mpsv.cz (MPSV)
Důchody a penzijní  |  20.02.2023 13:11:00, aktualizováno 13:14:00

Zákon kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění - mimořádná valorizace důchodů, vládní návrh

Podívejte se také: Vláda schválila upravené parametry mimořádné valorizace důchodů a tento zákon ve sbírce zákonů.

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

                                                                 ČÁST PRVNÍ

 

                                             Změna zákona o důchodovém pojištění

 

Čl. I

 

V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb.,  zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se za § 67c vkládá nový § 67ca, který zní:

 

 


㤠67ca

 

         (1) Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16;  při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů zvýší  tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje

 

a)      o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a

 

b)      o 400 ;  jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

 

        (2) Je-li  důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.“.

 

 

                                                               ČÁST DRUHÁ

 

Změna zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu

 

Čl. II

 

      V zákoně č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., se za § 8 vkládá nový § 8a, který zní:

 

                                                                        „§ 8a

 

(1) Ustanovení § 8 odst. 2 se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023.

 

       (2) Příplatky k důchodu náležející podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., (dále jen „příplatek“) a přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023

 

       (3) Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán.

 

      (4) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.

 

 

 

                                                               ČÁST TŘETÍ

 

Změna zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvkudůchodu některým osobám,            o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech      

     1939 až 1945 a o změně některých zákonů

 

                                                                      Čl. III

 

        V zákoně č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., se za § 2 vkládá nový § 2a, který zní:

 

                                                                         „§ 2a

 

    (1) Ustanovení § 2 odst. 8 věty čtvrté se nepoužije v případě zvýšení vyplácených důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023.

 

        (2) Příplatky přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023. 

 

  (3) Příplatky přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán.

 

        (4) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.

 

 

 

ČÁST ČTVRTÁ

 

ÚČINNOST

Čl. IV

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

 

Obecná část 

Navrhovaná změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) reaguje na nečekaně rychlý cenový vývoj ve druhém pololetí roku 2022 a zejména v lednu 2023.

Vlivem vysokého růstu cen je nutné provést zvýšení důchodů a příplatků k důchodu v mimořádném termínu v měsíci červnu 2023. Toto zvýšení vyžaduje alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který není v současné době možné saturovat. Navrhuje se proto částečné omezení valorizace důchodů v tomto konkrétním termínu s tím, že hmotné zabezpečení příjemců důchodů vyjádřeno úrovní náhradového poměru k průměrné mzděekonomice bude i přes navrhované omezení o 3,6 p.b. vyšší než v roce 2022 a na nejvyšší úrovni od roku 1998. Zároveň bude příjemcům nízkých důchodů zákon garantovat určitou míru ochrany před příliš negativními dopady omezení do jejich příjmové situace.

 

1.    Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

      Stávající právní úprava regulující problematiku, kterou se návrh zabývá, nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Zvýšení důchodů v mimořádném termínu

V současné době je zvyšování důchodů řešeno příslušnými ustanoveními § 67 ZDP. Odstavec 3 určuje, že se procentní výměry vyplácených důchodů zvyšují: „pokud v období pro zjišťování růstu cen stanoveném podle odstavce 4 dosáhl růst cen aspoň 5 %“.

Období pro zjišťování růstu cen podle § 67 odst. 4 ZDP začíná měsícem, který následuje po posledním měsíci období použitého při posledním zvýšení procentní výměry důchodů. Posledním zvýšením bylo zvýšení v řádném termínu od ledna 2023 a posledním měsícem období pro zjišťování růstu cen při tomto zvýšení byl červen 2022. Další období pro zjišťování růstu cen tedy začíná červencem 2022. Období pro zjišťování růstu cen končí měsícem, ve kterém došlo k překročení růstu cen o 5 %, tj. měsícem lednem 2023. Růst cen, měřený změnou indexu životních nákladů domácností důchodců, v lednu 2023 dosáhl 8,6 %, za celé období od června 2022 pak 11,5 %.

O stejné procento, tedy 11,5 %, by se měly, pokud nedojde ke změně právní úpravy, v červnu 2023 zvýšit procentní výměry vyplácených důchodů, tj. důchodů přiznaných před   1. červnem 2023.  Dále by se měly automaticky v okamžiku přiznání zvyšovat stejným způsobem též důchody přiznané v období od 1. června do 31. prosince 2023. Všechny důchody přiznané v roce 2023 by se tak zvyšovaly stejně, neboť pro přiznání těchto důchodů platí stejné parametry pro jejich výpočet.

Zvýšení důchodů v mimořádném termínu v podobě podle současného právního stavu by znamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištěníroce 2023 o 34,4 mld. , v roce 2024 pak o dalších 58,8 mld. . Přitom již bez zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 je předpokládán deficit bilance důchodového účtu z důvodu vysokých valorizací důchodůroce 2022, které předběhly vysoce růst mezd, okolo 60 mld. . Snížení nadcházející mimořádné valorizace je nezbytný krok pro stabilizaci veřejných financí, které čelí zásadním problémům nejen z důvodu rychle rostoucích důchodů, ale i z důvodů mimořádných výdajů vyvolaných dopady války na Ukrajině a globálních skokových nárůstů cen energií vyžadujících masivní kompenzace občanům i podnikatelům. Vláda odpovědná za zachování sociální soudržnosti musí reagovat a nemůže dopustit zásadní omezení a škrty v jiných sociálních oblastech. Navrhovaný krok je nezbytným opatřením, které umožní připravit návrhy koncepčnějších vyvážených změn důchodového systému, aniž by bylo nutné provádět radikálnější krátkodobé úpravy.

Vlivem minulých zvýšení důchodů jsou důchodci, jako celková socioekonomická skupina, nejlépe příjmově chráněnou skupinou obyvatel. Zatímco reálná hodnota, tj. kupní síla, průměrné mzdy podle očekávání klesne mezi lety 2021 a 2023 o 11,4 %, reálná hodnota průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu by při provedení mimořádného zvýšení důchodů podle současných zákonných pravidel měla ve stejném období vzrůst o 0,3 %. Takový vývoj nelze považovat za neutrální vzhledem k mezigenerační solidaritě, na které je systém důchodového pojištěníČR založen. Současné mimořádné poměry vyžadují hledět i na solidaritu současných příjemců důchodů s budoucími generacemi, tedy na socioekonomickou situaci pracujících, z jejichž odvodů se důchodový systém financuje.    

Ochrana příjmů příjemců nízkých důchodů

Problémem současného velmi vysokého růstu cen je jeho koncentrace do cen základních služeb pro zabezpečení bydlení a do cen potravin, tedy jeho nadproporční dopad na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Tento problém dobře demonstruje rozdíl mezi růstem cen domácností důchodců, který v lednu 2023 dosáhl 8,6 %, oproti růstu celkových spotřebitelských cen (CPI), který činil 6,0 %. Rozdíly jsou výrazně větší mezi domácnostmi důchodců s nízkými a vysokými důchody.

        Současná podoba ZDP poskytuje ochranu příjmů příjemců nižších důchodů pomocí základní výměry důchodu, což je část důchodu vyplácená všem důchodcům ve stejné výši. Z technických důvodů však dochází k valorizaci základní výměry pouze v řádných termínech. Mimořádné termíny zvýšení důchodů nemají zabudovaný žádný mechanismus ochrany nejzranitelnějších skupin důchodců.

Ačkoli jsou tedy důchodci, coby globální kategorie, proti růstu cen chráněni velmi dobře, neplatí to ve stejné míře pro všechny skupiny důchodců.

Zvýšení příplatků k důchodu v mimořádném termínu

V současné době je zvyšování příplatků k důchodu řešeno příslušnými ustanoveními § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb. a § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb. Podle těchto ustanovení se zvyšují nařízením vlády stejným způsobem a ve stejných termínech jako se zvyšují vyplácené důchody. Mimořádné zvýšení příplatků k důchodu podle dosavadní právní úpravy (tj. o plný růst inflace) by si v roce 2023 vyžádalo náklady ve výši přibližně 100 mil. .

 

2.        Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navržená novela ZDP nijak nezmění současný genderově neutrální stav zákona, ani nemá diskriminační účinky.

 

Zvýšení důchodů v mimořádném termínu

Vzhledem k tomu, že zvýšení výdajů v rozsahu, který by byl potřebný při provedení zvýšení procentních výměr důchodů v mimořádném termínu podle současných pravidel, by vedlo k velmi výraznému navýšení výdajů státního rozpočtu, navrhuje se změna, která sníží rozsah zvýšení při valorizaci v mimořádném termínu od června 2023.

Podle navržené změny se procentní výměry důchodů zvýší tak, aby celkové výdaje na dávky důchodového pojištění vzrostly vlivem valorizace důchodů v mimořádném termínu od června 2023 o částku cca 15 mld. .

Navržená změna nebude mít vliv na postup stanovení období pro zjišťování růstu cen podle § 67 odst. 4 ZDP, kdy pro další zvýšení následující po zvýšení v červnu 2023 bude období pro zjišťování růstu cen začínat měsícem únor 2023.

Ochrana příjmů příjemců nízkých důchodů

V mimořádných termínech dochází ke zvýšení pouze procentních výměr důchodů, což u osob s nízkými důchody znamená relativně nižší zvýšení důchodů v porovnání s příjemci vyšších důchodů. U řady důchodců s nízkými důchody tak nedochází, ani při současných pravidlech, k plné kompenzaci růstu cen.

Podle navržené změny proto bude zvýšení procentních výměr rozděleno na zvýšení o pevnou částku, která bude náležet každému důchodci, a procentní zvýšení.

Procentní výměry důchodů se v mimořádném termínu od června 2023 navrhuje zvýšit o 2,3 % jejich dosavadní hodnoty a o pevnou částku 400 . Takto bude zajištěno, že u příjemců nejnižších důchodů do výše přibližně 8 000 dojde ke zvýšení důchodů v celkové částce plně kompenzující změřenou inflaci. Tím se efekt zamezení značným hospodářským škodám propojuje s ochranou nejohroženější skupiny důchodců.

Zvýšení příplatků k důchodu v mimořádném termínu

      Vzhledem k charakteru příplatků k důchodu se navrhuje nezvyšovat je neadekvátně          o pevnou a procentní částku, ale zachovat dosavadní způsob jejich zvýšení o plný růst cen, tj. zvýšit je o 11,5 % jejich dosavadní hodnoty. K tomu je nutná změna zákona č. 198/1993 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb. V dané situaci se navrhuje zvýšení příplatků upravit komplexně v těchto zákonech a nevydávat ještě další právní předpis, tj. nařízení vlády.

 

3.        Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

      Návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Z hlediska ústavnosti je třeba posoudit, zda navržená úprava nepředstavuje u dotčených osob (tedy u současných poživatelů důchodů, a u osob, jimž bude důchod přiznán do konce května roku 2023) nepřiměřený zásah do legitimního očekávání (dosavadní způsob zvyšování příplatků k důchodu není návrhem dotčen). Předkladatel je toho názoru, že nikoliv.

Vyplácené důchody se podle obecné právní úpravy zvyšují na základě statisticky zjištěných skutečností o růstu cen a mezd, a to v zásadě každý rok ve stejném měsíci (nyní k 1. lednu); odchylně se postupuje, jen dosáhne-li inflace 5 % v rozhodném období, kdy se důchody (jejich procentní výměra) zvýší „dříve“, tedy v předstihu, než dojde k řádné valorizaci.

Důchody se zvyšují na základě pravidel stanovených zákonem, jejichž naplnění se projeví vydáním nařízení vlády o zvýšení důchodů: tento právní předpis musí být podle zákona vydán do 30. září, pokud jde o valorizaci od 1. ledna příštího roku, a v případě valorizace v mimořádném termínu do 50 dnů od konce měsíce, kdy růst cen dosáhl 5 %. Konkrétní úprava zvýšení tedy vyplývá z tohoto nařízení vlády.

Předkladatel předloženým návrhem nijak nezpochybňuje splnění podmínek pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu a zvýšení důchodů v mimořádném termínu od června 2023 je zachováno. Pokud jde o rozsah zvýšení důchodů v mimořádném termínu, je předkladatel toho názoru, že do doby vydání právních předpisů o zvýšení důchodů (nařízení vlády) nelze hovořit o silném legitimním očekávání a do dne nabytí jejich účinnosti nelze hovořit ani         o nabytých právech. Pravidla pro valorizaci (včetně úpravy výše zvýšení) lze tudíž v tomto období zákonem upravit.

Nárok na zvýšení důchodů v mimořádném termínu vzniká fakticky na základě platné právní úpravy až od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž růst cen dosáhne rozhodné úrovně 5 % (aktuálně jde o měsíc červen 2023). Od tohoto data se mají procentní výměry vyplácených důchodů zvýšit způsobem uvedeným   v § 67 odst. 10 ZDP, tedy o tolik procent, kolik činí růst cen podle odstavce 6 téhož ustanovení. Vláda je pak povinna do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhne rozhodné úrovně, přijmout nařízení vlády o výši mimořádné valorizace (odst. 16 téhož ustanovení).

Dle názoru předkladatele lze považovat za ústavně přípustné, aby prostor mezi vznikem rozhodné skutečnosti a vydáním nařízení vlády, popř. nabytím jeho účinnosti, byl využit k vydání zákonné úpravy, jejímž legitimním cílem je zmírnit rozpočtové dopady valorizace v mimořádném termínu. A to zvláště tehdy, nejde-li o rozhodnutí diskriminační nebo svévolné, nýbrž naopak sledující doložené zachování udržitelnosti důchodového systému, jenž je předpokladem realizovatelnosti práv podle čl. 30 Listiny základních práv a svobod. Z vůle zákonodárce lze proto v zájmu udržitelnosti důchodového systému aplikovatelnost      § 67 odst. 10 ZDP upravit, resp. dočasně omezit a přizpůsobit výši valorizace a způsob jejího provedení reálným ekonomickým podmínkám, které v ČR aktuálně jsou.

 Z pohledu ústavnosti se jako optimální jeví přijmout zákonnou změnu s účinností do       50 dnů od konce měsíce, v němž růst cen dosáhl rozhodné úrovně, tedy do 22. března 2023, tj. do termínu, do kterého by měl být vydán právní předpis o zvýšení důchodů v mimořádném termínu. Změna je navrhována s potřebným předstihem na základě odborných odhadů výše inflace, celkové hospodářské situace a s ohledem na zajištění finanční stability systému. Cílem navrhované úpravy přitom není získat prostředky pro provoz státu, ale zajistit prostředky na výplatu důchodů pro všechny důchodce, stávající i budoucí, aby nebyla ohrožena udržitelnost důchodového systému, což by si mohlo vyžádat výraznější a náhlé negativní zásahy do výše důchodů v budoucnu.

Předkladatel má za to, že navržené opatření obstojí i z hlediska „přiměřenosti“ hmotného zabezpečení ve smyslu čl. 30 Listiny základních práv a svobod. Valorizace důchodů proběhne ve výši, kterou lze vyhodnotit jako relativně dostatečnou; u průměrného starobního důchodu představuje zvýšení částku 760 . Opatření je navrženo jako sociálně citlivé a proporcionální, neboť i přes určité omezení, k němuž pro případ této jedné valorizace v mimořádném termínu dochází, dojde ke zvýšení náhradového poměru důchodů o 3,6 p.b. oproti roku 2022 a navrhovaná úprava zároveň zachovává plnou míru solidarity vůči nejzranitelnější skupině osob s nejnižšími důchody a směřuje k určitému jednorázovému omezení nároků u osob se středními a vyššími důchody. Zachová se obecné pravidlo, že vyšší důchody budou v úhrnu zvýšeny o vyšší nominální částku než důchody nižší, avšak omezí se dočasně přímá úměrnost tohoto zvyšování, a to ve prospěch osob s nižšími důchody. Vzhledem k citlivému odlišení skupin důchodců s nízkými důchody a ostatních vstupuje do úvah zákonodárce tedy rovněž hledisko proporcionality.

4.        Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

 

       Návrhu zákona se v širších souvislostech dotýkají předpisy EU zejména z oblasti koordinace sociálního zabezpečení a z oblasti rovnosti a zákazu diskriminace, v platném znění:

·      čl. 48 a čl. 153 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a také čl. 126 této Smlouvy, resp. Protokol (č. 12) o postupu při nadměrném schodku (z hlediska finanční udržitelnosti důchodového systému),

·      nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

·      nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

·      nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,

·      směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení.

      Návrh zákona není v rozporu s těmito právními předpisy Evropské unie, jejichž principy respektuje. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice nebyla identifikována.  

      Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU je rovnoprávné.

      Česká republika je též vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami v oblasti sociálního zabezpečení. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

Úprava valorizačních schémat pro budoucno je akceptována i ze strany Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku v situaci ohrožení finanční stability důchodového systému. K restrikci valorizací docházelo v zemích jižní Evropy i jinde v době finanční krize (poslední takové rozhodnutí je z roku 2023 případ Žegarac a spol. c. Srbsko č. 54805/15 a 10 dalších případů). Pro ESLP bylo důležité, že

-                     restrikce valorizace (zde se týkala jen vysokých důchodů) měla zákonný podklad,

-                     byla přijata ve veřejném zájmu (zde zajištění finanční stability systému důchodů v kontextu rozpočtového deficitu),

-                     restrikce byla časově omezena na 4 roky a

-                     v případě tzv. „vysokých důchodů“ nešlo o zásah, který by ohrožoval přežití jejich příjemců.

Soud připomněl pravidlo široké míry úvahy státu v tom, jak zajistí udržitelnost a finanční stabilitu důchodového systému, což odpovídá veřejnému zájmu populace i ochraně práv jednotlivců.

5.        Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Dopad do státního rozpočtu

       Navržená změna přinese úsporu výdajů na dávky důchodového pojištění. Podle navrhovaných pravidel bude zvýšení důchodů v mimořádném termínu představovat zvýšení výdajů státního rozpočtu všech plátců důchodů v roce 2023 o 15,4 mld. , tj. o 19,9 mld. méně než při zachování stávající právní úpravy. V roce 2024 by pak výdaje na důchody byly při schválení navrhovaných pravidel zvýšeny o 26,4 mld. , což je o 33,8 mld. méně než podle současného právního stavu.

Navržená změna bude mít efekty i ve střednědobém horizontu, její dopad bude v čase ale postupně klesat, z uvedených 33,8 mld. (v roce 2024) až na nulu.

       Náklady na mimořádné zvýšení příplatků k důchodu se odhadují v roce 2023 na přibližně 100 mil. .

Navržená změna může přinést určité zvýšení výdajů státního rozpočtu v oblasti nepojistných sociálních dávek. Předkladatel ovšem neočekává, že by toto případné zvýšení bylo významné, v každém případě by bylo řádově menší, než úspora v systému důchodového pojištění i vzhledem k tomu, že příjemci nízkých důchodů jsou návrhem explicitně lépe chráněni. Vzhledem k adresnému charakteru nepojistných sociálních dávek, cílených na nízkopříjmové skupiny obyvatel, je nepravděpodobné, že by se počet domácností důchodců, kteří by byli nuceni žádat o kompenzaci ze systémů nepojistných sociálních dávek, znatelně zvýšil, a negoval tak nyní navrhované opatření

Dopad na ostatní veřejné rozpočty

      Změny nemají dopad na ostatní veřejné rozpočty.

Dopad na podnikatelské prostředí

      Změny nemají dopad na podnikatelské prostředí.

Sociální dopady

     Nižší zvýšení důchodů v mimořádném termínu přinese mírné zhoršení příjmové pozice populace důchodců s mírným dopadem do jejich kupní síly.

Vlivem navržených změn se podíl průměrného starobního důchoduprůměrné mzdě zvýší v roce 2023, podle aktuálních odhadů, na 45,8 %, což je o 1,3 p.b. méně, než jak by tento poměr vzrostl při zachování současného právního stavu. Pro porovnání se uvádí, že v roce 2022 dosahoval tento poměr 42,2 %. Hodnota 45,8 % je nejvyšším zaznamenaných poměrem průměrného starobního důchodu k průměrné mzdě od roku 1998, kdy činil srovnatelných   45,9 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo naposledy v transformačních letech 19901993.

Opatření bude mít vliv na reálnou hodnotu (kupní sílu) důchodů. V průměru reálná hodnota v průběhu roku 2023 vzroste, podle odhadu, o 1,2 % oproti roku 2022. Tento růst je o 3 p.b. pomalejší, než pokud by byl zachován současný právní stav. Kupní síla důchodů tedy v průměru vzroste, byť pomaleji. V porovnání s „předinflačním“ rokem 2021 dojde k poklesu kupní síly důchodů v průměru jen o 2,6 %, zatímco reálná hodnota průměrné mzdy poklesne o 11,4 %.

Dopady upravených pravidel valorizace v mimořádném termínu nebudou zcela rovnoměrné. U příjemců nižších důchodů bude růst důchodů relativně vyšší, než u osob s nadprůměrnými důchody:

   

Pro příjemce nejnižších důchodů, tj. pod 8 000 , bude navržené zvýšení mírně vyšší, než pokud by ke změnám nedošlo.

Dopad na životní prostředí

      Změny nemají dopad na životní prostředí.

6.        Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh nepřináší žádné změny z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů ve srovnání s dosavadní právní úpravou.

7.     Zhodnocení korupčních rizik

      Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.

8.     Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

      Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

9.     Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Návrh je v souladu se všemi zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, která není návrhem zákona nijak dotčena.

Ve srovnání s dosavadním stavem nepřináší žádnou změnu z hlediska eGovernmentu. Při postupu plátců důchodu budou využívány údaje, které již tito plátci mají k dispozici v rámci základních registrů veřejné správy nebo agendových informačních systémů, které sami vedou.

10.     Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

          Vzhledem k urgentní povaze návrhu nebylo provedeno hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Dopady jsou rozebrány v předchozích oddílech obecné části důvodové zprávy.

11.         Způsob projednání návrhu zákona

Současně s předložením navrhovaného zákona se předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání navrhované právní úpravy ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 

Důvody pro tento výjimečný postup jsou spatřovány zejména ve značných hospodářských škodách, které státu bez přijetí návrhu zákona hrozí.

Předkladatel má za to, že v daném případě jsou splněny podmínky pro projednání návrhu ve stavu legislativní nouze, tak jak je definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 vyhlášeném pod č. 80/2011 Sb. (body 83 a následující). Z výkladu podaného v předchozích částech důvodové zprávy je zřejmé, že postup podle § 67 odst. 10 ZDP by v důsledku nepříznivé ekonomické situace projevující se skokovým nárůstem inflace v lednu 2023 o 8,6 % přinesl závažné negativní dopady na bilanci státního důchodového účtu (v roce 2023 o 34,4 mld. , v roce 2024 a dalších pak o 58,8 mld. ), což lze subsumovat pod situaci, kdy „státu hrozí značné hospodářské škody“ ve smyslu § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Inflace vzrostla způsobem, který se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších (bod 84 nálezu). Urychlené a včasné přijetí zákona má potenciál tyto dopady výrazně zmírnit, tj. přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu v rozsahu 19,4 mld. roce 2023 a 33 mld. roce 2024 a v navazujících letech – posuzováno s ohledem na dobu rozhodování a rozsah informací, jež jsou v této době k dispozici (bod 85 nálezu).

 

Zvláštní část

 

K části první

 

K čl. I

 

      Podmínky pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu jsou obsaženy v § 67 odst. 3 ZDP a výše zvýšení důchodů v mimořádném termínu je upravena v § 67 odst. 10 ZDP, a to tak, že se zvyšují procentní výměry důchodů o tolik procent, kolik činil růst cen v posledním měsíci období stanoveného pro zjišťování růstu cen oproti tomuto indexu v kalendářním měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu měsíci tohoto období. Období stanovené pro zjišťování růstu cen je definováno v § 67 odst. 4 písm. b) ZDP jako období, jehož prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu cen použitého při předchozím zvýšení procentní výměry důchodů, a posledním měsícem tohoto období, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. Z těchto pravidel obsažených v § 67 ZDP vyplývá, že by ke zvýšení procentních výměr vyplácených důchodů mělo dojít v mimořádném termínu v červnu 2023 a že by zvýšení mělo činit 11,5 %. Tento valorizační mechanismus, pokud jde o konstrukci výše zvýšení, se navrhuje pro mimořádné zvýšení v červnu 2023 pozměnit. Tato změna bude obsažena přímo v ZDP, a to jako nový § 67ca; nebude tedy již vydáváno nařízení vlády o dalším zvýšení důchodůroce 2023 ve smyslu § 67 odst. 16 ZDP. Obdobná mimořádná opatření jsou obsažena v § 67b a v § 67c ZDP.

 

     Podle odstavce 1 bude zvýšení procentní výměry při mimořádném zvýšení důchodů v červnu 2023 kombinované, a bude se skládat jednak z procentní částky, jednak z pevné částky. Procentní částka se nebude odvíjet od úpravy podle § 67 odst. 10 ZDP, nýbrž příslušné procento zvýšení stanoví přímo zákon. Pevná částka bude jednotná a nebude záviset na výši důchodu; každému důchodci bude přitom náležet jen jednou, a to obdobně podle úpravy obsažené v § 67b odst. 2 a v § 67c odst. 2 ZDP. Zůstává zachován princip podle § 67 odst. 15 ZDP, tj. zvýšení procentní výměry důchodu bude náležet i k důchodům přiznávaným v období od 1. června do 31. prosince 2023.

 

     Úprava obsažená v odstavci 2 představuje standardní ustanovení používané při všech valorizacích důchodů, srov. např. § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodůroce 2023.

 

     U tzv. dílčích důchodů (jedná se o důchody podle § 61 ZDP nebo podle koordinačních nařízení o sociálním zabezpečení) se při zvýšení procentní výměry důchodu podle § 67ca ZDP bude postupovat jako při pravidelném zvyšování důchodů, tzn. částka zvýšení bude odpovídat poměru českých dob pojištění k celkové době pojištění, tedy včetně pojištění v cizině.

 

 

K části druhé a třetí

 

K čl. II a III

 

      V těchto ustanoveních je upraveno zvýšení příplatků k důchodu náležejících podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. osobám rehabilitovaným a účastníkům odboje od června 2023. Tyto příplatky se podle příslušných zmocňovacích ustanovení obsažených v § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb. a v § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb. zvyšují nařízením vlády stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšují vyplácené důchody. Na základě těchto zmocňovacích ustanovení vláda vzhledem k provázanosti zvýšení důchodů a zvýšení příplatků k důchodu schvalovala příslušná nařízení o zvýšení příplatků k důchodu vždy současně s nařízením o zvýšení důchodů. Vzhledem k charakteru těchto příplatků se navrhuje zachovat dosavadní způsob jejich zvýšení a příplatky k důchodu zvýšit o 11,5 %, k čemuž jsou nutné změny zákona č. 198/1993 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb. V této souvislosti se navrhuje zvýšení příplatků upravit komplexně v těchto zákonech a nevydávat ještě další právní předpis, tj. nařízení vlády.

 

K části čtvrté

 

K čl. IV

S přihlédnutím k mimořádným časovým souvislostem, kdy zvýšení důchodů v mimořádném termínu na základě zákona o důchodovém pojištění nastává od červnové splátky v roce 2023, a k nutnosti zajistit potřebný čas pro plátce důchodů k zajištění realizace zvýšení důchodů v mimořádném termínu, je navrhována účinnost co nejdříve, tedy již dnem vyhlášení zákona, jehož přijetí je navrhováno ve stavu legislativní nouze. Účinnost zákona dnem jeho vyhlášení je možná ve smyslu § 3 odst. 4 věty druhé zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.

 

 

 

 

V Praze dne 20. února 2023

 

 

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.

 

 

 

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:

Ing. Marian Jurečka v.r.

 

 

 








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688