Evropský zatykač jako součást českého právního řádu
Integrace - časopis o dění v EU a vstupu ČR do Unie | ||
Příprava na život ve spojené Evropě založené na demokratických principech s sebou nese také určitou daň. Volný pohyb osob v Evropské unii přinese českým občanům možnost pohybovat se bez omezení ve všech členských státech EU. Zároveň ale pachatelům trestné činnosti umožní vyhýbat se - takřka nekontrolovatelně - trestnímu postihu na území kteréhokoli státu EU. Stávající úprava mezinárodní právní pomoci je natolik složitá a komplikovaná, že nahrává spíš pachatelům trestné činnosti než zájmu společnosti na jejich spravedlivém potrestání. Evropská rada byla při vědomí těchto skutečností nucena řešit problém, jak zjednodušit a urychlit trestní stíhání a výkon trestu - v závislosti na spletitém systému extradičního řízení. Hlavní snahou bylo vytvoření společného evropského prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, jejím hnacím motorem byly zajisté také teroristické útoky na USA z 11. září 2001. Výsledkem je přijetí Evropského zatýkacího rozkazu rámcovým rozhodnutím Rady ze 13. června 2002 (2002/584/JVV) o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy.
Připravenost na vstup do EU se nutně promítá i do příslušných legislativních změn českého právního řádu tak, aby byly splněny všechny závazky, plynoucí z členství v Evropské unii. Reakcí na mezinárodní smlouvy přijaté v rámci tzv. "třetího pilíře", zejména na Úmluvu Evropské unie o právní pomoci ve věcech trestních z roku 2000, ale také na Druhý dodatkový protokol k Evropské úmluvě o právní pomoci ve věcech trestních z 8. listopadu 2001, je v současné době předložení návrhu novely zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Novela má implementovat Evropský zatýkací rozkaz do právního řádu České republiky. Předložený návrh si klade za cíl odstranit stávající nedostatky právního styku s cizinou a zajistit realizaci závazků plynoucích z rozhodnutí EU v oblasti trestního řízení. Těmito rozhodnutími jsou:
· Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/JVV o boji proti terorismu · Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JVV o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy · Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/JVV o boji proti podvodům a padělání bezhotovostních platebních prostředků · Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/JVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání v souvislosti se zavedením eura · Společná akce 98/742/JVV přijatá Radou na základě článku K.3 Smlouvy o evropské unii o korupci v soukromém sektoru · Rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/JVV o potírání obchodování s lidmi · Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/JVV o praní špinavých peněz, o zjišťování, sledování, zmrazování a zabavení nástrojů a výnosů z trestné činnosti · Rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/JVV o posílení trestního rámce prevence umožnění nezákonného vstupu, průvozu a pobytu · Rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/JVV o postavení obětí v trestním řízení · Úmluva podepsaná 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Kapitola 3) · Druhý dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o právní pomoci ve věcech trestních z 8. listopadu 2001 · Úmluvu Evropské unie o vzájemné právní pomoci ve věcech trestních z 29. května 2000 · Evropskou úmluvu o dohledu nad podmíněně odsouzenými nebo podmíněně propuštěnými pachateli z roku 1964 (Českou republikou ratifikováno 10. dubna 2002 - č. 75/2002 Sb.m.s.) Samotný výčet závazků je značně obsáhlý a jejich aplikace nebude ani zdaleka jednoduchá. Vyžádá si zásah do dosud uznávaných hodnot trestního řízení, ale i do základních lidských práv a svobod garantovaných ústavním řádem České republiky. Evropský zatýkací rozkaz vychází principiálně z vysoké míry důvěry mezi členskými státy Evropské unie a spojuje ji s významnými změnami dosavadního pohledu na zásady vydávaní pachatelů trestné činnosti k trestnímu stíhání nebo potrestání. S tím je spojeno i uplatnění zásady "ne bis in idem" vyjádřené v čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, ve vztahu k rozhodnutím vydaným orgány činnými v trestním řízení v členských státech Evropské unie. Předpokladem aplikace je: · vzájemné uznávání soudních rozhodnutí členských států EU · opuštění zásady oboustranné trestnosti · vzdání se zásady nevydávání vlastních občanů · vzdání se zásady speciality (možnost stíhaní jen pro trestný čin, pro který byla osoba vydána) · vzdání se výhrady politického cíle trestného činu Variant řešení implementace Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JVV je samozřejmě několik. Navrhovaná novela trestního řádu tuto problematiku řeší razantní změnou dvacáté páté hlavy trestního řádu, kde v oddíle třetím v §§ 404 až 424 jsou uvedena "Zvláštní ustanovení pro předávání osob mezi členskými státy Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu." Složitý mechanismus vydávání pachatele je nahrazován procesem předání vyžadujícímu státu v rámci EU na základě přímé žádosti jednoho justičního orgánu justičnímu orgánu dožádaného státu. V tomto procesu předávání hrají ústřední orgány jen roli administrativní a technické pomoci. Vydání evropského zatýkacího rozkazu je omezeno na celkem 32 případů trestního jednání, za které je možné v požadujícím členském státě uložit trest odnětí svobody na dobu nejméně tří let, což je prolomením zásady oboustranné trestnosti, jde o: 1. účast na zločinecké organizaci 2. terorismus 3. obchod s lidmi 4. pohlavní zneužívání dětí a dětská pornografie 5. nedovolený obchod s drogami a psychotropními látkami 6. nedovolený obchod se zbraněmi, municí a výbušninami 7. korupce 8. podvody včetně podvodů postihujících zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství 9. praní výnosů ze zločinu 10. padělání měny včetně eura 11. počítačová trestná činnost 12. trestné činy proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými zvířecími a rostlinnými druhy a jejich odrůdami 13. napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a pobytu 14. vražda, těžká újma na zdraví 15. nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi 16. únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí 17. rasismus a xenofobie 18. organizovaná nebo ozbrojená loupež 19. nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl 20. podvádění 21. vydírání a vymáhání peněz za ochranu 22. padělání výrobků a pirátství 23. padělání veřejných listin a obchod s veřejnými listinami 24. padělání platebních prostředků 25. nedovolený obchod s hormony a jinými růstovými stimulátory 26. nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály 27. obchod s kradenými automobily 28. znásilnění 29. žhářství 30. trestné činy v rámci jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 31. únos letadla/plavidla 32. sabotáž V případě trestního jednání nezahrnutého do tohoto výčtu může být předání podmíněno oboustrannou trestností. Podmínkou pro vydání evropského zatýkacího rozkazu je existence pravomocného rozsudku nebo rozsudku v nepřítomnosti, kterým byl uložen trest odnětí svobody, nebo nápravné opatření omezující svobodu na dobu minimálně čtyř měsíců, nebo bylo vydáno jiné vykonatelné rozhodnutí v trestním řízení o trestném činu, kde hrozí omezení osobní svobody minimálně na dvanáct měsíců (v ČR například příkaz k zatčení podle § 69 TrŘ.). Formální náležitosti evropského zatýkacího rozkazu jsou uvedeny ve vzoru, který je přílohou Rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JVV. Za samostatnou zmínku stojí povinnost předávat své vlastní občany na vyžádání jiného členského státu, s možností požadovat vrácení vydané osoby zpět k výkonu trestu. Pro aplikaci takového průlomu bude patrně nutné změnit také čl. 14 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, aby nemohlo docházet ke zpochybňování výkladu připravované novely trestního řádu ve vztahu k evropskému zatýkacímu rozkazu. Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JVV ve svém čl. 4 bodu 6 umožňuje vykonávajícímu státu nepředat svého státního příslušníka nebo osobu, která zde má trvalé bydliště, ale vykonávací stát se tím zavazuje k provedení výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření v souladu se svými vnitrostátními předpisy. V závěru mohu vyslovit jen své osobní přání, aby se Parlamentu České republiky podařilo přijetí tzv. euronovely trestního řádu s dostatečným předstihem před vstupem České republiky do Evropské unie.
JUDr. Jiří Křepelka vysokoškolský učitel, katedra trestního práva Policejní akademie ČR Praha Převzato z časopisu Integrace (www.integrace.cz). |
Poslední zprávy z rubriky Vstup ČR do EU:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz