Co je a co není investiční crowdfunding

Kdo si přečte všechny regulatorně technické standardy (RTS) k nařízení o crowdfunding, musí být vyděšen vysokými požadavky na žadatele o licenci. Interně jsme to v kanceláři nazvali hybrid mezi malou bankou (hodnocení kreditního rizika, zajištění informační bezpečnosti a další kritéria) a obchodník s cennými papíry (odborná péče, informační povinnost atd.) S licencemi to bude boj a jsem zvědav, kolik jich do listopadu bude.

Co je skupinové financování, neboli investiční crowdfunding?

Investiční crowdfunding je zprostředkování investice do participace na investory financovaném projektu. Participace může mít podobu podílu na korporaci, či dluhopisu (investiční cenný papír) nebo smluvní podobu.

ČNB posuzuje splnění podmínek pro naplnění znaků skupinového financování materiálně. Pokud tedy poskytovatel neposkytne úvěr pro participace z vlastních zdrojů, ale bude peníze získávat primárně od investorů bez patřičného povolení, může naplnit znaky:

1. neoprávněného crowdfundingu,
2. pokoutného fondu, nebo
3. černé banky.

Pokud se nejedná o postoupení pohledávky ve smyslu OZ, nebo investiční cenný papír, bude participace pravděpodobně naplňovat formu derivátu. Při našem prošlapávání derivátové cesty formou veřejné nabídky nám bylo ze strany České národní banky sděleno, že i participační derivát je pokoutný fond.

Jak jím může být, když zde nejsou splněny znaky společné správy, protože investor si konkrétní investici do derivátu volí sám a není zde správce, který by mohl ovlivňovat strategii (výběr investice investorem), moc nechápu.

Jak jsem uvedl na úvod článku, získat licenci na poskytovatele skupinového financování není vůbec lehké.