Mezinárodní rok prosa. Největšími stávajícími producenty prosa jsou Indie, Nigérie, Niger a Čína.
Letošní rok je dle rozhodnutí OSN Mezinárodním rokem prosa. Je to příležitost zvýšit povědomí o prosu a o možnostech jeh využití a výhodách ze zemědělského i zdravotního hlediska.
Největšími stávajícími producenty prosa jsou Indie, Nigérie, Niger a Čína. Popularita prosa tkví především v jeho nenáročnosti. Je totiž možné jej pěstovat v nepříznivých klimatických podmínkách, v nichž se většině plodin nedaří. Lze jej sklízet v obdobích sucha, a je tak základní potravinou pro obyvatelstvo oblastí ohrožených nedostatečným potravinovým zabezpečením.
Proso je plodinou, která se pěstuje především v subsaharské Africe a v Asii, kde je jednou ze základních potravin. V Česku se z mnoha druhů prosa pěstuje převážně proso seté, které pochází z Mongolska. Dostalo se k nám pravděpodobně v 4. až 7. stoletím během stěhování národů a stalo se jednou ze základních potravin středověkého jídelníčku. Ve druhé polovině 20. století začalo proso z evropských polí ustupovat pšenici, která byla vyšlechtěna na vyšší výnosy a mezi lidmi si získala oblibu i pro svou univerzálnost a snadné zpracování. Podobně jako proso byly pšenicí vytlačovány i do té doby pro Evropu jiné typické plodiny jako pohanka, oves či žito. Dnes se na více než třetině osevní plochy v ČR pěstuje právě pšenice. V současné době si proso, coby přirozeně bezlepková potravina zase nachází cestu na náš stůl a oloupané obilky prosa, jáhly, se stávají populární potravinou a to nejen v podobě jahelníku či jáhlové kaše. Nízký glykemický index činí z prosa vhodnou potravinu pro osoby trpící diabetes.
V roce 2022 se do Česka dovezlo více než 2 mil. kg prosa (bez prosa k setí), nejvíce z Polska. Dovoz ze zemí mimo Evropu je dlouhodobě řádově nižší, jediným významnější mimoevropským obchodním partnerem je Čína, z níž se ale ve srovnání s Polskem dováží do ČR 8,5 %. Na druhou stranu hranic, tedy směrem ven z ČR mířilo v roce 2022 téměř 1,6 mil. kg prosa, přičemž nejsilnějším exportním partnerem bylo opět Polsko, následované Itálií a Německem, export do mimoevropských států je zatím na zanedbatelných hodnotách.
Země Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán) na jaře 2020 zcela zakázaly vývoz některých druhů zeleniny a obilovin, aby byly schopny pokrýt vlastní potřeby. Mezi potraviny, jejichž export byl dočasně přerušen, patřilo i proso, dále pak pohanka, rýže, žito, sójové boby, cibule a další plodiny. Před zastavením vývozu, tedy v roce 2019, představovala hodnota dovozu prosa z Ruska do ČR přilbližně 1 500 kg.
Více se dočtete zde.
Poslední zprávy z rubriky Zemědělství:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz