Nejistoty kolem lednové inflace a co sledovat (Ozvěny trhu): Z hlediska tvorby prognóz tak patří lednová inflace mezi nejsložitější disciplíny.

Zítra statistický úřad zveřejní hodnotu lednové inflace. Její výše je běžně spjata s velkou mírou nejistoty. Začátkem každého roku většina prodejců tradičně přistupuje k přecenění jim nabízeného zboží či služeb nebo tuto možnost minimálně zvažuje. Výsledkem je měsíc v roce, který je spojen s nejvyšší cenovou volatilitou.

Z hlediska tvorby prognóz tak patří lednová inflace mezi nejsložitější disciplíny. Tento fakt dokládá široký interval odhadů pro letošní rok. Ten se podle agentury Bloomberg pohybuje od 16,2 procenta do 18,8 procenta, a náš odhad ve výši 18,7 procenta tak patří k nejvyšším. V průměru analytici finančního trhu očekávají lednovou meziroční inflaci na úrovni 17,1 procenta, po prosincových 15,8 procenta. Významně se liší i prognózy dvou nejvýznamnějších státních finančních institucí. Zatímco Česká národní banka pro leden předpovídá 17,6 procenta, Ministerstvo financí čeká 16,2 procenta.

K obvyklým nejistotám kolem lednového vývoje cen potravin a jádrové inflace se letos významně přidávají ještě ceny energií. S koncem loňského roku by totiž ze statistik ČSÚ měl vypadnout vliv úsporného energetického tarifu. Jeho započtení v říjnu vedlo k poklesu průměrné ceny elektřiny na zhruba polovinu. Jen pouhé vypadnutí tohoto efektu by tak z čistě matematických příčin meziměsíčně zvýšilo tuto cenu o sto procent. K tomu se ale ještě přidá skutečné zdražení silové složky elektřiny, když většina dodavatelů od ledna zvedla ceny na vládou stanovený strop. Ohlášeno bylo navíc i razantní zdražení dodávek tepla a vody. S lednovým zavedením vládních cenových stropů by mohl mírně zlevnit pouze plyn, jehož ceny rychle rostly v závěru loňského roku. Složitost kalkulace výsledného působení všech těchto změn v oblasti cen energií je pravděpodobně hlavním důvodem letošního neobvykle širokého rozpětí mezi jednotlivými odhady.

Přestože podíl vyšších cen energií na tuzemské meziroční inflaci zůstane i letos hodně vysoký, částečně i vlivem nízké srovnávací základy z konce loňského roku, to nejhorší by již v tomto ohledu mohlo být za námi. Ceny elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích klesly na předválečné úrovně a někteří dodavatelé již tento vývoj začínají zohledňovat v nižších cenách pro domácnosti. Riziko opakování výrazného růstu cen energií je pak redukováno snížením závislosti Evropy na ruských dodávkách.

V humbuku kolem růstu cen energií, který by tedy mohl být do jisté míry záležitostí již minulou, by neměla zapadnout výše jádrové inflace. Ta odráží ve větší míře skutečné poptávkové tlaky v ekonomice a především v současném prostředí silných externích faktorů působících na inflaci by měla být hlavním měřítkem pro centrální banku. Podle posledních údajů ČNB za prosinec jádrová inflace činila meziročních 13,3 procenta. V meziměsíčním sezonně očištěném a zároveň anualizovaném vyjádření, které lépe odráží aktuální situaci, pak podle našich výpočtů přesahovala osm procent. Tak či onak, byla stále hodně vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky. Na lednovou jádrovou inflaci budou působit dva protichůdné vlivy. Na jedné straně to budou zvýšená inflační očekávání a na té druhé pokles tuzemském poptávky. Který z těchto vlivů nakonec převáží, by mělo být to hlavní, co bude sledováno.