Čtyři důvody, proč se sazby nevrátí na mimořádně nízké úrovně - Summers

Larry Summers hovořil na Bloombergu o dalším vývoji monetární politiky v USA a posledních číslech týkajících se ekonomické aktivity v této zemi (viz první část rozhovoru zde). Ve druhé se zaměřil na delší období a možný návrat do stavu, který v ekonomice panoval před rokem 2020.

Summers dostal konkrétně dotaz na návrat takzvané dlouhodobé stagnace. O ní ekonom hovořil řadu let po finanční krizi a jde o stav ekonomiky se slabou agregátní poptávkou, utlumeným růstem a velmi nízkými sazbami. Nyní se hovoří o tom, zda po současném období vysoké inflace nemůže nastat návrat do předchozího stavu. A tudíž i opětovný výrazný pokles sazeb.

O možnosti návratu k dlouhodobé stagnaci hovoří ve své nové knize Olivier Blanchard, který mimo jiné působil jako hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu. Summers k tomu uvedl, že jeho knihu by si měl přečíst každý, protože je výborná a dobrým způsobem se dívá na roli fiskální politiky.

Summers se ale domnívá, že návrat ke starému stavu spíše nenastane a neutrální sazby se budou nacházet výš. Vést by k tomu měly čtyři hlavní důvody. Prvním z nich jsou vysoké vládní dluhy a rozpočtové deficity, které ekonom vidí ve „významné části vyspělého světa“. Navíc se dá čekat výrazný růst investic daný mimo jiné transformací energetického sektoru. K tomu se může přidat pokles úspor daný i demografickým vývojem a v neposlední řadě větší sklon k dluhovému financování. To vše by ve výsledku vedlo k vyšším neutrálním sazbám.

Ekonom připomněl, že Fed nyní odhaduje dlouhodobé nominální sazby na 2,5 %, on sám ale vidí riziko v tom, že inflace se usadí o něco výš, než Fed předpokládá, a reálné sazby také. Nejistota je nicméně i v této oblasti vysoká. Následující graf shrnuje predikce Wells Fargo týkající se vývoje sazeb ve vybraných zemích.


Zdroj: Twitter

Wells Fargo očekává, že Fed zvedne sazby nad 5 % a na této úrovni se udrží do konce letošního roku. Pak přijde jejich prudký pokles a ve druhé polovině příštího roku se dostanou pod 3,5 %. Vyjma japonské BoJ by podobný vzorec měl nastat i v dalších zemích, nejpozději se snižování dostaví u ECB.

Zdroj: Bloomberg