Jihočeský kraj v roce 2021 z pohledu regionálních účtů
Hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnatelných cenách (s. c.) v Jihočeském kraji v roce 2021 podle předběžných výsledků meziročně stagnoval (+0,1 %). Propad ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru, ke kterému došlo v roce 2020, se tak v kraji dále neprohluboval. Celorepublikově byl vývoj v roce 2021 příznivější, HDP v s. c. meziročně vzrostl o 3,6 %.
Po šestiletém období oživení ekonomiky, kdy se v Jihočeském kraji v letech 2014 až 2019 pohybovaly meziroční přírůstky regionálního HDP v s. c. od 0,3 % po 6,7 %, se v roce 2020 HDP v s. c. propadl meziročně o 4,4 % (v ČR činil propad -5,5 %). Šlo o nejhlubší meziroční pokles v historii kraje i celé republiky od roku 1995. V roce 2021 HDP kraje ještě stagnoval, celorepublikově již rostl.
Graf 1 Meziroční vývoj HDP v s. c. v Jihočeském kraji a České republice
V roce 2020 zaznamenaly meziroční pokles HDP v s. c. všechny kraje od nejmělčího -1,5 % v Pardubickém po nejhlubší -9,8 % ve Středočeském kraji. V roce 2021 již ve většině krajů HDP v s. c. meziročně rostl, nejvíce v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. V Jihočeském kraji v roce 2021 předběžně stagnoval a v Kraji Vysočina a Karlovarském kraji dále klesal. Vinou této recese se HDP v s. c. v Karlovarském kraji propadl až pod úroveň roku 2000, v roce 2021 na ni ztrácel 2,3 %. Ostatní kraje zaznamenaly za stejnou dobu přírůstek HDP v s. c., nejvyšší – dvojnásobný – byl v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji. V Jihočeském kraji vzrostl mezi roky 2000 a 2021 HDP v s. c. o jednu třetinu, což byl čtvrtý nejnižší výsledek mezi kraji. Ještě méně (o 28 %) vzrostl v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Graf 2 Meziroční vývoj HDP v s. c. v ČR a podle krajů
V roce 2021 byl v Jihočeském kraji vytvořen regionální HDP v běžných cenách (b. c.) ve výši 291,7 mld. Kč. K celorepublikovému HDP kraj přispěl 4,8 %, což byl v regionálním srovnání sedmý nejvyšší podíl, který korespondoval s umístěním kraje v letech 2011 až 2018. Mimo tyto roky bylo od roku 1995 pro kraj obvyklé, lepší, šesté místo. V dlouhodobém vývoji kraj poněkud ztrácel ze svého vlivu na celorepublikový HDP. V roce 2000 představoval jeho podíl na celorepublikové hodnotě 5,7 %, v roce 2010 již jen 5,0 % a od roku 2014 již jen 4,9 %, resp. častějších 4,8 %.
Graf 3 Podíl krajů na HDP České republiky
Hospodářsky nejsilnějším krajem České republiky je hlavní město Praha. Její příspěvek k celorepublikovému HDP se dlouhodobě zvolna zvyšoval, v roce 2021 již představoval 27,5 %. Kromě hlavního města svůj podíl na HDP ČR oproti roku 2000 zvýšily již jen další dva ekonomicky nejvýznamnější kraje – Středočeský a Jihomoravský.
Vývoj regionálního HDP úzce souvisí s vývojem regionální hrubé přidané hodnoty (HPH), která představuje rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých odvětví daného regionu. Regionální HPH se udává v běžných cenách a její objem dlouhodobě roste. Meziročně poklesla v souhrnu za ČR pouze v roce 2009 a v Jihočeském kraji kromě toho i v roce 2010 v souvislosti s vleklou hospodářskou krizí. V republice a většině krajů se znovu snížila při pandemii koronaviru v roce 2020 (-0,7 %), v Jihočeském kraji tehdy mírně vzrostla; v roce 2021 již rostla ve všech krajích, na jihu byl její přírůstek v mezikrajském srovnání třetí nejnižší.
Pandemická krize v roce 2020 se v souhrnu za republiku a ve většině krajů včetně Jihočeského projevila poklesem HPH ve většině odvětví s výjimkou veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, činnosti v oblasti nemovitostí a zemědělství. V roce 2021 se již HPH většinou ve všech odvětvích v jednotlivých regionech meziročně zvýšila, v Jihočeském kraji ale pokračoval pokles HPH v průmyslu a v peněžnictví a pojišťovnictví. Rok 2020 utlumil především zpracovatelský průmysl, v roce 2021 sice jeho HPH celorepublikově meziročně vzrostla, ale nepřekročila předpandemickou hodnotu (vlivem výrazného a dosud nepřeklenutého propadu HPH v roce 2020 ve Středočeském kraji).
Z hlediska dlouhodobého vývojeve struktuře HPH převažují a zvolna upevňují svůj vliv odvětví terciárního sektoru (tržní a netržní služby) na úkor klesajícího zastoupení primárního sektoru (zemědělství, lesnictví, rybářství) a sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví). Mezi roky 2000 a 2021 se v Jihočeském kraji snížil podíl primárního sektoru z 6,8 % na 4,0 %, podíl sekundárního sektoru z 39,5 % na 38,6 %, naproti tomu podíl terciárního sektoru vzrostl z 53,7 % na 57,4 %.
Graf 4 Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty
V regionálním srovnání měl Jihočeský kraj dlouhodobě druhý nejvyšší podíl primárního sektoru (po Kraji Vysočina). Podíl sekundárního sektoru ho v roce 2000 řadil na jedenácté místo, od roku 2008 na desáté místo. Podle podílu terciárního sektoru se v roce 2000 kraj umístil na šestém a v posledním desetiletí nejčastěji na pátém místě mezi regiony.
Struktura HPH Jihočeského kraje se od celorepublikové nápadně liší vyšším podílem primárního a sekundárního sektoru a podstatně nižším podílem terciéru. Republikovou skladbu HPH však výrazně ovlivňuje hlavní město Praha (s podílem terciéru 84,5 % v roce 2021). Od struktury HPH za souhrn mimopražských krajů se jihočeská již tak markantně neliší.
Hodnotou HDP na 1 obyvatele (453,2 tis. Kč) v roce 2021 obsadil Jihočeský kraj v žebříčku krajů podle předběžných výsledků až jedenáctou příčku, což je v historii kraje dosud nejhorší umístění, i když jeho ztráta na kraje na devátém a desátém místě je minimální. Nejlepších výsledků dosahoval do roku 2007 (třetí až páté místo), pak se jeho pozice v mezikrajském žebříčku zhoršila, umisťoval se na šestém až devátém a v roce 2017 na desátém místě.
V porovnání s výsledkem za republiku měl Jihočeský kraj v přepočtu na 1 obyvatele vždy nižší HDP a republikové hodnotě se spíše vzdaloval. Zatímco v roce 2000 za ní zaostával o 5,9 %, v roce 2021 již o 20,6 %. Republikový výsledek významně ovlivňuje hlavní město Praha, které ho jako jediný kraj převyšuje, od roku 2001 více než dvakrát. Pomineme-li Prahu, pak HDP na 1 obyvatele za souhrn mimopražských krajů Jihočeský kraj až do roku 2007 překračoval. Od roku 2008 na něj většinou již jen ztrácel, v roce 2021 -5,6 %.
Výraznou převahu hlavního města vedle struktury HPH s vysokým podílem služeb ovlivňuje také vysoký počet zaměstnaných, které Praha přitahuje z jiných regionů, zejména ze středních Čech. Zatímco počet Pražanů byl v roce 2021 o 8,2 % nižší než počet Středočechů, zaměstnávalo hlavní město (podle místa pracoviště) 1,5 krát více osob než Středočeský kraj.
Graf 5 HDP na 1 obyvatele a HDP na 1 zaměstnaného v roce 2021 podle krajů
Republikovou produktivitu práce, tj. HDP v přepočtu na 1 zaměstnaného, kromě hlavního města Prahy překračoval mírně často také Středočeský kraj, i když v roce 2021 mu do ní chybělo 1,1 %. Z ostatních krajů na republikovou produktivitu práce po roce 2000 žádný jiný nedosáhl. Jihočeský krajza ní v roce 2000 zaostával o 5,9 %, v roce 2021 pak o 16,9 %. Nejvíce se jí vzdálil v roce 2016 (o 19,1 %). V žebříčku krajů podle produktivity práce se do roku 2002 kraj umisťoval na čtvrtém místě, později se jeho pozice zhoršila. Od roku 2008 mu náleželo desáté až dvanácté místo, v letech 2019 a 2020 bylo sice jeho umístění lepší, ale v roce 2021 spadnul znovu na desáté místo.
Při vyjádření HDP ve standardu kupní síly (PPS) na 1 obyvatele dosáhl v roce 2021 podle předběžných výsledků Jihočeský krajunijního průměru HDP (EU 27) ze 72,7 %. Oproti roku 2020, kdy poprvé v historii překonal hranici 75 % unijního průměru, si pohoršil. Z krajů České republiky průměr EU 27 převyšovalo dlouhodobě jedině hlavní město Praha, od roku 2017 více než dvojnásobně. Hranici 75 % unijního průměru v roce 2021 překročilo kromě Prahy dalších pět krajů – Středočeský, Plzeňský, Královéhradecký, Jihomoravský a Zlínský.
Graf 6 HDP na 1 obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) v roce 2021 podle krajů
Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) se pro regionální úroveň vyjadřuje pouze v běžných cenách. V úhrnu za Českou republiku THFK v b. c. dlouhodobě rostla. Výjimkou byly pouze roky 2009 až 2013, kdy trend narušila ekonomická recese, rok 2016, který následoval po vysoké investiční aktivitě spojené s dočerpáváním eurofondů, a rok 2020, kdy v Česku kvůli pandemii oslabily zejména investice do průmyslu. V Jihočeském kraji THFK v roce 2020 meziročně klesla o 3,1 %, ale v roce 2021 již meziročně vzrostla o 1,6 % (v České republice -3,3 % a +4,8 %).
Graf 7 Podíl Jihočeského kraje na THFK České republiky a míra investic
Objem investic regionálně kolísá v souvislosti s realizací velkých investičních akcí. Jednou z největších byla výstavba jaderné elektrárny Temelín, díky které měl Jihočeský kraj až do roku 2005 vysokou a také nadprůměrnou investiční aktivitu. Míra investic tehdy představovala více než 30 %. I když investice v kraji dosáhly v posledních třech letech historicky nejvyššího objemu 68 mld. až 70 mld. Kč, byla míra investic spíše nižší a ve srovnání s ČR podprůměrná.
K celorepublikovému objemu THFK v roce 2021 Jihočeský kraj přispěl 4,3 %, což byl druhý nejnižší podíl v historii kraje a v pořadí krajů sedmý nejvyšší podíl. Stejné umístění kraj docílil v roce 2021 i po přepočtu THFK na 1 obyvatele. Republikovou hodnotu THFK na 1 obyvatele kraj dosáhl ze 72,1 %, což znamenalo druhý nejhorší výsledek v historii.
Nejlepší poměr vůči republikové THFK na 1 obyvatele vykazovalo hlavní město Praha, které ji od roku 2006 převyšovalo více než dvojnásobně. Často ji mírně překračoval i Středočeský kraj. Další kraje na ni dosáhly před rokem 2010 jen výjimečně a pak již vůbec.
Při hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionechse uplatňuje čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD); udává se v běžných cenách. ČDDD má rostoucí trend, který byl v letech 2010 až 2013 ve většině krajů narušen v souvislosti s vleklou hospodářskou krizí a růstem nezaměstnanosti. V jižních Čechách meziročně poklesl v roce 2010 a v roce 2013. Celorepublikový ČDDD rostl nepřetržitě, a to i v době vleklé hospodářské krize. Při pandemické krizi v roce 2020 ČDDD v kraji i ČR neklesl, pouze zpomalil svůj růst. V roce 2021 vzrostl ČDDD v kraji o 7,7 %, v ČR o 7,3 %.
Podle hodnoty ČDDDna 1 obyvatele se v roce 2021 Jihočeský kraj zařadil na sedmou pozici mezi regiony. Znamenalo to lepší umístění než ve druhé dekádě nového tisíciletí, kdy byl nejčastěji osmý, ale horší umístění než v první dekádě, kdy býval čtvrtý až šestý. Ve srovnání s celorepublikovým výsledkem byl ČDDD na 1 obyvatele v Jihočeském kraji od roku 2000 nižší a ztráta kraje na něj se spíše prohlubovala. Zatímco v roce 2000 kraji chyběly do republikové hodnoty 1,2 %, v roce 2021 to bylo již 4,9 %.
Graf 8Základní makroekonomické ukazatele v běžných cenách na 1 obyvatele
V žebříčku krajů podle hodnoty ČDDD na 1 obyvatele si první místo udržuje dlouhodobě hlavní město Praha (více než 30 % nad průměrem ČR). Nadprůměrných hodnot dosahoval každým rokem ještě i Středočeský kraj. Na opačném konci žebříčku krajů figuroval v posledních dvou letech Karlovarský a před tím celé desetiletí Ústecký kraj (s více než 10% ztrátou na republiku).
Celkový pohled na vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů po přepočtu na 1 obyvatele (v běžných cenách bez zohlednění cenových vlivů) nabízí graf 8. Poté, kdy po deseti letech zvyšování došlo v roce 2020 v ČR k meziročnímu snížení HDP na 1 obyvatele, byl v následujícím roce růst obnoven. Jihočeský kraj v roce 2020 zaznamenal v tomto ukazateli stagnaci a v roce 2021 poloviční přírůstek ve srovnání s Českem. Vlivem toho se zaostávání jihočeské hodnoty za celorepublikovou poněkud prohloubilo.
Rovněž THFK na 1 obyvatele zaznamenala v roce 2020 meziroční snížení, k poklesu došlo jak v ČR, tak i v kraji. V roce 2021 již ukazatel na celostátní i regionální úrovni rostl. Jedině ČDDD při vyjádření na 1 obyvatele v pandemickém roce 2020 rostl v Česku i v kraji a v roce 2021 se jeho růst dále zrychlil. Je patrné, že zaostávání kraje za průměrem ČR je oproti ostatním srovnávaným ukazatelům nejméně výrazné právě u ČDDD na 1 obyvatele.
Přílohy
- Jihočeský kraj v roce 2021 z pohledu regionálních účtů (celý komentář ve formátu PDF)
- Další informace:
- Databáze regionálních účtůOdkaz [nové okno]
- Tab. 1 Makroekonomické ukazatele v Jihočeském kraji
Kontakt:
Ing. Irena Kovárnová
Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích
E: irena.kovarnova@czso.cz
T: 386 718 690
M: 703 854 593
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz