Plzeň: Západní okruh začne sloužit řidičům. Přibližně o půlnoci z neděle 19. na pondělí 20. února 2023 se budou moci řidiči v Plzni poprvé projet po dlouho očekávaném Západním okruhu.

Samotnému zprovoznění stavby pro automobilový provoz předchází její slavnostní otevření. Zúčastní se ho zástupce investora Plzeňského kraje hejtman Rudolf Špoták, náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek a další členové vedení kraje, zástupce spoluinvestora primátor města Plzeň Roman Zarzycký, generální ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje (SÚSPK) Miroslav Doležal, zástupci zhotovitele stavby firem BERGER BOHEMIA a.s. Zdeněk Pilík a Metrostav a.s. Václav Apolín, dále Magda Sýkorová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Plzeň zastupující poskytovatele dotace IROP, a další významní hosté.

„Západní okruh, respektive jeho II. etapa dlouhá 3,5 km, byla co do rozsahu a počtu stavebních objektů pro nás největší a nejnáročnější dopravní stavbou jak z hlediska finančního, tak stavebně technického. Tato část si vyžádala celkem 2,2 miliardy korun. Význam okruhu je pro plzeňskou aglomeraci zcela zásadní. Propojí nejrozsáhlejší průmyslovou zónu s největšími sídlišti v Plzni, současně odlehčí dosud přetíženou dopravu v centru města a umožní rychlejší spojení od dálnice D5 směrem na Karlovy Vary,“ říká hejtman PK Rudolf Špoták.

Nově vybudovaný úsek Křimická – Karlovarská navazuje na I. etapu (Domažlická – Křimická) mimoúrovňovou křižovatkou na Chebské ulici v Plzni – Křimicích a ukončen je nově vybudovanou tzv. „turbo“ okružní křižovatkou „U Globusu“. Jeho součástí je estakáda přes celé záplavové území řeky Mže v délce 1,2 km, čtyři mosty a tři biokoridory, které jsou situovány do zářezu původního terénu a přemosťují hlavní trasu. Jde o jednopolové přesypané železobetonové mostní konstrukce obloukového tvaru. Konstrukce mostů jsou navrženy jako monolitické, železobetonové, betonované na pevné skruži. Výšky kleneb ve vrcholu budou až 7,58 m nad niveletou vozovky.

Příprava stavby byla velmi náročná. Předcházela jí složitá jednání s vlastníky pozemků, vybudování přeložek mnoha sítí, koordinace s Vodárnou Plzeň i ČEZ. „Zásadní zásluhu na přípravě stavby má tehdejší hejtman Josef Bernard. Inicioval pracovní skupinu, která se scházela každý týden s přesnými úkoly, a za pomoci právní kanceláře se podařilo vykoupit poslední potřebné pozemky. Velkým úspěchem bylo, že se kraji podařilo dosáhnout na vyšší financování z peněz Evropské unie. Oproti původnímu předpokladu a jistotě 1,240 mil. Kč z programu ITI byla dotace programu IROP o téměř 300 mil. Kč vyšší, než se původně předpokládalo. Bez pomoci Evropské unie by Plzeňský kraj nemohl tuto investici realizovat. Dotace EU činí 1,541 mld. Kč. Díky tomu činí finanční podíl kraje na stavebních nákladech pouze 303 mil. Kč,“ připomíná náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek.

„Jde o historicky největší projekt, na kterém se IROP kdy podílel. Kolegové z plzeňského CRR zúřadovali a zkontrolovali několik tisíc stran projektové dokumentace a práce pro nás ještě ani zdaleka nekončí. Spolupráce s krajskou SÚS i dalšími zapojenými institucemi je ale příkladná. Jsme hrdí, že evropské peníze pomohly tak významné stavbě v našem regionu,“ říká Magda Sýkorová, ředitelka Centra pro regionální rozvoj Plzeňského kraje.

„Stavba Městského okruhu byla skutečnou profesní výzvou, nejen co se týče její rozsáhlosti, technologické náročnosti, ale i výstavbou ve složitých geologických podmínkách. Náročná byla koordinace velkého množství dodavatelů i pracovníků na specifickém staveništi. V průběhu výstavby nás zasáhly i celospolečenské problémy spojené s pandemií Covidu, celosvětovým bezprecedentním zdražování surovin a materiálů, ale i ozbrojený konflikt na Ukrajině, který se dotkl mnoha našich lidí. Přesto všechno jsem velmi rád, že jsem se mohl na tak významné stavbě podílet,“ poukázal na hlavní úskalí stavebních prací vedoucí projektu Matěj Brož ze společnosti BERGER BOHEMIA a.s. Navzdory růstu cen stavebních materiálů a důsledkům globální pandemie se této firmě i Metrostavu a.s. dařilo plnit stanovený harmonogram stavebních prací a stavba byla dokončena včas.

„Chtěl bych poděkovat za velmi dobrou spolupráci spoluinvestoru, tj. městu Plzni, a ocenit jeho společné úsilí dokončit stavbu s naší Správou a údržbou silnic v termínu,“ dodává náměstek hejtmana Pavel Čížek a s poděkováním, dokonce jmenovitým, se k němu připojil i generální ředitel SÚS PK Miroslav Doležal: „Ve chvíli, kdy je do provozu uváděna tak významná stavba, se sluší poděkovat těm, kteří se o její vybudování nejvíce zasloužili. Můj dík proto míří ke zhotoviteli díla, společnostem BERGER BOHEMIA a Metrostav, a zejména hlavnímu stavbyvedoucímu panu Matěji Brožovi. Dále pak technickému dozoru investora, kde odvedli skvělou práci zejména pánové Voříšek, Brnušák, Keller, Vaněk a Kotrc. Stavba by nevznikla bez perfektní spolupráce s poskytovatelem dotace, reprezentovaným ředitelkou CRR paní Magdou Sýkorovou. A mohlo by se děkovat dále, například všem ostatním technickým službám, dozorům atd. A závěrem nesmím zapomenout na mé kolegy ze SÚS PK Moniku Seifertovou a Davida Stiebera s Martinem Vítem.“

Podle vyjádření náměstka hejtmana Pavla Čížka naváže na dokončený úsek a otevření estakády pro řidiče v nejbližších dvou letech ještě úprava kruhového objezdu u Makra na Borských polích. Rekonstrukci objezdu bude provádět Ředitelství silnic a dálnic – oblastní ředitelství v Plzni.