Evropský parlament podpořil globální minimální sazbu daně z příjmu právnických osob
Parlament ve středu v Bruselu přijal zprávu Hospodářského a měnového výboru (ECON) o zajištění minimální sazby daně z příjmu právnických osob pro velké nadnárodní společnosti. Směrnice se bude vztahovat na společnosti s ročním obratem 750 milionů eur nebo vyšším.
V prosinci 2021 se členové OECD a skupiny G20 dohodli na komplexní daňové reformě, která má řešit daňové problémy vyplývající z digitalizace ekonomiky. Krátce poté Evropská komise zveřejnila svůj návrh, jak reformu aplikovat na právo EU.
„Kompromis samozřejmě nikdy není dokonalý a nikdo s ním nebude stoprocentně spokojen, ale jedná se o historickou dohodu [...] Především nesmíme brzdit to, co je historickým vývojem,“ řekla zpravodajka Parlamentu Aurore Lalucqová (sociální demokratka, Francie) na schůzi výboru 20. dubna.
„Musíme se i nadále soustředit na to, aby tato dohoda co nejdříve spatřila světlo světa a aby byla co nejdříve provedena,“ zdůraznila.
Poslanci Evropského parlamentu volají po mezinárodních daňových reformách od poloviny roku 2010, kdy řada skandálů odhalila, že mnoho nadnárodních společností přesouvá zisky do zemí, kde mají sice málo zaměstnanců a provozoven, ale kde se jim dostává výhodného daňového zacházení.
Široce používaným příkladem je mnoho digitálních společností, které mají obchodní modely, v nichž vytvářejí hodnotu prostřednictvím interakce mezi svými podniky a spotřebiteli v místech, kde nejsou fyzicky přítomny vůbec nebo jen v zanedbatelné míře. V praxi to znamená, že nadnárodní společnosti, které platí nižší daně, tak činí na úkor zemí, které mají problémy s financováním investic nebo sociálních dávek.
Jak zabránit přelévání zisku?
V roce 2018 Komise navrhla balíček „spravedlivého zdanění digitální ekonomiky“, ale nedostatek globální dohody a neshody v Radě způsobily, že některé země EU navrhly vlastní národní digitální daně, což vedlo k obchodnímu napětí.
Dohoda OECD představuje dvoupilířové řešení této roztříštěnosti. První pilíř se týká jednotného přístupu ke zdanění práv, která se vztahují na největší a nejziskovější nadnárodní společnosti. Druhý pilíř zavádí minimální sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 15 % s cílem zmírnit praxi přesouvání zisků do jurisdikcí s nulovou nebo velmi nízkou daní.
Hlasování na plenárním zasedání představuje postoj Parlamentu k opatřením potřebným k začlenění dohody o minimální dani z příjmu právnických osob do práva EU. Stanovisko Parlamentu musí být zohledněno při jednomyslném přijímání konečného znění návrhu členskými státy v Radě.
Více informací
-
Brífink (v angličtině)
Poslední zprávy z rubriky Evropská unie:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz