdy si uvědomujete, že po celých šest měsíců máte velkou zodpovědnost a vaši činnost sledují a obracejí se na vás kolegové ze všech zemí EU. Přitom nápor běžné agendy během předsednictví nepoleví, stále musíte řešit své normální pracovní úkoly, takže předsednictví je něco „navíc“ nad rámec vaší standardní práce.

Doporučila byste nějaké změny v organizaci předsednictví, aby se celý proces zjednodušil či zefektivnil?

Díky tomu, že jsme měli velmi malý tým, který se podílel na logistické a organizační přípravě, a zejména pak na samotném průběhu předsednictví, snažili jsme se od začátku nastavit postupy tak, aby byly co nejjednodušší, nejefektivnější a nejproduktivnější. Využili jsme i zkušenosti z minulého předsednictví a myslím, že se nám od začátku podařilo nastavit efektivní a dobrou interní komunikaci v rámci předsednického týmu i spolupráci s věcně příslušnými experty.

Jaký vidíte hlavní rozdíl mezi prvním předsednictvím v roce 2009 a tímto druhým?

První předsednictví ČR v Radě EU bylo úplně jiné. Jednalo se o první a novou zkušenost, celá státní správa se na to důkladně připravovala. Byl stanoven velkorysý rozpočet, nešetřilo se na školeních pro větší množství lidí. I ČSÚ se na první předsednictví poctivě připravoval. S velkým předstihem byl sestaven přípravný výbor, následně předsednický tým a větší počet zaměstnanců ČSÚ prošel jazykovými i tematicky zaměřenými školeními. Během prvního předsednictví jsme projednávali zejména předpisy, které na národní úrovni nebyly přímo v gesci ČSÚ, takže byla nezbytná větší koordinace a spolupráce s dotčenými rezorty.

Na druhé předsednictví byla státní správa již připravena, věděla, co ji čeká a s čím je třeba počítat. Rozpočet na toto předsednictví byl omezen a také předsednický tým ČSÚ byl menší. Projednávané legislativní návrhy byly tentokrát v gesci ČSÚ. Během tohoto předsednictví nepadla vláda a předseda ČSÚ se nestal premiérem, takže v řízení Pracovní skupiny nebylo třeba dělat změny.

Jak proběhlo předání předsednictví a jaké hlavní úkoly se budou řešit během nastávajícího švédského předsednictví?

Ve čtvrtek 15. prosince byla dvoudenní předávací akce zahájena technickou schůzkou českého a švédského předsednického týmu. Samotné oficiální předání předsednictví pak proběhlo 16. prosince. V dopoledních hodinách se konala schůzka zemí Tria (Francie, Česko, Švédsko) a Eurostatu, na níž byly prezentovány jak zkušenosti českého předsednictví za posledních šest měsíců, tak i cíle švédského předsednictví pro první polovinu roku 2023. Následovalo slavnostní předání předsednické štafety a společenský program – prohlídka Pražského hradu s procházkou po centru Prahy, zakončené večeří. Praha předvedla pravou Ladovskou zimu, teploty odpovídaly švédské zimě a účastníci jednání vypadali velmi spokojeně, takže lepší zakončení předsednictví si lze jen těžko představit.

Švédské kolegy ale čeká nelehký úkol. U návrhu EEA budou muset navázat na námi dosaženou společnou pozici Rady a začít vyjednávat s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. V této oblasti je tedy čekají trialogy. Dále se očekává, že Evropská komise přijme nový návrh nařízení v oblasti sociálních statistik, který v diskuzích na pracovní úrovni provázely mnohé kontroverze, a návrh týkající se revize nařízení 223/2009 o evropské statistice. Švédové tedy budou s největší pravděpodobností zahajovat projednávání těchto dvou návrhů v Pracovní skupině. Každopádně jsme připraveni jim pomoci, kdyby měli zájem, a budeme jim držet palce, aby vše zvládli.

Kolik zemí jste během předsednictví navštívila?

Pět. Nejvíce cest směřovalo samozřejmě do Belgie, kde se v Bruselu konají většinou každý měsíc pravidelná zasedání Pracovní skupiny Rady pro statistiku a kde je také jedno ze sídel Evropského parlamentu. Další část jednání a samotné politické a technické trialogy proběhly ale ve Štrasburku, kam se Evropský parlament pravidelně přesouvá. Ve Francii jsme také přebírali předsednictví od francouzských kolegů. Dále jsem v rámci jednání Výboru pro Evropský statistický systém navštívila Lucembursko a Norsko. V Norsku proběhlo podzimní zasedání, které navazovalo na konferenci DGINS 2022. A neplánovaně jsme navštívili také Dánsko, když jsme byli nuceni v Kodani na letišti přespat kvůli zrušenému letu.

Jak jste se během tohoto náročného období zvládali v předsednickém týmu vyrovnávat se stresem a připravit se na vánoční svátky?

Přijde mi, že jsme toto období díky příjemně nastavené atmosféře a efektivní komunikaci i spolupráci v předsednickém týmu zvládli celkem dobře. Samozřejmě, že jsme se stresu, náporu práce i spoustě nervů nevyhnuli, ale počítali jsme s tím. Co se týká příprav na vánoční svátky, tak s ohledem na hektické tempo během loňského podzimu jsem poprvé upustila od pečení vánočního cukroví. Naštěstí vypomohly babičky, takže děti nešly na školní vánoční besídky s prázdnou. Stromeček jsme pak tradičně na Štědrý den zdobili s dětmi.

Rozhovor si můžete přečíst v únorovém čísle časopisu Statistika&My.