Více než půlka Rakušanů plánuje šetřit na větších nákupech

Informace o studii přinesl rakouský spolkový statistický úřad Statistik Austria. „Inflace připravuje soukromým domácnostem i nadále perné časy a starosti. Ve 3. kvartále 2022 se sice o něco snížil podíl těch obyvatel, kteří za poslední rok zaznamenali ztrátu na příjmech, o to více lidí očekává nějaké ztráty v přísunu prostředků do nadcházejících 12 měsíců. Nejčastějším důvodem ztráty kupní síly je nadále vysoká inflace. Ta působí negativně i na spotřebitelské chování. Více než polovina dotázaných účastník ankety uvedla, že v nadcházejících 12 měsících chce vydat méně peněz na větší pořízení, jako jsou cesty, auta nebo nábytek,“ informoval o závěrech ankety Tobias Thomas, generální ředitel Statistik Austria.

Méně peněz v nadcházejících 12 měsících

Více než třetina respondentů ve věku 16 a 69 let (což reprezentuje zhruba 2,3 milionu rakouských obyvatel) uvedlo ve 3. čtvrtletí 2022, že se jim v uplynulých 12 měsících zredukoval příjem, zatímco 21 % dotázaných naopak vypovědělo, že pobrali peněz více. Podíl těch, kdo v posledních 12 měsících tratili, byl tak o něco nižší než v předchozím kvartále (Q2/2022: 37 % Q3/2022: 36 %). Podíl lidí, kteří naopak hlásili vyšší příjmy, byl naproti tomu o něco vyšší než v předchozím čtvrtletí (Q2/2022: 20 % Q3/2022: 21 %).

Hlavní příčina subjektivně pociťovaného snížení příjmu domácnosti tkvěla podle většiny, stejně jako v předchozím kvartále, v inflaci: 32 % oslovených se sníženým příjmem domácnosti zdůvodňovali situaci zdražením důležitých věcí. Oproti předchozímu čtvrtletí přibylo takto smýšlejících o 6 %. Počet těch, kdo připisovali ztrátu disponibilních prostředků domácnosti jiným příčinám než drahotě, od konce roku 2021 o něco klesl.

Vylepšení domácího rozpočtu zvýšením příjmů pro období nadcházejících 12 měsíců očekávalo ve 3. čtvrtletí 2022 necelých 16 % dotázaných. Naopak třetina respondentů vycházela z předpokladu, že se jejich příjmy pro domácnost ve stejném horizontu sníží. Podíl pesimisticky smýšlejících účastníků ankety tak v průběhu čtvrtletí přibývá (Q1/2022: 25 %; Q2/2022: 31 %; Q3/2022: 33 %).

Důsledky nižších disponibilních příjmů

Necelá polovina oslovených v anketě (49 %) se subjektivně vnímanými ztrátami na příjmech ušetřila hlavně za výdaje u jídla, oblečení a u dalšího zboží i služeb. Pro více než čtvrtinu v této skupině se ztrátami disponibilních prostředků (28 %) bylo nejdůležitějším opatřením k řešení výpadku sáhnutí do úspor. 3 % si vzali půjčku nebo si navýšili už stávající úvěr. A 6 % požádalo o finanční výpomoc rodinu nebo přátele.

Současně v aktuální anketě uvedla více než polovina účastníků, že v budoucnu hodlají omezit výdaje na větší nákupy nebo pořízení. Podíl osob, jež se hodlají touto cestou u větších výdajů omezit, stoupl v porovnání s předchozím kvartálem o 11 %. Přesně třetina osob ve věku 16 až 69 let chce v budoucnu investovat při větších příležitostech přibližně stejné prostředky (například na auto, cestování nebo nábytek). Necelých 12 % naopak chce v nadcházejícím roce uskutečnit vyšší výdaje (oproti 7 % v předchozím čtvrtletí Q2/2022).

Všeobecná životní spokojenost lehce ztratila

Více než půlka dotázaných ve věku 16-69 let (53 %) ohodnotila svoji životní spokojenost na škále od 0 do 10 známkou minimálně 8. Podíl spokojených se od konce roku 2021 o 5 % snížil. Nejsilnější propad vnímání životní spokojenosti nastal u osob z domácností postižených nezaměstnaností (Q4 2021: 38,0 %; Q3 2022: 29,9 %).

Celkově oceňovaly asi 2/3 oslovených osob v anketě svůj zdravotní stav jako „dobrý“ nebo „velmi dobrý“. V průběhu času však došlo u hodnocení všeobecného zdravotního stavu dotázaných k lehkému zhoršení. Ekonomicky zranitelné skupiny, jako osoby se ztrátou na výdělku, osoby s malým příjmem a osoby, jejichž domácnosti zasáhla nezaměstnanost, pociťují svůj zdravotní stav podstatně hůře než celkové obyvatelstvo Rakouska.

Čtvrtý sběr dat ve studii „Tak se nám dnes daří“ proběhl v září a v říjnu 2022 na vzorku 3 100 respondentů ve věku 16 až 69 let. V podobné formě probíhá nyní i čtvrtletní šetření v 11 státech EU jako pilotní projekt. Aktuální údaje ukazují obraz Rakouska ve 3. čtvrtletí 2022. Účelem a cílem ankety je včasné rozpoznání sociálních důsledků aktuálního krizového vývoje.