Průmysl drží automobilky, zahraniční obchod v historickém propadu

Objem výroby českého průmyslového sektoru v prosinci roku 2022 meziročně narostl o 4,0 % (po očištění o kalendářní vlivy), což odpovídá meziměsíčnímu nárůstu o 0,2 % (po sezónním očištění). Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 10,1 %, přičemž zakázky ze zahraničí narostly o 9,3 a ty z tuzemska o 11,6 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců klesl meziročně o 0,6 %, jejich průměrná mzda ovšem stoupla o 7,8 %. Za celý rok 2022 produkce českého průmyslu narostla o 1,7 % a dostala se tak zpátky na předpandemickou úroveň.

Největší nárůst objemu výroby v prosinci hlásí odvětví výroby usní, které přidalo 43,4 %, následované výrobou oděvů (31,4 %) a výrobou motorových vozidel (30,1 %). Nejhlubší pokles naopak zaznamenala výroba ostatních dopravních prostředků (-31,9 %), tisk a rozmnožování nahraných nosičů (-20,5 %) a výroba chemických látek a přípravků (-17,6 %). S přihlédnutím k významu jednotlivých sektorů ve skladbě českého průmyslu bylo ovšem jednoznačným tahounem opět odvětví výroby motorových vozidel, které do celkového výsledku přispělo 4,6 procentními body, následované s odstupem výrobou elektrických zařízení (0,9pb) a výrobou počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (0,6pb). Do záporu naopak průmyslovou produkci nejvíce posouvala výroba ostatních dopravních prostředků (-1,1pb), výroba chemických láteka prostředků (-0,6pb) a výroba základních kovů (-0,4pb).

Za celý rok 2022 rostly nejrychleji sektory výroby usní (19,2 %), výroby oděvů (12,3 %) a výroby motorových vozidel (11,7 %), nejslabší výsledek naopak hlásí výroba ostatních dopravních prostředků (-10,8 %), zpracování dřeva (-8,2 %) a výroba základních kovů (-7,7 %).

Bilance českého přeshraničního obchodu se zbožím vykázala v prosinci schodek na úrovni 1,2 mld. Kč, což odpovídá meziročnímu růstu objemu vývozu o 8,9 % a dovozu o 3,9 %. Negativně do bilance vstupoval hlavně dovoz ropy a zemního plynu (bilance -23,0 mld. Kč) a dovoz základních kovů (-11,6 mld. Kč), nahoru ji naopak táhl obchod s motorovými vozidly (40,9 mld. Kč) a elektřinou, plynem a párou (11,1 mld. Kč). Za celý rok 2022 vykázal český přeshraniční obchod se zbožím deficit na úrovni 198,1 mld. Kč, zatímco před rokem šlo pouze o 9,0 mld. Kč. Ještě v roce 2020 přitom Česko dosahovalo kladné bilance v hodnotě 180 mld. Kč a přebytky v okolí 150 mld. Kč byly běžné i v letech předchozích.

Obávaný kolaps českého průmyslového sektoru se v závěru roku 2022 nekonal, a to hlavně díky mocnému finiši automobilového sektoru, který těžil z nahromaděných objednávek a uvolnění napětí v dodavatelských řetězcích. Ve velké části ostatních odvětví je ovšem zpomalování znatelné a vzhledem k nadále neutěšené energetické situaci a uvadající poptávce bude patrně pokračovat i v nejbližších několika měsících. K tomu se přidají i avizované odstávky výroby v klíčových automobilkách, kde se opět nedostává nutných komponent. Na delším horizontu se ovšem již začíná nadějně vyčasovat, když na hlavních partnerských trzích již předstihové indikátory začínají hlásit odrážení ode dna a ceny energií zůstávají na zvýšených, ovšem nikoliv astronomických hodnotách. V celém dodavatelském řetězci pak již citelně klesají ceny přepravy a také některých průmyslových komodit, což indikuje postupný návrat k předpandemickému normálu. Od roku 2023 tak očekáváme v průmyslovém sektoru přibližně stagnaci, což je vzhledem k obavám, které se původně objevovaly hlavně v souvislosti s důsledky války na Ukrajině, vcelku pozitivní vyhlídka.