Aktuální vývoj migrace v EU - v roce 2022 bylo v EU podáno více než 920 000 žádostí o azyl, což přestavuje nárůst bezmála o 50 % v porovnání s rokem 2021.

S ohledem na výrazný nárůst počtu azylových žádostí v Evropské unii se téma migrace opět dostává do popředí unijní agendy. Dle dat Evropské komise bylo v roce 2022 v EU podáno více než 920 000 žádostí o azyl, což přestavuje nárůst bezmála o 50 % v porovnání s rokem 2021. Čísla výrazně rostou i v oblasti neregulérní migrace. Podrobnější debata o společné migrační a azylové politice čeká lídry EU na mimořádném zasedání Evropské rady, které se bude konat 9. – 10. února v Bruselu.

Zvláštní únorové zasedání Evropské rady se bude zabývat zejména potřebou vypracovat udržitelná řešení v oblasti azylu a migrace. Jako hlavní cíl summitu si diplomaté vytyčili pokrok v jednání o nových migračních a azylových pravidlech v rámci nového paktu EU o migraci a azylu pro rok 2024. Mezi body, které se budou v Bruselu během dvoudenního zasedání projednávat, bude patřit i cesta k efektivnější návratové politice a nastavení odpovědnosti všech členských států za přijaté či odmítnuté migranty. Lídři se budou věnovat i regionu západního Balkánu, kde v současnosti leží největší výzvy.

Migrace v číslech

Evropská pohraniční agentura Frontex loni zaznamenala přes 330 000 případů nelegálních přechodů vnějších hranic Evropské unie, což je nejvyšší počet od roku 2016. Cizinecká policie České republiky za rok 2022 na území ČR odhalila přes 217 000 cizinců bez povolení, využívající ČR jako tranzitní zemi. Vzhledem k současné migrační situaci na území Evropské unie zavedly některé členské státy dočasné kontroly na vnitřních hranicích Schengenu. Česká republika například na konci září zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem, které výrazně napomohly ke snížení objemu tranzitní migrace přes ČR. Ty však byly po vyčerpání lhůty pro zavedení kontrol na hranicích v rámci schengenského prostoru o víkendu zrušeny.

Komise: „Musí dojít k posílení návratové politiky”

„Azylové systémy v členských státech jsou vystaveny značnému tlaku. A faktem je, že většina žadatelů o azyl ochranu nepotřebuje. I přes tuto skutečnost zůstává míra návratů na nízké úrovni pouhých 22%,” uvedla ve středečním projevu k plénu Evropského parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Právě posílení a zefektivnění návratové politiky je dle Evropské komise jednou z hlavních cest, jak se s tlakem na azylový systém EU vyrovnat. Nízká míra navracení migrantů představuje dlouhodobý problém EU, který z velké části vychází z přetížených vnitrostátních imigračních úřadů a neochoty třetích zemí přijímat neúspěšné žadatele o azyl zpět do země původu. Dle dat Evropské komise je pouze 16 % rozhodnutí návratové politiky následováno žádostí o zpětné převzetí do třetí země, do které se migranti mají vrátit. Na stagnaci návratové politiky měla vliv i pandemie covidu-19, kdy se počet návratů migrantů snížil o 50 %.

Jako konkrétní krok představila 24. ledna Evropské komise strategii na zefektivnění návratů. Ta si klade za cíl výrazně navýšit počet navrácených osob, které nebyly úspěšné se svou azylovou žádostí a musí se vrátit zpět do země původu. Plán Komise například navrhuje, aby EU stanovila cíle pro konkrétní třetí země, které by se měly zaměřit na zvýšení návratnosti. Komise dále vyzývá vnitrostátní orgány k větší spolupráci při řešení zneužívání azylového systému, kdy žadatelé s platným azylem žádají o azyl i v jiném členském státě EU.

Europoslanci zvedají téma důvěryhodné migrační a azylové politiky

Minulý týden vyjádřili své názory na řešení současných migračních problémů i poslanci Evropského parlamentu. Plenárníhozasedání se zúčastnila i Ursula von der Leyenová a zástupci švédského předsednictví. Středeční zasedání provázela názorová nejednotnost. Zatímco předsedkyně Evropské komise mluvila o nutnosti posílení legislativní práce s cílem do roku 2024 schválit nový posílený pakt EU o migraci a azylu, se do pléna Evropského parlamentu dostala například i diskuse o posílení vnějších hranic EU za pomocí hraničních bariér.

Komise i poslanci z levicových skupin návrh států převážně střední a východní části Unie o financování hraničních bariér prostřednictvím fondů odmítají. „Ti, kteří chtějí z Evropy udělat pevnost, a my, kteří věříme v solidaritu, bychom se měli umět dohodnout,” uvedla šéfka socialistické frakce Iratxe Garcíaová.

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Foto: Unsplash