Koruna zůstává silná (28.2.2023)

Česká měna (zatím) odolává horší globální náladě

Česká koruna má za sebou další povedený měsíc, který zakončuje v blízkosti 23,60 EUR/CZK. Za překvapivě silnou korunou stojí řada příznivých faktorů v čele s pozitivní náladou na globálních trzích nebo ústupem energetické krize v Evropě a s tím spojené revize hospodářského růstu směrem vzhůru. To by však samo o sobě nestačilo – vedle nižší rizikové přirážky totiž zafungoval efekt vysokého úrokového diferenciálu v kombinaci se závazkem ČNB nenechat korunu výrazněji oslabit.

Právě intervenční režim ČNB pomohl z koruny vytvořit svým způsobem bezpečný přístav. Centrální banka sice již od října nemusí na devizovém trhu aktivně intervenovat, ale samotná existence závazku, resp. její psychologický efekt do značné míry eliminoval sázky na oslabení tuzemské měny. Podobným směrem ostatně působí i významně pozitivní úrokový diferenciál – ten nejenže zvyšuje atraktivitu koruny v očích zahraničních investorů (repo sazba v ČR na 7 % vs. depozitní sazba v eurozóně na 2,5 %), ale citelně prodražuje, a tudíž i omezuje sázky proti koruně.

V posledních týdnech však pozorujeme obrat sentimentu na globálních trzích v souvislosti s větší setrvačností inflace v USA, resp. potřebou vyšších úrokových sazeb. Tomu zatím koruna odolává, je však otázkou, zda tomu tak může být dlouhodobě. Zvláště pokud by se měl výhled na tržní úrokové sazby v zahraničí přecenit k ještě vyšším úrovním, což nelze vyloučit vzhledem k rozsahu inflačního problému. V takovém případě lze čekat nemalý tlak na celou paletu rizikových aktiv od akcií přes měny rozvíjejících se trhů, přičemž i samotná česká měna by pravděpodobně odolávala jen stěží.

Celkově vidíme prostor pro další zisky koruny jako omezený a převažující rizika dle nás stále hovoří ve prospěch slabší koruny. To však neznamená, že efekt bezpečného přístavu nemůže ještě nějaký čas vydržet a s ním i obchodování v relativně úzkém pásmu. Držet dobyté pozice však bude pro korunu stále složitější ve světle zužujícího se úrokového diferenciálu, a hlavně vidiny opuštění intervenčního režimu ČNB ve druhé polovině roku (společně s přípravou na první pokles úrokových sazeb v posledním čtvrtletí 2023).